„Když se dívám zpátky a ptám se, kde nastala chyba, je tu prostor pro kritiku, protože jsem víc věřil Evropanům, že s ohledem na (geografickou) blízkost Libye investují víc do toho, co bude následovat,“ cituje Goldberg Obamu.

Zákrok vůči libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu, který odpověděl na povstání proti své vládě během tzv. arabského jara 2011 silou, prosazovaly Francie a Velká Británie. Rada bezpečnosti OSN pak schválila vyhlášení bezletové zóny nad Libyí, která měla chránit Libyjce před nálety Kaddáfího letectva. Francouzi s podporou Britů a Američanů, ale například i Kataru, následně zahájili útoky vedené i proti Kaddáfímu osobně. Palebná podpora z amerických letadlových lodí byla jen časově omezená.

Spíše než tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se vůči Kaddáfímu ostře vymezoval, ale Obama viní z chaosu v Libyi po svržení Kaddáfího britského premiéra Davida Camerona, který ztratil Libyi ze ztřetele, protože „ho rozptylovaly jiné věci“.

„Přitom se nám povedlo provést plán podle mých očekávání: měli jsme mandát od OSN, vytvořili jsme spojeneckou koalici, stálo nás to miliardu dolarů, což je levné, mluvíme-li o vojenských operacích. Vyhnuli jsme se velkému počtu civilních obětí a zabránili jsme tomu, co by téměř jistě byl dlouhý a krvavý občanský konflikt. A přesto všechno je Libye v nepořádku,“ svěřil se Obama, který ovšem v soukromí namísto termínu „v nepořádku“ použil „ve sra...ách“ (shit show).

Zpráva vzbudila v pátek pozornost britských médií, která upozornila, že se jedná o mimořádně tvrdé vystoupení amerického prezidenta vůči ministerskému předsedovi Velké Británie. Bílý dům proto přispěchal s prohlášením, že Obama má s Cameronem přátelský a korektní vztah.

Obama s Cameronem servírovali v zahradě maso z grilu americkým a britským vojákům a jejich partnerkám.

Obama s Cameronem servírují maso z grilu americkým a britským vojákům a jejich partnerkám. Fotografie byla pořízena v Londýně před pěti lety.

FOTO: ČTK/AP

Na rozhodnutí nezasáhnout v Sýrii je hrdý

Spíše než chaosu v Libyi se ale obsáhlý článek věnuje Obamově rozhodnutí nezasáhnout vojensky v Sýrii, přestože Obama kdysi veřejně prohlásil, že použití chemických zbraní v Sýrii je mez, kterou nebude tolerovat. Když ale bylo v srpnu 2011 na damašském předměstí Ghúta zplynováno téměř 300 lidí, Obama armádu nevyslal.

V rozhovorech s Goldbergem prohlásil, že je na toto rozhodnutí hrdý a považuje ho za správné, ačkoli se od něj intervence všeobecně očekávala, a to i mezi ministry jeho vlády včetně Hillary Clintonové. Ovšem kromě toho, že mu šéf tajných služeb nebyl schopen jednoznačně potvrdit, že v Ghútě útočil prezident Bašár Asad, dospěl Obama k přesvědčení, že nasazení amerických sil jako v Iráku nebo Afghánistánu by k řešení konfliktu v Sýrii nepřispělo. Obama je o tom přesvědčen i s odstupem času a podle zprávy od té doby opakovaně odmítl žádost šéfa diplomacie Johna Kerryho na omezenou vojenskou akci, aby Kerry získal lepší vyjednávací pozici vůči Damašku i Moskvě.

Obama ovšem nevyloučil možnost, že by zasáhl, nebýt americké zkušenosti a důsledků válek v Iráku.