Hlavní obsah
Chrápání může zvyšovat i krevní tlak. Foto: Profimedia.cz

Chrápání partnera nenarušuje jen váš spánek, ohrožuje také vaše srdce

Noc strávená s chrápajícím partnerem může být pro druhé velmi vyčerpávající. Podle vědců za tím přitom nemusí stát jen probdělá noc, ale také fakt, že hlasité chrápání může zvyšovat i krevní tlak.

Chrápání může zvyšovat i krevní tlak. Foto: Profimedia.cz
Chrápání partnera nenarušuje jen váš spánek, ohrožuje také vaše srdce

Podle zjištění amerických vědců každý sedmý chrápající jedinec vydává tak velký hluk, že kvůli němu spolunocležníci nejen nemohou spát, ale také se jim kvůli boji jejich těla s nespavostí a vysokou hladinou stresových hormonů zvyšuje krevní tlak.

Krevní tlak se zvyšuje i vlivem střídavého dýchání, které je běžné u spánkové apnoe, jež vyvolává kardiovaskulární stres, což vede k uvolňování většího množství adrenalinu, kvůli čemuž srdce bije rychleji a dochází ke zvýšení krevního tlaku.

Nebezpečná spánková apnoe

Za spánkovou apnoe je považován stav, kdy se dýchání během spánku na několik vteřin zastaví. Nejčastěji se apnoe projevuje přerušovaným hlasitým chrápáním.

Lidé s apnoe se v noci probouzejí, bývají zadýchaní, během dne je pak bolí hlava, jsou unavení a hůř se soustředí. Apnoe může způsobit i další zdravotní potíže: zvyšuje například riziko srdečních chorob a cévních mozkových příhod.

Zdravotní rizika spojená se spánkovou apnoe: srdeční infarkty a další kardiovaskulární potíže, hypertenze, cukrovka 2. typu, obezita, úzkost a deprese, problémy se štítnou žlázou, syndrom ADHD, problémy s pamětí, fibromyalgie (dlouhodobý stav, který způsobuje bolest celého těla), syndrom chronické únavy (CFS) atd.

Vědci z Johns Hopkins School of Medicine v Baltimoru ve svém výzkumu zkoumali 162 chrápajících jedinců, přičemž 14 % z nich vydávalo hluk více než 53 decibelů. To je přitom hluk, který podle předchozího německého výzkumu z roku 2016 může u lidí vyvolávat až infarktový stav.

Další dvě třetiny chrápajících lidí vyvolávaly hluk kolem 45 decibelů, což je pro druhé podobné, jako by spali vedle puštěné pračky.

Ne náhodou Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že hlukové znečištění stojí každoročně jen v Evropě za 12 000 předčasných úmrtí a ve 48 000 případů za srdeční selhání.

Ochrana před hlukem je tak na místě, a to i v případě chrápajícího partnera. První pomocí jsou zde špunty do uší. Nicméně vždy je dobré, aby chrápající jedinec svůj problém začal řešit.

Pomoci mohou speciální masky, ale také ambulantní zákroky, nejčastěji pomocí laseru. Novinkou je bezbolestná procedura využívající drobné pulzy laserové energie, které způsobí ztuhnutí a posílení zadní části úst. Léčba trvá několik minut a nevyžaduje anestetikum, tudíž je jedinec po zákroku fit a necítí žádné omezení.

Jak vzniká chrápání a co ho způsobuje

Samotné chrápání vzniká při dýchání vibracemi měkkých tkání hltanu. Během spánku je sníženo napětí svalů, které tvoří svalovou trubici, skrze kterou dýcháme. Menší měrou se na chrápání může podílet i nos, resp. vnitřní partie nosu při větším vybočení nosní přepážky, při chronické rýmě či polypech.

Chrápání může také podpořit obezita. Tuk v organismu se totiž usazuje nejenom na viditelných místech, ale rovnoměrně v celém organismu, tedy i v hltanu. Tukem prostoupené stěny hltanu jsou méně pevné a umožňují snadnější vibrace, ale i kolaps hltanové úžiny, který vyústí v zástavu dechu ve spánku (apnoickou pauzu).

U mnoha žen může být spouštěčem chrápání i menopauza, při níž dochází ke ztrátě elasticity vaziva, dále pak vyčerpanost a stres. Jistou roli pak sehrává i dědičnost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků