Hlavní obsah
Obývací pokoj je největší místnost, a navíc pohodlně propojená s kuchyní i zádveřím. Foto: Petr Hloušek, Právo

Obrazy šumperské malířky Zdeňky Rambouskové jsou většinou inspirovány konkrétními přírodními scenériemi. Třeba i v době dovolené u Jaderského moře. Ale i samotný dům, se zahradou v kopci nad městem a s okny do všech světových stran, dává odpověď na otázku, odkud sem přichází Múza.

Obývací pokoj je největší místnost, a navíc pohodlně propojená s kuchyní i zádveřím. Foto: Petr Hloušek, Právo
Malířka Zdeňka Rambousková má inspiraci za okny

„Když vidíte tu krásu kolem, tak nejde nesáhnout po štětci,“ konstatuje naše hostitelka s tím, že je to opravdu takto jednoduché.

„Asi jsem se s nějakými výtvarnými geny už narodila a je to možná už i deformace, že když vidím hezkou krajinu, hned bych malovala. Do plenéru chodím ráda a maluji opravdu klidně i tady na zahradě. Naše nádherné, možná trochu drsnější Jeseníky máme na dohled. Dříve jsem jezdila s přáteli na ryby, rybáři lovili a já malovala vodní hladinu. Voda vás tak nějak zklidní. Vodní zátiší, ale i poklidná Haná nebo vinice na jihu Moravy – to mám ráda.“

Tři dcery a pohádkové barvy

Zahrada kolem domu, tedy především za ním, poskytuje příjemné soukromí a je opravdu kouskem přírody. Ostatně na tu zde natolik myslí, že bazén zakrývají fólií, aby se v něm neutopili třeba ježci.

K typizovanému projektu byla doplněna i garáž pod úrovní svažujícího se terénu. Vznikla tak i druhá terasa.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Původně jsem si představovala, že tu budu mít i ovocné stromy – jablka, hrušky, ale dcery zvítězily s volbou přírodnější zahrady osázené rozličnými keři. Odstínů zelené tu máme opravdu paletu. Chtěla bych tu mít více bylinek, ale nezbývá čas. Teď si to kompenzuji alespoň vysázením rakytníku,“ usmívá se paní Zdeňka – maminka tří dospělých dcer.

Jedna je v Brně, druhá v Praze a třetí v Anglii. Téměř jako v moderní pohádce o třech princeznách. „Uvidíme, jestli se sem některá natrvalo vrátí. Nyní se sem slétají a je nám tu dobře.“

Dům je členitý a přes stavební dohled vznikly během výstavby i kritické situace.

Foto: Petr Hloušek, Právo

O tom, jak čas utíká a děti dospívají, svědčí i řada kalendářů, které už nějaký rok naše hostitelka ilustruje ve spolupráci s Vráťou Ebrem (ilustrovala i jeho knihu Drobničky z Prahy), který je doplňuje texty – o révě a víně, o lokomotivách, o Praze, Brně, Olomouci.

Prostě o hezkých věcech a místech v naší zemi. Maluje doma a část obývacího pokoje i vstupní haly je něco mezi galerií a místem tvorby.

Prožitky vyprávěné štětcem

„Věnuji se i figurální a portrétní tvorbě podle modelu – baví mě konfrontace modelem. Také jsem hodně na cestách a ráda si z nich dělám poznámky, skici nebo i fotografuji a pak tvořím tady. Chod domácnosti mě neruší. Mám kolem sebe ráda lidi a klidně si maluji někde v koutku. Samotu ráda nemám. Nejsem ale žádný velký řečník, raději vše povím štětcem a barvami. Lidi poznají, že tomu věnuji energii a sílu, kterou potom z obrazů, jak mi říkávají, cítí a čerpají.

Ostatně celá naše země v srdci Evropy je krásná, úžasná a inspirativní,“ dodává rodačka z Uherského Brodu s tím, že ráda maluje i jaderské a italské přímořské scenérie.

Kuchyň, sousedící s komorou (technickou místností), je prakticky zařízena na minimálním prostoru.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Nedávno měla výstavu na Floře Olomouc s tematikou vinic. „Zorganizoval ji zejména Jiří Hastík a Oldřich Schnábl, za což jim patří velký dík.“ V roce 2015 vystavovala i v belgickém Bruselu, o dva roky později v rakouské Vídni.

„Jsem doma ráda, ale nebývám tu až tak často a nevyužívám to tu, až jak by se nabízelo. Jezdím hodně po výstavách. S tím, co vytvořím, musím také takříkajíc na trh, a i to je časově náročné. Nemohu si ale stěžovat, lidé poznají kvalitu, nenechají se ošidit a už přišli na to, že je lepší mít v interiéru jeden originál než deset plakátů.“

Šumný Šumperk a slunečnice

Zdeňka Rambousková je patriotka a připomíná i historii města, ne náhodou v kronikách zapsaného i jako Schönberg – Krásný vrch.

„Šumperk býval přezdívaný i jako Malá Vídeň. Vídeňáci tu měli filiálky na výrobu manšestru a stavěli si tu pro sebe vily. Postupně je napodobovali i místní, takže vznikla hezká secesní zástavba. Je tu pořád krásná příroda, čisté ovzduší a je tu hezky i dnes. Na tom mi záleží, a i při mých cestách do zahraničí si všímám, jak se tam k přírodě chovají. Bývá to poznat na první pohled.“

Malířka Zdeňka Rambousková

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Stavební parcelu pro nový rodinný dům před deseti lety našla naše hostitelka snadno.

„Na tuto stráň, kde bylo slunečnicové pole, jsem chodívala na špacír s kočárkem a moc se mi tu líbilo. Bydleli jsme tehdy o pár set metrů níže. Později majitel pole nabízel jako stavební parcely a my si vybrali tento pozemek a postavili si tu náš domeček snů.“

Optimistické barvy

K typizovanému projektu nechali udělat několik úprav podle vlastních představ. Funkční ozdobou obývacího pokoje jsou kamna – pec.

„Kamna jsme neošidili a dnes se nám investice vyplácí – průduchy do všech pokojů a dřevem vytopíme celý dům. Zvolení barev interiéru je moje zásluha,“ směje se Zdeňka Rambousková.

„Rodina mi do toho nemluvila. Respektují, že výtvarno je můj obor. Volila jsem světlejší, přírodní barvy. Aby to bylo optimističtější. Barvy nás, ať chceme, nebo nechceme, psychicky ovlivňují. Tmavé, syté jsou samozřejmě depresivnější a unaví.“ O negativní energii tady vskutku nezavadíte!

Hosté jsou v domě Zdeňky Rambouskové vítáni a také rádi přicházejí – svědčí o tom i kniha návštěv, kterou si paní domu hravě založila. I my tam rádi vepsali přání všeho dobrého!

Chodba je i galerií a ateliérem, hosty za předsíní vítá i obraz Bílé tulipány.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dřevo, světlé odstíny a samozřejmě i obrazy dotvářejí příjemné podkroví se třemi komnatami dcer.

Foto: Petr Hloušek, Právo

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků