„Podle mě je tento únik součástí kampaně administrativy proti izraelskému útoku,“ prohlásil v televizi FoxNews Bolton, bývalý velvyslanec v OSN, i když zároveň připustil, že pro to nemá žádný přímý důkaz.

Něco na tom může být. Časopis Foreign Policy se nicméně zaměřil na dosud málo známé skutečnosti a s odvoláním na zdroje administrativy potvrdil, že USA se obávají zvýšeného rizika izraelského útoku na íránská jaderná zařízení. „Izraelci si koupili letiště. Jmenuje se Ázerbájdžán,“ řekl jeden. Jiný poznamenal: „Sledujeme, co tam Izrael dělá, a nejsme rádi.“ Podle něj získal Izrael přístup na letiště podél íránských hranic, a USA se obávají, že to maří jejich snahu zmírnit napětí Izraele s Íránem.

Letadla by mohla zůstat v akci déle

Možnost využití ázerbájdžánských základen však poprvé vyvstala už v roce 2006. Tehdy penzionovaný izraelský generál Oded Tira kritizoval Bílý dům za pasivitu vůči íránskému jádru a napsal: „Musíme s Ázerbájdžánem koordinovat využití jeho leteckých základen a počítat s jejich menšinou v Íránu.“

Úder podniknutý z Ázerbájdžánu by byl vojensky výhodnější, protože izraelská letadla by mohla zůstat nad cíli déle. Perspektiva útoku ze severu však znepokojuje Turecko kvůli bezpečnostním a ekonomickým dopadům. „Američtí vojenští plánovači tak musí nyní počítat nejen se scénářem války v Zálivu, ale současně také na Kavkaze,“ napsal časopis.

Mezi Teheránem a Baku to jiskří

Izraelsko-ázerbájdžánské námluvy, posílené v únoru kontraktem na dodávky bezpilotních letadel a protiraketových systémů za 1,6 miliardy dolarů (29,7 mld. Kč), během let sílily. V depeši zveřejněné později serverem WikiLeaks o nich v roce 2009 informoval do Washingtonu zástupce amerického velvyslance.

Citoval prezidenta Ilchama Alijeva, jenž spolupráci přirovnal k ledovci: „Devět desetin z ní je pod hladinou,“ řekl.

I když ázerbájdžánský ministr obrany nedávno v Teheránu ujišťoval, že jeho země nedovolí žádný útok ze svého území, výslovně nevyloučil možnost přistání izraelských bombardérů po akci ani rozmístění záchranných komand.

Mezi Baku a Teheránem to kromě toho v poslední době zajiskřilo. Írán přišel v únoru s obviněním, že soused poskytl podporu izraelským komandům, jež zavraždila jeho vědce. Ázerbájdžán naproti tomu tento měsíc zatkl 22 osob kvůli špionáži pro Teherán.