Svou vyhláškou chce srazit mnohatisícové náhrady nákladů soudního řízení, které advokáti inkasují často bez větší námahy, takže z vymáhání drobných pohledávek stále mají slušnou živnost.

Tento týden poslala do připomínkového řízení novou vyhlášku o odměnách advokátů, která se týká výhradně drobných pohledávek do deseti tisíc korun.

Jen pro příklad: zatímco dnes musí dlužník pětistovky vedle dlužné částky zaplatit za jeden právní úkon advokátovi až 300 korun, nově by to mělo být podle zjištění Práva 200 Kč. V případě dluhu od pěti do deseti tisíc dluhu dosahuje nyní advokátní tarif za jeden úkon 1500 korun, zatímco nově to má být jen pětistovka.

Vetší zadlužování a zahlcení soudů

Nutno dodat, že sumy se dlužníkům nastřádají, protože obvykle nezůstává jen u jednoho advokátního úkonu.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že snížením tarifů reaguje na stále rozšířenou situaci postupování pohledávek a jejich vymáhání nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení.

To resort označil za společensky nepřijatelný jev, neboť v jeho důsledku dochází nejen k dalšímu zadlužování zejména sociálně slabých osob, ale také k zahlcování soudů. „Tento návrh by měl zamezit, nebo minimálně omezit tzv. byznys s pohledávkami,“ zdůvodnil resort svůj návrh.

Jen vyhláška místo zákona

A politici takovému řešení tleskají. Už minulý týden se totiž ve Sněmovně rozhořela bitva na stejné téma, když skupina poslanců, zejména TOP 09, přišla s návrhem zákona, který měl odměny advokátů v případě tzv. bagatelních pohledávek osekat na minimum.

Podle předkladatelů spory o dlužnou částku jsou vždy téměř jako přes kopírák a nevyžadují složité dokazování. Advokátní kanceláře takové spory řeší jako na běžícím pásu bez potřeby většího nasazení.

„Je pravda, že v bagatelních sporech žádná práce není, většinou se věci jen opisují,“ uvedl Právu zástupce ombudsmanky s dřívější praxí advokáta Stanislav Křeček. Cesta, kterou zvolilo ministerstvo spravedlnosti, je možná, ale past chudoby, která zde – jak říká – vznikla, to rozhodně nevyřeší.

Za lepší řešení než předložený poslanecký návrh zákona považují vládní nařízení např. členové ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09) i šéf výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Oba jsou právníci a shodují se v tom, že platit dluhy se musí, ale nelze z jejich přeprodávání dělat výnosný kšeft.

„Nízká odměna šplhá vysoko“

„Jsme svědky opačného extrému, kdy se pohledávka udělá takovým způsobem, že se drobí, přeprodává se a to je špatně,“ řekl Právu Polčák.

Podle něj advokáti často zvyšují počet úkonů, takže nízká odměna šplhá vysoko. Proto je podle něj správné zastropovat počet úkonů, jak to udělalo ministerstvo, a to na pět při jednom sporu.

„Od počátku jsem tvrdil, že daleko lepší cesta je nová vyhláška, s čímž souhlasí i advokáti,“ sdělil Právu Tejc. Připustil, že ale ani vyhláška problémy zcela nevyřeší. Podle něj by bylo ideální, pokud by své dluhy vymáhaly dopravní podniky, banky a další firmy prostřednictvím vlastních právníků, nikoliv externích kanceláří, čímž by se náklady na spory snížily.

Proti poslaneckému návrhu se vyslovila i ministryně Válková, která slíbila urychlenou změnu vyhlášky.

Autoři iniciativy zatím svůj návrh stáhnout nehodlají. „Ministerstvo mělo dost šancí věc napravit,“ řekla Právu Helena Langšádlová (TOP 09). Podle dalšího z autorů, Jana Chvojky (ČSSD), může být ministerská vyhláška kompromisem.