Architekt Tomáš Bindr si vlastní rodinný dům postavil těsně po studiích, která ukončil v roce 1999. Tehdy koupil pozemek na okraji Kylešovic. Rozhodl se, že dům umístí tak, aby nebylo třeba ničit pěkný ovocný sad a aby dům poskytoval při minimálních rozměrech vše potřebné pro život rodiny s dětmi. Stavba byla dokončena v roce 2003.

Stavba je tvořena dvěma podlouhlými částmi.

Stavba je tvořena dvěma podlouhlými částmi.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje

Dům je spojením dvou vůči sobě posunutých hranolů, podélně umístěných na protáhlý pozemek.

Půdorys domu výrazně vyplňuje přední část pozemku, mírně vyvýšenou nad zachovanou starší částí zahrady. Do ulice se dům obrací vjezdem garáže, okny v přízemí vyšší části stavby a čtvercovými okénky v patře.

Nevšedně rozmístěná okna dodávají stavbě na zajímavosti.

Nevšedně rozmístěná okna dodávají stavbě na zajímavosti.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje

Hlavní vstup je umístěn ve východní straně vily. Z předsíně se vchází do obytné haly, malého pokoje a koupelny s toaletou.

Hala je orientována oknem do zahrady a její dominantu tvoří krb, který je i venku. Vedou z ní dva postranní průchody do kuchyně v severní části dispozice, oddělitelné pohyblivými příčkami.

Schody mají i dekorativní funkci. Vynikají díky výrazné výmalbě.

Schody mají i dekorativní funkci. Vynikají díky výrazné výmalbě.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje

Uprostřed haly je výrazná část v podobě železobetonového dvojramenného schodiště, působivě zavěšeného na ocelových táhlech. Tento prostor ozařuje střešní světlík.

Na jižní straně patra se nachází dětský pokoj, na severní ložnice rodičů s koupelnou a toaletou.

Spodní patro slouží klasicky pro společenské účely. Horní je vyhrazeno pro odpočinek.

Spodní patro slouží klasicky hlavně pro společenské účely. Horní je vyhrazeno pro odpočinek.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje

Zajímavé je prostorové rozvržení domu. Pokoj v sousedství vstupu nabízí i svými osmi metry čtverečními obytné minimum. Větší je ložnice v patře, největší místností ke spaní i soukromí je dětský pokoj. V případě dalšího přírůstku do rodiny se totiž počítalo s jeho eventuálním rozdělením na dva pokojíky.