Článek
Potraviny sice teď už tolik nezdražují, ale v důsledku inflační vlny z minulých let drahé zůstaly. Kde vidíte hlavní problém vysokých cen?
Podle mě je klíčové narovnat vztahy mezi dodavatelem a odběratelem. Regulace je až poslední možnost. Lepší je, když se obchodní řetězce budou chovat férově samy.
Nechceme po nich nic jiného, než aby se tady chovali stejně jako na svých domácích trzích. Když to funguje v Německu, nevidím důvod, proč by to nemohlo fungovat i u nás.
V Německu jsou některé potraviny levnější, i když tam mají lidé vyšší příjmy. Čím to je?
Ptá se mě na to spousta lidí a je těžké na to pořád odpovídat. Jedno z vysvětlení je větší konkurence. Ale znovu platí, že finální cenu vždy určuje obchodník.
Kde má být rovnováha mezi cenou a kvalitou, existuje vůbec něco takového?
Ta rovnováha existuje. Čeští potravináři umí vyrábět velmi kvalitní a zároveň čerstvé potraviny. Když se na to podíváme logicky, je přece lepší koupit maso od českého řezníka, které cestovalo maximálně půl dne, než maso ze Španělska, které jelo několik dní kamionem.
Může cenu nějak ovlivnit stát?
Platí, že finální cenu vždy určuje obchodník. To je spíš otázka na obchodní řetězce, které cenu pro spotřebitele nastavují. Stát do toho může vstupovat spíš nepřímo, třeba vytvářením tlaku na transparentnost.