ÚS odmítl způsob, kterým Sněmovna loni na podzim chtěla dospět k předčasným volbám. Klaus se nad tímto verdiktem pozastavil.

Zákon o zkrácení volebního období měl podle Rychetského jednorázový účinek, působil zpětně a nesplňoval základní znaky ústavního zákona. Pravomoc přezkoumat podobné zákony si ústavní soudci ponechali i do budoucna.

Klaus v úterý ve Sněmovně prohlásil, že dolní komora by se měla zabývat změnou postavení Ústavního soudu tak, aby se nemohl chovat jako nekontrolovatelná třetí parlamentní komora. "Pro demokracii je ničivé, bude-li pokračovat trend, který v posledních letech pozorujeme u nás i v celé Evropě, že si různá soudní tělesa pro sebe usurpují větší díl moci, než jim přísluší," řekl. [celá zpráva]

Rychetského vyjádření nekoresponduje s úterním vyjádřením  místopředsedkyně ÚS Elišky Wágnerové. „Ústavní soud politické projevy zásadně nekomentuje. To je jediné, co vám k tomu mohu říct,“ uvedla v úterý. [celá zpráva]

Rychetský: Společnost je s některými problémy bezradná

"Pan prezident mluvil o soudcokracii. K tomu bych chtěl podotknout, že soudy nikdy netoužily po tom, aby na ně byla navalena tak ostrá agenda, jak tomu je v reálu," řekl na jednání ústavně právního výboru Rychetský. Podle něho nastal průlom po druhé světové válce.

"Před válkou většinu těch sporů, které soudy řeší, řešil pan starosta, policie nebo pan farář, ale to nesouvisí s touhou soudu strhnout na sebe nějakou moc. To je prostě bezradností společnosti po zkušenostech s holokausty, po druhé světové válce, kdy se vytratil všemi akceptovaný nepsaný zvyk, který bylo třeba něčím nahradit," dodal Rychetský.

Část poslanců hned v úterý postoj Klause k Ústavnímu soudu odmítla, mezi nimi například úřadující šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka či předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) prohlásil, že vláda zatím žádnou novelu, která by postavení Ústavního soudu měnila, nechystá. Naopak pro omezení soudu se vyjádřil předseda KSČM Vojtěch Filip. Příslušnou novelu zákona prý připraví.