Hlavní obsah
S věkem se nám nezhoršuje jenom paměť, ale i řada dalších schopností. Foto: Profimedia.cz

Nedávno jsme oslavili Valentýna, tedy den všech zamilovaných. Řada starších lidí nad tím ale mávla rukou v domnění, že se jich to netýkalo. To je škoda. Ukazuje se totiž, že láska a vztahy jsou velmi důležitým pomocníkem v boji proti stárnutí mozku. Nemusí jít přímo o zamilovanost. Stačí mít kolem sebe přátele, vést společenský život a pěstovat pěkné vztahy v rodině nebo mezi partnery. Velkou moc mají kupodivu i krásné vzpomínky.

S věkem se nám nezhoršuje jenom paměť, ale i řada dalších schopností. Foto: Profimedia.cz
Jak zpomalit stárnutí mozku

S věkem se nám nezhoršuje jenom paměť, ale i řada dalších schopností, které lékaři označují jako kognitivní, tedy poznávací. Tento proces však můžeme významně přibrzdit.

Kromě osvědčených cvičení paměti nebo speciálních počítačových her nám dokážou pomoci i daleko obyčejnější věci. Pojďme si tedy shrnout, co všechno nám v tomto případě hraje do karet.

Vztahy, vztahy a zase vztahy

Psychologové dlouhodobě sledují lidi, kteří se dožili vysokého věku ve velmi dobré psychické kondici, a dnes už vědí, jak blahodárně působí na stav a chod našeho mozku právě aktivní společenský život, hezké vztahy s přáteli, rodinou nebo partnerem.

Výzkumy například ukazují, že chátrání našich poznávacích schopností se díky nim může zpomalit až o neuvěřitelných 70 procent! Důvodem není jen to, že mozek nutíme častěji reagovat, tedy cvičit (skvělým tréninkem je pro starší lidi i pouhé odpoledne strávené s vnoučaty).

Pozitivní psychické stavy vyvolávají i vzestup hladin příznivě působících neurohormonů. Pro mozek tedy představují něco jako báječný wellness.

Mluvte s lidmi, klidně i přes internet

Že lidem obecně prospívá vzájemný přátelský kontakt a povídání, to většina z nás tuší. Překvapující je, že na stárnoucí lidi mohou pozitivně působit i kontakty přes internet, zejména videohovory.

Lékaři vyšetřili psychické schopnosti skupinky seniorů a pak jim do domácích počítačů nainstalovali program, který jim umožnil mluvit s jejich přáteli prostřednictvím videohovorů. Měli si s nimi každý den povídat 30 minut, a to po dobu šesti týdnů. Potom je znovu vyšetřili.

Zjistili, že se u nich zlepšily jak vyjadřovací a jazykové schopnosti, tak exekutivní funkce. To znamená krátkodobá paměť, schopnost zvládat emoce nebo přenášet pozornost, ale také další poznávací funkce.

To je velmi podstatné zjištění hlavně pro starší lidi, kteří mají problémy s pohybem a je proto pro ně komplikované opustit jejich byt a vydat se za přáteli nebo do společnosti.

Vzpomínky mají hojivou sílu

Profesorka Ellen Langerová z Harvardovy univerzity udělala před lety zajímavý pokus. Pozvala se svými spolupracovníky skupinu sedmdesátníků na pět dní do kláštera, kde vše upravili tak, jako kdyby byl rok 1959. Z reproduktorů zněly hity z konce padesátých let, dobové zprávy, ale i reklamy.

V černobílé televizi běžel dramatický basketbalový zápas z tohoto období a na stole ležely tehdejší magazíny Life a Saturday Evening Post.

Skupinka seniorů se o událostech té doby bavila, a jako by je znovu prožívala. Smysl byl jednoduchý: nastoupit do stroje času a ponořit se do minulosti všemi svými smysly.

Za těch pět dní prodělala většina sedmdesátníků pozoruhodnou proměnu. Do kláštera přijeli mnozí s hůlkami, přišourali se lehce nahrbení, měli potíže s pamětí, ale také se zrakem nebo se sluchem. Jejich problémy ostatně potvrdily i vstupní testy. Na konci pobytu na nich byla viditelná proměna.

Reagovali živěji a veseleji. Dosáhli rovněž lepších výsledků v testech, které zkoumaly paměť a poznávací funkce mozku. Také držení těla většiny z nich bylo vzpřímenější a jistější. Stisk ruky měli pevnější a skóre v testu ohebnosti těla vyšší. Zlepšil se jim v různé míře rovněž sluch i zrak atd.

Nastartovaný dopamin

Nechce se samozřejmě věřit, že pouhé sentimentální vzpomínání a znovu prožívané události nebo zážitky mohou mít takové efekty, navíc za pouhých 5 dní. Jenže můžou. A profesorka Ellen Langerová vysvětluje proč.

Když lidé nostalgicky vzpomínají na hezké věci, aktivují se jim určité oblasti paměti. To je jim příjemné, i proto starší lidé tak rádi vzpomínají.

Ale také se jim v mozku aktivuje neurotransmiter dopamin. Má v těle různé funkce. Zásadní roli hraje při vzniku motivace a některých emocí, ale hlavně pak v systému potěšení i odměn. Zároveň se podílí na učení a motorických funkcích.

Většina stárnoucích lidí trpí jeho nedostatkem. Proto jeho aktivace může mít řadu pozitivních efektů na činnost mozku i těla. Profesorka Langerová v tom vidí jednu z cest, jak bojovat se stárnutím lidského organismu, v tomto případě psychologickými prostředky.

Studujte jazyky, trénujte paměť a čtěte, nejlépe knížky

Jednou z cest, jak si zlepšit paměť, je nepochybně trénink pomocí speciálních technik a mnemotechnických pomůcek. Řadu užitečných kurzů pořádá Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging.

Na kondici mozku ovšem blahodárně působí i další věci, třeba studium nového jazyka nebo jakékoliv jiné produktivní učení a sebezdokonalování. Včetně hraní speciálních videoher, které rozvíjejí řadu duševních dovedností. S jejich výběrem by měl starším lidem pomoci neurolog.

Velmi dobré efekty má také zdánlivě obyčejné čtení, pokud mu věnujeme dostatek času. Ve studii, která trvala dvanáct let, vědci zkoumali vliv četby na délku života. Ti, kteří četli 3,5 hodiny denně, snížili riziko, že předčasně zemřou, v průměru o 17 %. A pokud četli déle, tak dokonce až o 23 %. Muselo jít ale o dlouhé texty, tedy četbu knih.

Články, s jakými se běžně setkáme v novinách, časopisech či na internetu, tak výrazný efekt nemají, i když určitý pozitivní přínos můžeme zaznamenat i u nich.

Dobrý spánek je základ

Pro efektivní činnost mozku je zásadní dobrý spánek. Nejen proto, abychom si dostatečně odpočali, ale také proto, aby mohl zpracovat získané informace i zážitky a uložil si je.

Také si v sobě potřebuje uklidit. Zabírá sice jen 2 procenta z naší váhy, spotřebovává však 20 procent kyslíku a živin vyprodukovaných organismem, takže má bezesporu co uklízet.

Kvalitnímu spánku hodně pomáhá pravidelný denní rozvrh, tělesná aktivita a schopnost dobře čelit stresu. Užitečné je i dodržování spánkové hygieny.

Pozor na stres a životosprávu

Účinným receptem na to, jak čelit napětí a stresu, mohou být různá cvičení a techniky: jóga, taj-či, mindfulness nebo relaxace. Ale třeba i tak zdánlivá banalita, jako je racionální organizace života.

Hodně může pomoci dobrá fyzická kondice. Ta má navíc pozitivní vliv na lepší činnost mozku. Počínaje pamětí přes zvládání emocí až po zmíněnou exekutivní funkci.

Dobré spalování energie navíc podpoří i chuť k jídlu, se kterou starší lidé mívají potíže. Organismus a mozek zvlášť přitom ke své dobré funkci potřebují pravidelný přísun různorodých živin.

Podle současných poznatků se zdá, že nejzdravější (a naštěstí i velmi chutný) je středomořský jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, olivového oleje, ryb, a tedy i zdravých tuků.

Šest celebrit ve stroji času

Že „stroj času“ profesorky Ellen Langerové opravdu funguje, potvrdil rovněž britský pořad Mladí. Jeho producenti přesvědčili šest starších britských celebrit, aby strávily týden na venkovském sídle zařízeném stejně jako v roce 1975 a všemi smysly znovu prožívaly tu dobu i její události.

Efekty byly podobné jako ve vědeckém experimentu zmíněném výše, ačkoli v případě pořadu nedošlo k jejich přesnému měření a k testům. Pořad vyhrál v roce 2011 cenu Britské akademie filmového a televizního umění.

Jak vzpomínat?

S chutí a často. Fakt, že nostalgické vzpomínání může být pro starší lidi prospěšné, je důležitý. A nezáleží na tom, jestli si o minulosti začnou povídat s přáteli, poslechnou si staré hity, podívají se na filmy svého mládí nebo si znovu přečtou knihy, které je v mládí nadchly.

Důležité je ponořit se do těch zážitků co nejvíc a nestydět se za to. I když lidé tímto způsobem nedosáhnou stejných efektů, jako kdyby naplno nastoupili do „stroje času“, budou se určitě cítit lépe.

Spoustu praktických a užitečných informací o tom, jak se dožít vysokého věku v dobré duševní i tělesné kondici, najdete v knize Nestárnoucí mozek od Johna Mediny, který se léta zabýval právě výzkumem mozku. Ale také v knize Modré zóny od Dana Buettnera, která je o oblastech, kde se lidé dožívají hodně vysokého věku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků