Dream Team - Mistři dílny: Vodní díla v podobě kovových růží a výjevu z české vesnice rozhodla o prvním Mistru dílny

„Byla bych ráda, kdybyste vytvořili nějaké krásné vodní dílo, něco, co by si každý dokázal představit buď na své zahradě, nebo i na nějakém náměstí,“ představila svůj požadavek producentka a kurátorka Eliška Kaplický Fuchsová, vdova po světoznámém architektovi Janu Kaplickém, která v porotě doplnila její stálé členy Kamilu Douděrovou a Šimona Cabana.

Do posledního dílu soutěžního kutilského pořadu TV Prima Dream Team – Mistři dílny se vrátili všichni účastníci klání, kteří v průběhu soutěže byli vyřazeni.

Poslední dva finalisté Michal a Ivana si je mezi sebou rozdělili jako své spolupracovníky pro poslední úkol. Moderátor Vojta Kotek jim pak přidělil barvy – Ivanin tým dostal šátky červené, Michalův modré.

Michal se s modrým týmem odebral k poradě a představil jim svůj projekt, který bude podle jeho slov těžká improvizace, neboť na poslední chvíli změnil celý koncept.

V jezírku bude z podstavce vyrůstat pět obrovských kovaných růží, z nichž bude tryskat voda. Zároveň budou kolmo zespodu nasvícené.

„Růže jsou považovány za královny květin, u většiny lidí evokují harmonickou náladu a důstojnost. Navíc bývají často zobrazovány tak, že po listu stéká kapka vody,“ obhajovala pak před porotou motiv Gabriela.

Ivana k tomu přistoupila úplně jinak a nejprve nechala každého člena týmu, aby přednesl svůj návrh. Poté určila, že její představě je nejblíže Pavlův a Lexův projekt s mlýnským kolem.

„Představuju si to tak, že Míra s Pájou vytvoří tým pro mlýnské kolo, všechno musí perfektně sedět, jinak to nebude fungovat,“ začíná rozdělovat úkoly Ivana.

„Lexa dostane samostatný úkol, vytvořit domeček-holubník, a holky ho následně potáhnou betonem a natřou.“

Mlýnské kolo jako ústřední motiv jí připadá vtipné a interaktivní. „Ve mlýně máme jako jedinou betonovou budovu holubník,“ popisuje porotě svůj projekt Ivana a podotýká, že tam nebude chybět dokonce ani holub.

„Za mlýnem stojí hlavní budova, která bude zároveň sloužit jako krmítko pro ptáčky, takže další přidaná hodnota.“ Nezapomene připomenout ani to, že práce v týmu bude striktně rozdělená a že ona sama bude kromě práce také dozorovat a hlídat, jak postupují ostatní.

Po obvyklých hektických a dravých deseti minutách ve skladu se oba týmy pustily do práce. V modrém týmu jeho členové nejprve zaměřili bazének, aby si spočetli, jak velké musí růže být. Poté vytvořili papírové šablony okvětních lístků, podle nichž následně nařezali plechové pláty, což padlo především na Adama.

Dočišťování plechu měla na starosti Lída, Milada i Gabča, která se velice radovala, protože práce s nůžkami na plech byla její premiéra.

Jakmile byly okvětní plátky růží v syrové podobě nařezané, bylo zapotřebí kov opracovat kladivem. To byla tak náročná práce, že se na tepání vystřídal celý tým.

Připravené tepané okvětní lístky poskládal celý tým společně dohromady tak, aby tvořily květ růže, její tvar doladili ohýbáním pomocí kleští. Adam vyrobil s pomocí sekery stylové listy.

Roman se ujal výroby kovového soklu, pod kterým bude schované čerpadlo a na němž bude deska amorfního tvaru s otvory, jimiž budou prosvítat lampy a z nichž budou vyrůstat květiny. „Ta věc vypadala jako od Kaplického, což pasovalo k dané situaci,“ okomentoval svůj výtvor Roman.

Svářečských prací se ujal Adam a musel postupovat moc opatrně, protože hrozilo, že pokud přivaří dutý stonek růže k podstavci špatně, nebude jím protékat voda.

Na samý závěr Michal růže opálil plamenometem, aby docílil efektu patiny. Vzhledem k tomu, že tentokrát byl v hlavní roli projektu kov, dílna modrých se vlastně změnila v dokonale fungující kovárnu, kovotepeckou a klempířskou dílnu.

V červeném týmu začali tím, že si vyrobili další pracovní stůl, aby si nepřekáželi. Pavel s Mírou nejprve na pile nařezali dřevo na výrobu kola, do jehož sestavení se následně společnými silami pustili, a ačkoli by prý oni sami postupovali jinak, respektovali přání své šéfky.

Ivana vyřezala holuba jako živého, poté se zaměřila na výrobu konstrukce krmítka.

Lexa vyměřil a nařezal dřevo a dřevotřískové desky na stavbu holubníku, který měl tvar vysokého úzkého domečku se sedlovou střechou, vydatně mu přitom pomáhala Pavla s Vendulkou. Ty holubník následně obalily vyztužující síťovinou, kterou ke dřevu připevnily sponkami.

Namíchaly si beton a celý holubník nahodily betonovou stěrkou, která tvořila zajímavý kontrast k přírodnímu dřevu ostatních prvků. Obě dámy také přesazovaly vodní květiny, které dokreslovaly celkovou atmosféru rurální stavby, a natíraly dřevo krmítka i mlýnského kola.

„Byla jsem spokojená úplně se všemi, protože fantasticky spolupracovali,“ nešetřila na závěr chválou Ivana, která si svůj výrobek představovala umístěný na návsi jako malebné centrum vesnice.

Závěrečná kompletace proběhla v relativním klidu, nervozita přišla ke slovu až těsně před vyhlášením výsledku.

„Je mi ctí, že jsem zde mohla být a cítit tu atmosféru, tu energii, tu podporu,“ vyznala se dojatě Eliška Kaplický a dodala, že smeká nad prací dam v týmu modrých. „Jako celek je to nádherné! A ten druhý projekt je úžasný v tom, že je zasazen do té naší české vesničky. Tomu se nedá nic vytknout.“

Architekt a porotce Šimon se radoval z toho, jak se dřina a pot obou týmů přeměnily do romantického bublání vody v krásných a funkčních dílech.

Na závěr se ujal slova moderátor Vojta Kotek: „Mojí velkou ctí a potěšením je oznámit vám, že historicky prvním Mistrem dílny je – Michal!“

„Když Vojta řekl moje jméno, můj mozek to pobral asi až po třech vteřinách,“ popsal své pocity vítěz, který kromě šeku na půl milionu korun získá také svůj vlastní kutilský pořad na TV Prima, a tak se máme na co těšit!

„Já to Montymu strašně přeju,“ reagovala poražená Ivana. „Za mne je to neskutečný člověk, tvořivec, řemeslník každým coulem, a hlavně Chlap s velkým CH. Ale já jsem zklamaná. Trochu. Ne moc…“