Hlavní obsah
Mercedes-Benz GLB 200d 4Matic Foto: Petr Hloušek, Právo

Test Mercedesu GLB 200d: Víc než jen rodinná krabice

Odsoudit druhé nejmenší SUV Mercedesu jako auto pro člověka, který nemá rád auta, by bylo ukvapené. Třída GLB má co nabídnout po stránce technologií na palubě, světlometů a hlavně prostoru vzadu.

Mercedes-Benz GLB 200d 4Matic Foto: Petr Hloušek, Právo
Test Mercedesu GLB 200d: Víc než jen rodinná krabice

Není tomu tak dávno, co mercedesy byly C, E a S a pár různých kupé a kabrioletů – všechny s pohonem zadních kol. O jeden boom crossoverů později člověk narazí na věc, která na mercedes vůbec nevypadá, a aby se ujistil, kde v nabídce stojí, musí si nastudovat web automobilky.

Ve skutečnosti to tak složité není, stačí se podívat na poslední písmenko. „GLB“ tedy naznačuje, že tento vůz je něco jako nafouknutá SUV-varianta MPV třídy B a v nabídce stojí mezi GLA a GLC… Pokud vám z toho jde hlava kolem, berte ho prostě jako prémiovou alternativu Škody Kodiaq nebo jedno z aut bohatší rodiny, to, kterým maminka vozí děti do školy.

Takovým způsobem dostane smysl pozoruhodně krabicoidní design, na který se musíte chvíli dívat, abyste v něm našli rysy mercedesů. Eleganci i přes relativně dlouhou karoserii hledám marně a nesedí mi ani příliš mohutná, předpisy na ochranu nepozorných chodců nabobtnalá příď.

Na fotkách nevypadá tak moc jako krabice, ale naživo je dojem jednoznačný.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jedním dechem však musím pochválit světlomety - v ceníku pod názvem „LED High Performance“. Potkávací svítí opravdu skvěle a dálkové ještě líp, zejména proto, že svítí pořádně i do krajnic. Takže si můžu cestou na chalupu dobře a hlavně včas prohlédnout všech sedm srn, tři lišky a jednoho zajíce, které cestou potkám.

Za krátkou zmínku stojí i zadní, či přesněji, couvací světla. Přemýšlel jsem, kde asi jsou, když všechny LEDky za čirým kouskem krycího plastu tvoří směrovku – a pak jsem to vyzkoušel. Když zařadíte zpátečku, jedna dioda na každé straně přestane blikat a svítí za vůz.

Couvací světla GLB - ale i některých jiných mercedesů - v podstatě neexistují, dokud jich není zapotřebí.

Video: Marek Bednář, Novinky

Jak se dá čekat, za volantem se sedí poměrně vysoko a vzpřímeně. Přesto není moc dobře vidět ven přes ohromně tlusté A-sloupky. Také nedokážu najít pohodlnou polohu pro levou nohu – na výplni dveří mě vždycky něco tlačí, mění se jen míra nepříjemnosti.

Špičkový hlasový asistent

Tím ale výtky k interiéru v podstatě končí. Třebaže některé plochy vypadají, že vám ve slunečném počasí budou do očí házet „prasátka“, není tomu tak. Ergonomie včetně centrálního touchpadu a dotykových čidel na volantu je velmi dobrá, když si ji osvojíte, stejně jako výdechy ventilace a tlačítka k ovládání klimatizace.

Pořád mě něco tlačí do levého kolene, ale kromě toho je interiér docela fajn.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Oba displeje mají nádhernou grafiku a špičkové rozlišení; bohužel jsou si tak blízko, že přes věnec volantu nevidím kus toho vpravo, ať si sednu jakkoliv. Ovšem hlasové ovládání palubního systému je bezkonkurenčně nejlepší, se kterým jsem měl tu čest.

Asistenta vyvolám slovy „Hej, Mercedesi,“ a pak po něm můžu chtít skoro cokoliv. Stačí říct „Naviguj do Chalupa u Bednářů“ a on to místo najde na internetu a zahájí tam navigaci. Hlasem si můžu z jakékoliv obrazovky vyvolat mapu a pak si hlasem můžu vyhledat alternativní trasy. Klimatizace je samozřejmostí, stejně jako příkaz „Hraj rádio Classic Praha“ – on ho najde a přehraje. Na displej či jiné ovládací prvky téměř nemusím sahat.

Oba displeje jsou působivé a ten vpravo můžu téměř zcela ovládat hlasem.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Téměř proto, že když chci vidět informace o motoru, kde vidím teplotu i tlak oleje, musím je najít manuálně. A nemůžu si z informací zde zobrazených vybrat, co chci vidět v přístrojovém štítu. Který je mimochodem hranatý, ale dokáže zobrazit jen kulaté, nikoliv hranaté budíky.

Trochu to zamrzí, stejně jako že mě v noci i na nejnižší nastavení jasu oba displeje trochu oslňují.

Pravá zábava je vzadu

V druhé řadě sedadel přijdete na to, proč jsem zmínil přepravu dětí do školy a třídu B. Zadní dveře se otvírají doširoka skoro tak moc, jako v Hondě CR-V, a lavice se dá posouvat ve velmi širokém rozsahu podle toho, jestli chcete větší kufr, anebo více místa pro cestující.

Prostornost za B-sloupky i variabilita dělené zadní lavice jsou úchvatné.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Polstrování sedaček je sice trochu tvrdé a nesedí se tu moc pohodlně, ale dokud vaše děti potřebují autosedačky, oceníte spíš ten zbytek. A chcete-li něco většího převážet, taky fakt, že se sedačky velmi snadno sklápějí do roviny s podlahou zavazadelníku. Slušně velkého, nutno dodat. Karoserie tvaru krabice zkrátka má své výhody.

