Článek
Terminál – loď Independence dlouhou 294 metrů – pronajala Litvě na deset let norská společnost Höegh LNG. Vilnius tak bude moci v příštím roce nakoupit od norského Statoilu 540 miliónů krychlových metrů plynu a následně pak, po vypršení kontraktu s Gazpromem, každoročně importovat až čtyři miliardy kubíků této energetické suroviny.
To je podstatně více, než kolik do země přicházelo z Ruska. Loni tak Litva nakoupila 2,7 miliardy kubíků plynu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Komisař Evropské unie pro energetiku Günther Oettinger označil připlutí terminálu do Klajpedy za "velký krok Litvy k diverzifikaci zdrojů zásobování plynem, což zajišťuje tržní cenu a zaručuje dodávky pro Pobaltí".
"Výzva plynové bezpečnosti pro Evropu vyžaduje rychlé jednání a Litva nám nyní ukázala, jak se to dělá," citovala agentura AFP z Oettingerova prohlášení.
Litevští námořníci vytaženou vlajkou zdraví příjezd plovoucího zásobníku na zkapalněný zemní plyn Independence.
Litva a stejně tak Lotyšsko a Estonsko – bývalé sovětské republiky a od roku 2004 členové EU – jsou na dodávkách ruského plynu zcela závislé. Klajpedský terminál nyní budou moci využívat k přepravě zkapalněného plynu cisternami i Riga a Tallinn.
V důsledku ukrajinské krize a úloze Moskvy v ní – mimo jiné i využití ceny zemního plynu jako nátlaku na prozápadní ukrajinskou vládu – vyvstaly v řadě evropských zemí obavy, že by Rusko mohlo v budoucnu obdobným způsobem zneužít svého monopolního postavení i vůči nim.
