Článek
Článek padesát říká následující: „V olympijských prostorách, na sportovištích a jiných místech není povolen žádný typ demonstrací nebo politické, náboženské či rasové propagandy.“ To ale odmítá Koblížek, podle něhož ani jeden z ukrajinských sportovců žádnou propagandu či politický projev nešířil.
„Nejedná se o propagandu. Jsou to výroky o skutečnostech,“ uvedl Koblížek. „První helma, na níž jsou fotografie zabitých sportovců, odkazuje na fakta a odpovídá realitě. V tomto ohledu to nemůže být manipulace, protože jejím typickým příkladem je, že tvrdíte něco, co se nestalo,“ doplnil.
Koblížek dále uvedl, že se nemůže jednat ani o politický projev či jakoukoli demonstraci politického názoru. „Političnost se do toho dostává tím, že se jedná o oběti války, ale pro skeletonistu se jedná o osobní postoj, zdůrazňuje tím osobní emoci,“ vysvětlil.
Reagoval přitom na ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který si na trénink oblékl helmu s fotografiemi několika ukrajinských sportovců, kteří padli během ruské války na Ukrajině. Ten uvedl, že za ním přišel Tošio Tsurunaga, zástupce MOV odpovědný za komunikaci mezi sportovci, národními olympijskými výbory a MOV. „Řekl, že (zákaz nošení helmy) je kvůli pravidlu 50,“ řekl. MOV posléze Heraskevyče z finálového závodu skeletonu kvůli helmě diskvalifikoval.
Heraskevyč není jediný
Koblížek se dotkl i dalšího případu, který zahrnuje ukrajinskou freestyle lyžařku Katerynu Kocarovou. Ta na helmě měla nápis „Buďte stateční jako Ukrajinci“. Kocarová uvedla, že týden před olympiádou ji kontaktoval MOV, že tuto helmu z důvodu šíření propagandy nesmí nosit.
„Asi týden před olympijskými hrami jsem dostala e-mail, ve kterém stálo, že Mezinárodní olympijský výbor považuje tuto helmu za propagandu, což znamená, že v ní na hrách nemůžu soutěžit,“ řekla v úterý Kocarová podle listu The Kyiv Independent.
Ani tento případ však podle Koblížka propagandou ani politickým projevem není, označil jej však za komplikovanější. „Je to řekněme výzva k emoci. Někdo nás vyzývá, abychom s někým soucítili,“ uvedl s tím, že v tomto případě se někdy o manipulaci jednat může, pokud se někdo třeba například snaží vyvolat strach vůči některým lidem, kteří nejsou nebezpeční, což by tedy neodpovídalo skutečnosti.