Nečas po jednání vlády před novináři připomněl, že tento týden čeká Evropu jednání ekonomických ministrů a Evropské rady, z nichž mají vzejít návrhy klíčových řešení problémů v eurozóně.

„Situace nás nemůže nechat chladnými, jsme s eurozónou silně provázáni. Chceme přispět k ekonomickým krokům vedoucím ke stabilizaci eurozóny,“ řekl novinářům Nečas.

„Zároveň ale chráníme zájem českých daňových poplatníků. Myslíme si, že by neměli nést spoluodpovědnost za dluhy jiných zemí či za problémy cizích bankovních institucí,“ dodal ke stanovisku vlády premiér.

Debata o euru je o nás bez nás, kritizuje ČSSD nezájem vlády

S postojem vlády vyjádřil nesouhlas expert ČSSD pro oblast diplomacie Lubomír Zaorálek. Nelíbilo se mu už, když Nečas hovořil o „transferové dluhové unii“, což označil za populistické vyjádření. Zejména však kritizoval, že vláda odmítla pozvánku k jednání o budoucnosti eura.

„Tady byly otázky, jak by měly fungovat bankovní systémy nebo zda zavést daně na finanční transakce. Dnes jsou diskutovány tyto otázky u stolu Pakt euro plus, ale ČR stále jen škodí a dělá, že se jí to netýká,“ řekl Zaorálek.

Zdůraznil, že osud eurouzóny je i osudem celosvětového systému, jelikož dopady po pádu eura by se odrazily daleko za hranicí Evropy. Česko by se tedy nemělo tvářit, že jí nevadí případný rozpad EU na dvourychlostní. Šéf Sněmovny k tomu podotkl, že až Polsko přijme euro, zůstane ČR jedinou zemí v regionu na okraji.

„ČR se dobrovolně vyřazuje z debaty o budoucnosti eurozóny a odsuzuje se k ‚jednání o nás bez nás‘,“ řekl Zaorálek.

Eurozónou cloumá nejistota kvůli finančním injekcím do krachující řecké ekonomiky, přičemž hrozba bankrotu visí i nad Portugalskem a Irskem. Obavy ale vzbuzuje i Itálie a Španělsko, jimž v posledních týdnech agentury snižovaly rating.
Zároveň se stahují mračna také nad bankovními domy, které vlastní dluhopisy ohrožených zemí. Problémy by se tak mohly odrazit i na francouzských i německých finančních institucích.