Hlavní obsah
Pokud organismu chybí nějaká důležitá látka, může to mít nepříjemné následky na zdraví. Foto: Profimedia.cz

Jak poznat, že svému tělu ve stravě poskytujeme všechny látky, které potřebuje? Deficit některých živin mohou způsobit přísné a jednostranné diety, vegetariánský nebo veganský jídelníček, nevyvážená strava některých sportovců, ale i jednotvárné menu řady seniorů. Kontrola, zda máme potřebných látek dostatek, je přitom celkem snadná.

Pokud organismu chybí nějaká důležitá látka, může to mít nepříjemné následky na zdraví. Foto: Profimedia.cz
Jaké živiny nám chybějí při dietách

Zdravé tělo funguje jako dobře promazaný stroj, všechno v něm souvisí se vším. Pokud organismu chybí nějaká důležitá látka, může to mít nepříjemné následky na zdraví, jež se navíc mohou postupně nabalovat a řetězit.

Třeba shazování nadbytečných kil vypadá jednoduše, ale zjevně není. Proto je dobré probrat hubnutí i náš jídelníček s odborníky.

Pojďme se tedy podívat, co by si měli hlídat ti, kteří nějakým způsobem omezují skladbu své stravy. Pravidelná kontrola se ale vyplatí i těm, kteří se neomezují.

Vegani a vegetariáni

Pro vegany je typický například nedostatek vitaminu B12 a železa, jejichž bohatým zdrojem je maso, které nejedí. Mívají pak problém s chudokrevností, tedy dostatečnou tvorbou červených krvinek, které zásobují lidský organismus kyslíkem.

„Důsledkem chudokrevnosti mohou být potíže, jako je únava, slabost, točení hlavy či bolesti hlavy,“ upozorňuje Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Co všechno jim může chybět v důsledku jejich stravy?

  • Častý je u nich nedostatek vitaminů B6, B2, B12, D, jódu, vápníku, zinku nebo třeba nenasycených mastných kyselin typu omega-3.
  • Vitamin B2 pomáhá obnovovat strukturu vlasů, kůže i nehtů. Jeho nedostatečné množství vede k řídnutí a vypadávání vlasů, horší kvalitě nehtů, ale u žen také k problémům s menstruací, protože podporuje rovněž tvorbu hormonů.
  • Vitamin B12 je potřeba k syntéze DNA a obnově tkání i buněk, například červených krvinek. Nedostatek dokáže způsobit megaloblastickou anémii, tedy vznik velkých a nevyzrálých červených krvinek, nebo degeneraci centrálního nervového systému. 
  • Vitamin D je důležitý pro vstřebávání vápníku a fosforu, tedy správnou tvorbu kostí, ale také pro dobré fungování imunity a pro další funkce.
  • Deficit vitaminu B12 a B6 snadno způsobí špatné vstřebávání kyseliny listové. „Její nedostatek může vést k řadě zdravotních problémů,“ upozorňuje Podroužek. „Je důležitá hlavně v těhotenství pro zdravý vývoj a růst plodu, ale také jako prevence jeho vývojových vad.“

Nejíst maso má i své výhody

Nebylo by ale objektivní, kdybychom ve vegetariánství viděli jen problémy. Může mít na lidské zdraví i pozitivní vliv. Snižuje například riziko kardiovaskulárních potíží, včetně infarktů a mrtvic, ale také sklon ke vzniku zhoubných nádorů, zejména trávicího ústrojí, stejně jako výskyt zácpy, žlučových kamenů a tak dál.

Rozhodně je však užitečné, když vegani a vegetariáni konzultují složení svého jídelníčku s nutriční terapeutkou nebo s lékařem specializovaným na otázky výživy. Vysvětlí jim, jak správně kombinovat rostlinné bílkoviny a kterým potravinám dávat v jídelníčku přednost.

Zvlášť by to mělo platit pro ženy, které se chystají otěhotnět nebo vedou k vegetariánství malé děti, což lékaři nedoporučují. U nich je riziko nedostatku důležitých látek větší než u dospělých, protože rostou a vyvíjejí se.

Nízkosacharidová strava a ketodiety

Čím radikálnější bývá dieta nebo omezení jídelníčku, tím větší nebezpečí tělu hrozí. „Mezi ně patří například populární nízkosacharidové jídelníčky a ketodiety, kdy lidé jedí dost bílkovin, ale velice málo tuků a sacharidů,“ říká lékařka Václava Kunová.

„Ty pytlíčkové se někdy snaží vyhnout nedostatku vitaminů a minerálních látek tím, že je výrobce do směsi v pytlíčcích uměle doplní.“ Jestli je ale organismus v této podobě využije, toť otázka. I v tomto případě může proto pomoci laboratorní test.

Čím hrozí přílišný deficit sacharidů? Signálem, že jich máme opravdu málo, bývá většinou únava, nesoustředěnost a to, že se cítíme celkově špatně. U někoho se mohou dokonce objevit úzkostné stavy nebo lehčí deprese. I proto je lepší se těmto potížím vyhnout, hubnout pomaleji, rozumněji a nejlépe pod dohledem odborníků.

Čím radikálnější bývá dieta nebo omezení jídelníčku, tím větší nebezpečí tělu hrozí.

Foto: Profimedia.cz

„U nízkosacharidových diet bývá často problém třeba nedostatek ovoce a zeleniny,“ upozorňuje Kunová.

„Ty sice nemají moc kalorií, klient je ale nesmí jíst kvůli obsahu sacharidů, byť nízkému, aby nepřekročil jejich minimální denní dávku a shazoval rychlým tempem. Přichází tím ale o důležité mikronutrienty a také o vlákninu, takže mu hrozí poškození střevní mikrobioty. To může odstartovat řadu problémů od zácpy až po nemoci srdce a cév nebo poruchy imunity.“

Ketolátky navíc zvyšují kyselost krve a s ní i odbourávání vápníku z kostí. Určitě nic ideálního pro ženy v přechodu. A tak bychom mohli pokračovat.

Bezlepková dieta

Módní dietou, kterou proslavil například tenista Novak Djoković, byl donedávna jídelníček bez potravin, jež by mohly obsahovat bílkovinu lepek. Lidé se prý po ní cítili lépe a měli víc energie. Podle odborníků šlo většinou o placebový efekt.

Celiakie, kterou lepek u některých lidí vyvolává, trápí podle kvalifikovaných odhadů 0,5 % populace. Vyšetření na nesnášenlivost lepku přesto patří k těm, o které se klienti ve zdravotních laboratořích často zajímají. To má své důvody.

„Dnes je u lékaře evidováno asi jen 15 % postižených, 85 % jich není diagnostikovaných a o své nemoci neví,“ vysvětluje Podroužek. U nich má zjištění poruchy a omezení lepku smysl. Ale rozhodně nejde o problém masový.

Lékaři označují celiakii za chameleona. Příznaky, jako je třeba průjem, nevolnost, zvracení, bolest břicha, hubnutí, nadýmání nebo únava, se objevují jen u malé části pacientů. Jiným může znepříjemnit život puchýřkovitá vyrážka, sklon k infekcím, řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka, krvácivé stavy, chudokrevnost a jiné potíže, u žen pak poruchy menstruace, neplodnost nebo spontánní potraty.

Jídelníček sportovců

Kulturistům a sportovcům hrozí přebytek bílkovin. Snaží se totiž o rychlý nárůst svalové hmoty.

„Pokud vedle vajíček, tvarohu, libového masa a dalších potravin obsahujících živočišné bílkoviny pijí ještě příliš mnoho proteinových nápojů, mohou si způsobit problémy s ledvinami, které nestíhají zpracovat takový příval bílkovin,“ vysvětluje Kunová.

„Rizikové jsou ale opravdu přehnané dávky proteinových drinků. Jedna dávka po tréninku ničemu nevadí, naopak.“

Lidé, kteří intenzívně sportují a potřebují k tomu odpovídající výživu, by měli v každém případě konzultovat své stravování se specialisty.

Senioři

Na rozdíl od sportovců v jídelníčku seniorů zvýšené množství bílkovin často chybí. Potřebují ho k tomu, aby co nejvíc přibrzdili úbytek svalů a podpořili regeneraci organismu. Hrozí jim mnohdy i nedostatek živin a vlákniny v důsledku stravy chudé na zeleninu a ovoce.

Celkově je jejich strava často jednotvárná a málo pestrá. Ať už kvůli nedostatku financí, nebo prostě v důsledku toho, že s přibývajícím věkem ubývá člověku nejen fyzických, ale především psychických sil.

Pro starého člověka je jednodušší dělat si radost několika oblíbenými jídly, často těmi, která jídal v dětství, než se zatěžovat složitějším vařením nebo hledáním zajímavých kombinací. V nemocnicích pak nejsou výjimkou případy, kdy lékaři musejí seniora nejdříve takzvaně dovyživit, aby zvládl například plánované zákroky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků