O slunečném odpoledni vítalo Hitlera na pozemcích budoucí továrny kolem 50 000 lidí. Diktátor po zhruba patnáctiminutovém projevu poklepal kladivem na padesátikilogramový kamenný kvádr a stavba největšího souvislého automobilového závodu na světě mohla začít.

Jen o něco málo později, 1. července 1938, bylo založeno "Město KdF-Wagenu u Fallerslebenu", které až po válce, 25. května 1945, dostalo název Wolfsburg. Označení KdF-Wagen odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude ("síla díky radosti"), odnože nacistické Německé pracovní fronty (DAF).

Teprve tato továrna měla umožnit i v Německu velkosériovou výrobu osobních automobilů cenově dostupných širokým masám obyvatelstva - po vzoru amerického Fordu.

Legendární vozy Volkswagen Brouk navržené libereckým rodákem Ferdinandem Porschem však začala továrna chrlit až po válce. Během válečných let jich opustilo výrobní pásy jen 630. Ty byly určeny činitelům nacistické NSDAP a k propagačním účelům. Hitlerův sen, aby se tu vyráběly lidové vozy za 990 říšských marek, se rozplynul.

Volkswagen Brouk v roce 1946.:. Volkswagen Brouk v roce 1946. (Foto: archiv)

Továrna se totiž soustředila na válečnou výrobu, a tak tu vzniklo na 66 000 lehkých vojenských vozů, takzvaných Kübelwagenů, vyráběly se tu součástky do zbraňových systémů a opravovala letadla.

V areálu mateřské továrny o rozloze šesti čtverečních kilometrů se do roku 1974 vyrobilo téměř 12 miliónů Brouků, mezi lety 1976 a 2007 však z Wolfsburgu vyjelo dokonce 25 miliónů kusů veleúspěšného modelů Golf. Spolu s modely Passat, Jetta, Polo, Touran a Tiguan továrna dohromady vyrobila více než 36 milionů aut. DnesVW zaměstnává 43 600 lidí, ale například v polovině 80. let tu pracovalo až 64 000 zaměstnanců.