Obecně je povinností majitele domu zajistit, aby střechy zachycovaly a odváděly sníh a led tak, aby neohrožoval chodce a případně účastníky silničního provozu v přidruženém dopravním prostoru.

V našich zemích sníh ve velkém množství většinou leží jen na střechách domů v podhorských a horských oblastech. Tam jsou na to ale majitelé domů většinou zvyklí a mají zažitá opatření, která snižují rizika.

V mnoha místech, kde sněhové srážky nejsou tak bohaté, jsou ale často potřebná opatření opomíjena. A pak přijde překvapivý, nikoliv však nemožný, výkyv klimatických podmínek a napadne půl metru sněhu, který na střeše nic neudrží.

Skluzu sněhu ze šikmé střechy domu na horách nezabrání ani masivní sněhové zachytávače. Vstup do domu je aspoň částečně chráněn přesahem střechy.

Skluzu sněhu ze šikmé střechy domu na horách nezabrání ani masivní sněhové zachytávače. Vstup do domu je aspoň částečně chráněn přesahem střechy.

FOTO: Encyklopedie vad nemovitostí

Je potřeba si uvědomit, že i v případech, kdy jsou na střeše instalovány zachytávače sněhu, nemusíme mít vyhráno. Sněhové zachytávače jsou schopny (v závislosti na typu, konstrukčním provedení a sklonu střechy) udržet sníh na střeše pouze do určité výše sněhové pokrývky a pouze za určitých klimatických podmínek.

Proto je lepší vždy s pádem sněhu ze střechy počítat a přizpůsobit tomu řešení domu (ochrana v oblasti vstupu dostatečně nosnou stříškou, komunikace dostatečně vzdálené od objektu) a provozní řád domu (specifikace opatření pro různé sněhové podmínky).

Sníh a led nebezpečný pro vlastní dům

Sníh na šikmé střeše začne dříve či později sjíždět. Pokud se ho budeme snažit na střeše zastavit, musíme na ní vytvořit systém sněhových zachytávačů. Jak jsme již uvedli, při jejich volbě a návrhu je třeba vzít v potaz, že každý systém v kombinaci se sklonem střechy snese jen určitou hmotnost sněhu.

Inspektoři Nemopasu bohužel viděli již několik střech, kde sněhové zachytávače vrstvu sněhu neudržely, sjíždějící sníh je zdeformoval či dokonce vytrhl ze střechy a tím došlo k poškození celé střechy.

Další konstrukcí, kterou při své jízdě ze střechy může sníh poškodit, je okap. Existuje několik možností, jak okap zachránit (topné kabely, spuštění okapu níže apod.), ale podobně jako u zachytávačů platí, že každé řešení funguje jen do určitých klimatických podmínek. Stoprocentní způsob, jak okap zachránit, je pouze jeho sundání na zimu.

Odtávající sníh na nezatepleném podkroví, který zamrzl na okraji střechy, způsobil masivní zatékání a poškození okraje střechy.

Odtávající sníh na nezatepleném podkroví, který zamrzl na okraji střechy, způsobil masivní zatékání a poškození okraje střechy.

FOTO: Nemopas

Zvláštním případem ohrožení střechy a domu je situace, kdy je pod šikmou střechou obytné podkroví, nad kterým není správná skladba střechy. Ve střeše je buď málo tepelné izolace, přes střechu proudí netěsnostmi teplý vzduch, či vzduchová mezera pod krytinou je nedostatečně větrána.

V zimě při sněhové pokrývce pak dochází k prohřívání sněhu v ploše střechy nad podkrovím, sníh začne zespoda odtávat a sjíždět k okraji střechy, který je v té chvíli obvykle promrzlý. Mokrý sníh a voda na okraji zamrzají a vytváří ledový val, za kterým se hromadí další sníh a voda a vše se dále zhoršuje. Led a voda pak devastují krytinu a konstrukce na okraji střechy a pronikají i pod střechu.

Riziková řešení a situace na domě z hlediska ohrožení sněhem

Dům se šikmou střechou se sklonem nad vstupem a bez nosné stříšky.

Dům se šikmou střechou se sklonem nad přiléhající komunikaci.

Dům se šikmou střechou bez provozního řádu s opatřeními pro zamezení vzniku škod na majetku a zdraví osob následkem pádu sněhu či ledu ze střechy.

Pod střechou nebo její částí je půda oddělená od vytápěných místností pod sebou lehkým stropem (není z betonu, cihel nebo panelů) a střecha je nedostatečně větraná (chybí větrací otvory pod okapem, u hřebene nebo nároží, nebo větrací vikýře v ploše střechy či větrací okénka ve štítech).

Šikmá střecha je nad vytápěným prostorem domu v horské a v podhorské oblasti a má výrazný přesah přes obvodové stěny.

Pád sněhu nebo ledu ze střechy nehrozí jen na horách. Nebezpečné situace ve městě v nížině pak řeší hasičský záchranný sbor.

Pád sněhu nebo ledu ze střechy nehrozí jen na horách. Nebezpečné situace ve městě v nížině pak řeší hasičský záchranný sbor.

FOTO: Archiv Nemopas

Jak problém se sněhem řešit

Inspiraci pro správná řešení má smysl hledat u dlouhodobě a bezproblémově fungujících objektů na horách. Klasické horské chalupy na našich horách mají často krytinu z falcovaného plechu ve větším spádu. Okapy jsou na zimu sundány. Sníh pak po střeše bez zábran sjíždí. Klíčové je to, aby tam, kam sníh sjíždí, nebyl vstup do domu, nebo chodník, kde se v zimě chodí.

Jinou inspirací mohou být domy v Alpách. Šikmé střechy na tradičních statcích mají malý spád a na konci jsou masivní sněhové zachytávače (např. klády). Většina sněhu na střeše díky kombinaci malého spádu a masivního zachycení zůstává až do jarního tání.

Specifickým řešením je plochá střecha na domě, kde riziko pádu sněhu či ledu téměř nehrozí. Na ploché střeše sníh zůstává celou zimu a je pouze nutné hlídat a případně odstranit jeho nadměrné množství.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
 Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).