Po jízdní stránce samozřejmě nečekejte žádné sportování. Přesto patří podvozek k těm tužším, ale nikoliv přímo nepohodlným; na větším výmolu dokáže dát ránu i na relativně vysokém profilu pneumatik. Ani v o trochu svižnějším tempu, než odhaduji, že se tato auta budou běžně pohybovat, tu ale není žádná nejistota.

Pohon všech kol 4Matic zabírá velmi spolehlivě na asfaltu, šotolině i blátě. Navzdory hmotnosti, kterou přidává, je reálná spotřeba paliva velmi dobrá – dosáhl jsem průměru 6,3 litru nafty na 100 km.

Místo otáčkoměru si můžu zobrazit dokonce i to, kolik síly putuje na jednotlivá kola. Designu dvou kruhů se ale nejde nikdy zcela zbavit.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Samozřejmě pomáhá dvouspojková osmistupňová převodovka, která má dost kvaltů k tomu, aby vůz mohl být svižný v nízkých rychlostech, ale zároveň po dálnici jezdil v nízkých otáčkách.

Maximální točivý moment motoru je k dispozici už od 1400 otáček za minutu, takže i když převodovka řadí brzy, na rozdíl od dlouhé řady konkurentů motor netrpí podtáčením.

Přesto má převodovka jednu nepříjemnou vlastnost. Pustím-li brzdu při rozjezdu rychleji, ne pomalu a plynule, spojka nereaguje dostatečně rychle a začne spínat, až když je brzdový pedál zcela uvolněn. Když přitom ještě musí startovat motor, který předtím vypnul nebývale horlivý systém start-stop, auto couvne dozadu klidně o půl metru, pokud stojím v kopci příliš mírném na to, aby se aktivoval asistent rozjezdu.

Asistenti jednoho vylekají

Poněkud výraznější je v jízdních vlastnostech chování bezpečnostních asistentů. Práce parkovacích čidel je až zbytečně úzkostlivá – slyším souvislý tón, nezdá se mi to, vylezu ven a ke sloupku dopravní značky to mám ještě metr.

Podobně funguje automatické brzdění při couvání – couvám pomaličku na přesnost, v zrcátkách i na kameře vidím, kam jedu, a najednou slyším pískání a vůz zbytečně zadupne brzdy.

Nepříjemnější však je chování hlídače jízdních pruhů. Přejíždím-li čáru bez blinkru, auto místo vibrací, pískání či zásahu do řízení škubne brzdami za charakteristického zachrčení – a spíš to je slyšet než cítit ve zpomalení vozu. Když se mi to stalo poprvé, lekl jsem se a měl jsem obavu, zda jsem do něčeho nenarazil.

Fungování většiny jízdních asistentů je poněkud nedokonalé.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zkoušel jsem to cíleně vyvolat v různých situacích a zjistil jsem, že někdy – v menšině případů – auto zavibruje volantem, když se blížím k čáře. Většinou ale nedělá nic a až když najíždím na čáru, škubne.

Můžete samozřejmě namítnout, že nemám přejíždět čáru bez blinkru, ale je řada situací, kdy je třeba to udělat. Třeba při úhybném manévru, je-li na vozovce nějaký nepořádek, anebo když chci protijedoucímu na široké silnici dát víc prostoru k předjetí cyklisty.

Není jen školním autobusem

GLB na první pohled vypadá jako základní mercedes, který majitel třídy S ryze z loajality ke značce koupí manželce, aby v něm vozila děti do školy. Po týdnu za jeho volantem můžu říct, že tomu tak sice je, ale není to všechno.

Nakonec to vůbec není špatné auto.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Automobilka u tohoto modelu totiž dokázala perfektně využít tvarů krabice, takže velikost zavazadelníku i variabilita a prostornost druhé řady sedadel jsou příkladné.

Když k tomu přidám cenu pod milion korun za verzi s pohonem 4x4 a hlasového asistenta tak skvělého, že se jen kvůli němu těším, až se mi do rukou dostane další nový mercedes, GLB začíná vypadat jako dobré praktické auto.

Sžít se s chováním dvouspojkové převodovky není tak složité a na rozdíl od řady konkurentů jí netrvá věčnost, než spojka plně sepne, takže rozjezdy jsou ve výsledku svižnější. A stačila by tedy lepší kalibrace bezpečnostních systémů, abych mu dal palec nahoru.

Mercedes-Benz GLB 200d 4Matic
Motor:
1950 ccm, řadový vznětový čtyřválec, turbo
Max. výkon:
110 kW (150 k) při 3400-4400 ot./min
Max. točivý moment:
320 N.m při 1400-3200 ot./min
Převodovka:
osmistupňová dvouspojková
0-100 km/h:
9,3 s
Nejvyšší rychlost:
201 km/h
Průměrná spotřeba dle NEDC:
5-5,3 l/100 km
Provozní/nejvyšší hmotnost:
1735/2250 kg
Délka x šířka x výška:
4634 x 1834 x 1658 mm
Základní/maximální objem zavazadelníku:
570/1805 l
Poháněná náprava:
4x4
Cena základní verze:
880 880 Kč (GLB 180 7G-DCT 136 k)
Základní cena testované verze:
969 210 Kč
Cena testovaného vozu:
1 115 152 Kč

Podívejte se na aktuální nabídku nových i ojetých aut Mercedes na Sauto.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků