Hlavní obsah
Alkohol sice povzbuzuje naši mysl a zlepšuje náladu, ale často na úkor zdravého úsudku, chování či uvažování. Foto: Profimedia.cz

Co s tělem po čtyřicítce dělá alkohol

Nějakou zkušenost s alkoholem má téměř každý dospělý. Stačí jen velmi malé množství, aby se člověk hned cítil lépe, ztratil stud, byl mnohem komunikativnější a uvolněnější. Nesmí se to ale přehánět jak s množstvím, tak s četností konzumace.

Alkohol sice povzbuzuje naši mysl a zlepšuje náladu, ale často na úkor zdravého úsudku, chování či uvažování. Foto: Profimedia.cz
Co s tělem po čtyřicítce dělá alkohol

Podle lékařů alkohol v těle ovlivňuje téměř každý systém a často ne v moc pozitivním smyslu, a to zejména po čtyřicítce.

„Alkohol metabolizuje žaludek a játra, tyto orgány se ale s věkem zmenšují, tudíž alkohol v orgánech zůstává déle. Navíc čím jsme starší, tím je organismus méně hydratovaný, alkohol v krvi tedy koluje v mnohem větší koncentraci, tím pádem se i mnohem pomaleji odbourává než třeba ve dvaceti letech,“ vysvětluje pro The Telegraph doktor Tony Rao.

Alkohol sice na jednu stranu povzbuzuje naši mysl a zlepšuje náladu, ale často na úkor zdravého úsudku, sebepozorování, chování či uvažování, což vysvětluje, proč to, co vypadalo jako skvělý nápad večer, už není další den ráno ideální.

„V průběhu času se navíc místo dobrých nálad začnou dostavovat úzkosti a deprese,“ upozorňuje Paul Wallace, emeritní profesor z londýnské University College.

Odborníci se přitom shodují, že není pravda, že nepravidelné pití alkoholu nezanechává na lidech žádné následky. Podle doktora Raoa všichni tito uživatelé mají po šedesátce jemné poškození mozku.

„Vždy říkám svým pacientům: ,Váš mozek je ovlivněn alkoholem mnohem dříve než vaše játra.‘ Než dojde k cirhóze jater u alkoholiků, nejprve se dostaví deprese a problémy se sebekontrolou, tak se věci prostě mají,“ dodává.

Dobrou zprávou je, že poškození v mozku lze zvrátit již po šesti měsících bez pití.

Jak alkohol působí na jednotlivé orgány a jaké může způsobit onemocnění

Kůže

U náchylnějších lidí může alkohol vyvolat například tzv. růžovku, chronické zarudnutí kůže, k čemuž dochází při zvětšování krevních cév a zvětšení průtoku krve.

Přestože se zčervenání kůže časem může vrátit do původního zabarvení, pokud bude jedinec alkohol užívat dlouhodobě, může se jednat o trvalý problém.

Dále se může objevit také akné a další nedokonalosti pleti. Alkohol totiž u lidí často způsobuje stres a úzkost, během nichž dochází ke zvýšené produkci androgenů (mužských pohlavních hormonů), které stimulují vznik akné.

Celkově pak pleť jedince vypadá starší, než ve skutečnosti je.

„Kůže je díky alkoholu dehydratovaná, mohou se na ní vytvářet šupinky a otoky kolem očí. Navíc přebytečné cukry, které jsou často konzumovány společně s alkoholem, poškozují DNA a kolagen v kůži, což může vést k rychlejšímu stárnutí pleti,“ upozorňuje dermatolog Nick Lowe.

Srdce

Lidé, kteří pravidelně holdují alkoholu, a to ve větším množství, než je doporučená denní dávka, vypijí tedy denně 3–4 skleničky (u mužů) a 2–3 skleničky (u žen) či se jednou za čas opijí, mají mnohonásobně vyšší riziko cévní mozkové příhody.

Alkohol také zvyšuje krátkodobý i dlouhodobý krevní tlak, což zvyšuje riziko infarktu či mrtvice.

Nadměrná konzumace alkoholu také může narušit schopnost srdce pumpovat krev z krevního oběhu a způsobit tzv. kardiomyopatii, jež zvyšuje riziko srdečního selhání.

Sklenka červeného vína denně ale člověku určitě neublíží. Je však důležité striktně se držet tohoto množství.

Játra

Svá játra ohrožují především chroničtí alkoholici a pak lidé středního věku, kteří propijí příliš mnoho nocí.

„Játra vždy nejprve ztuční, a pokud dotyčný ve věkové hranici 40–55 let dál pokračuje ve velké konzumaci alkoholu, dochází k jizvení jaterní tkáně, játra se zmenšují a může dojít k cirhóze (ztvrdnutí) jater,“ vysvětluje doktorka Debbie Shawcrossová z King’s College Hospital Liver Unit.

Játra mají samočisticí schopnost, pokud dotyčný několik dní po sobě nevypije vůbec žádný alkohol, dá játrům šanci na regeneraci.

Riziko rakoviny

S konzumací alkoholu jsou nejčastěji spojovány formy rakoviny úst, jícnu, střev, prsu a krku.

„Čím víc pijete, tím vyšší je riziko onemocnění. Etanol v alkoholu se totiž rozkládá na acetaldehyd, který poškozuje DNA a přímo ovlivňuje buňky způsobující rakovinu,“ upozorňuje Nicola Smithová z instituce Cancer Research UK.

Pokud si navíc pravidelně dopřáváte alkohol a k tomu kouříte, pak se riziko rakoviny úst a krku o to víc zvyšuje, protože alkohol způsobuje, že buňky lépe reagují na toxiny v tabákovém kouři, a to bez ohledu na množství zkonzumovaného alkoholu.

Plodnost 

Jak ukázaly mnohé výzkumy, alkohol sehrává důležitou roli i v neplodnosti či v riziku potratu. Nadměrná konzumace alkoholu u mužů například snižuje hladinu testosteronu a negativně ovlivňuje kvalitu i kvantitu spermií.

„Cyklus spermií je 70 dní, tudíž pokud se jednoho dne opijete, pak mějte na mysli, že než se zlepší váš spermiogram, může to trvat měsíce,“ varuje gynekoložka Gillian Lockwoodová.

Hmotnost 

Alkohol zvyšuje hladinu inzulinu a ukládání tuků v játrech. Obsahuje přitom 7 kalorií na gram, což je podobné jako u tuku (9 kalorií na gram).

Zároveň narušuje metabolismus, tělo při něm vždy upřednostní toxiny z alkoholu před výživnými látkami, přičemž nespotřebovanou energii začne ukládat jako tuk.

Podle vědců navíc alkohol může potlačovat hormon leptin, který ovládá chuť k jídlu, což je i důvod, proč se mnozí lidé při konzumaci alkoholu zároveň přejídají.

Tím, že alkohol navíc zvyšuje hladinu inzulinu, zvyšuje se i ukládání tuku v játrech a ve středním věku i v okolí žaludku (klasický případ tzv. pivního pupku).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků