Článek
„Toto onemocnění má horší prognózu než některé typy rakoviny,“ varoval Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti a hlavní autor Národního kardiologického plánu.
Srdeční selhání znamená, že srdce postupně slábne a není schopné pumpovat do těla dostatek krve. Nejčastější příčinou je poškození srdce po infarktu, ale může jít i o vysoký krevní tlak, cukrovku nebo jejich kombinaci.
Jeho příznaky jsou „obyčejné“, a proto se ho mnohdy nepodaří zachytit včas. Lidé se zadýchávají při námaze, ztrácí výkonnost, jsou častěji unavení nebo mají oteklé nohy. „Řada pacientů má pocit, že je to s přibývajícím věkem normální,“ konstatoval Linhart a zdůraznil, že včasná diagnóza je v tomto případě zásadní. Nově by se na ni měli zaměřit praktičtí lékaři při preventivních prohlídkách.
„Blížící se nebo už rozvinuté srdeční selhání odhalí specializované vyšetření krve. Praktičtí lékaři ho musí od 1. ledna nově provádět lidem starším 50 let se dvěma či více rizikovými faktory a opakovat ho každé dva roky. Od 60 let pak bude k opakovaným testům stačit jeden rizikový faktor,“ vysvětlil Linhart.
Čekání na vyšetření
Podle pacientské organizace České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) je tuzemská síť kardiologů nerovnoměrně rozložená a kapacity ordinací jsou mnohdy vyčerpané. To vede k dlouhým čekacím lhůtám.
Vůbec nejdelší průměrná čekací doba na kardiologické vyšetření je podle ČAKO v Pardubickém kraji, a to 83 dnů. „Lékaři z kraje ale mluví také o extrémech, kdy někteří pacienti čekají až devět měsíců. Nejhorší je to v okrajových oblastech, jako je jih Chrudimska a okolí Hlinska,“ dodala předsedkyně ČAKO Kristýna Čillíková.
Ze zhruba rok starého průzkumu ČAKO vyplývá, že na vyšetření se dlouho čeká také ve Středočeském (82 dnů) a Ústeckém kraji (68 dnů). V Karlovarském kraji byl zase podle průzkumu nejnižší podíl ambulancí, které přijímají nové pacienty (jenom 30 procent).
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je srdeční selhání častou příčinou snížené pracovní schopnosti. Polovina nemocných je sice v předdůchodovém věku, ale tři čtvrtiny pacientů se srdečním selháním jsou častěji nemocné a 40 procent ze zdravotních důvodů nemůže pracovat. Léčba a sociální pomoc pacientům se srdečním selháním stojí stát 21 miliard korun ročně, a to sedm miliard na zdravotní a 15 miliard na sociální péči.
