Článek
Příznaky, že ve vztahu Lavrova s Putinem něco není v pořádku, jsou minimálně dva. Podle listu The Moscow Times šéf ruské diplomacie, který stojí v čele ministerstva zahraničí více než 20 let, nebude šéfem ruské delegace na listopadovém summitu skupiny G20 v Jihoafrické republice.
Místo Lavrova ji povede Maxim Oreškin, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, přičemž podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova o Oreškinově jmenování rozhodl sám Putin.
Šéf Kremlu se summitu nezúčastní, protože Jihoafrická republika podepsala Římský statut a byla by povinna Putina zatknout na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu. V takových případech jej až dosud vždycky zastupoval právě Lavrov, někdejší ruský velvyslanec v OSN.
Dlouholetý ruský ministr zahraničí se také podle listu Kommersant nezúčastnil středečního veledůležitého jednání ruské bezpečnostní rady, kterému Putin předsedal. Na schůzce přitom padlo rozhodnutí o ruské reakci na Trumpovo oznámení o obnovení jaderných zkoušek.
Putin tam členům bezpečnostní rady, ministerstvu zahraničí, ministerstvu obrany, zvláštním službám a příslušným civilním orgánům „nařídil udělat vše, aby shromáždily další informace o této otázce a podrobily je analýze v bezpečnostní radě a předložily dohodnuté návrhy o možném zahájení prací na přípravě zkoušek jaderných zbraní“.
Telefonát s Rubiem se mu nepovedl
Šéf Kremlu prý hlavně nebyl spokojen s výsledkem Lavrovova telefonátu s Rubiem o podmínkách nadcházejícího summitu Putin-Trump v Budapešti. Ačkoli veterán ruské diplomacie tvrdil, že rozhovor z 20. října proběhl „opravdu dobře“, americký ministr zahraničí byl zjevně jiného názoru. Trumpovi – podle agentury Bloomberg kvůli neústupnému postoji Moskvy, která „chtěla příliš mnoho“ a odmítla příměří na Ukrajině – doporučil, aby schůzku zrušil.
Navíc po „odložení“ summitu, jak celou situaci prezentovala Moskva, následovaly americké sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfti a Lukoilu, první od Trumpova návratu do Bílého domu.
Lavrov vzápětí znovu hovořil o „nacistickém režimu“ v Kyjevě a požadoval, aby se řešily „základní příčiny konfliktu“. Tím ale celou situaci zjevně příliš nevylepšil.
Agentura Nexta upozornila, že Lavrov nyní zmizel i z informačního prostoru. „Jeho poslední veřejná prohlášení byla učiněna koncem října,“ napsala na síti X.
Putin přitom dokázal svému ministrovi zahraničí „odpustit“, že se v květnu 2022 musel omluvit Izraeli za jeho výrok o židovském původu Adolfa Hitlera.
Lavrov o Hitlerovi mluvil v souvislosti s Ukrajinou. Zdůvodňoval, proč může Rusko obviňovat Ukrajinu z neonacismu, když je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj židovského původu. Kromě komentáře o údajné Hitlerově židovské krvi uvedl, že mezi největšími antisemity jsou právě sami Židé.
