„Velká laskavost pro Babiše.“ Poslanci chtějí změnit zákon o střetu zájmů

„Je to obrovské změkčení, velká laskavost pro Babiše,“ řekl Novinkám Bezouška.

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse z Univerzity Karlovy je záměr návrhu docela průhledný. „Působí to, jako kdyby smyslem nebylo chránit zájmy veřejnosti. Mezi řádky je naprosto zřejmé, že jde spíše o zájmy konkrétní korporace, která z toho prosvítá,“ řekl Novinkám.

Návrh novely zákona o střetu zájmů předložila v úterý do Sněmovny skupina koaličních poslanců. Podepsaní pod ním jsou Radek Vondráček (ANO), David Pražák (ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy).

V současnosti nesmí firma vlastněná více než ze čtvrtiny veřejným funkcionářem čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Pokud by novela prošla, zákaz by se vztahoval jen na lidi, kteří stojí přímo v čele úřadu, který o poskytnutí dotací a zakázek rozhoduje.

Poslanci také chtějí jasně vymezit, že se zákaz vztahuje pouze na nenárokové dotace a chtějí ho rozšířit na obecní zastupitele. Pokud by funkcionářovy firmy čerpaly dotace nebo se podílely na zakázkách, musel by to nově uvést v majetkovém přiznání.

Preuss označil návrh za skandální, přestože uznává, že ani jeho současná podoba není ideální. Podle Bezoušky by novela otevřela politikům cestu k čerpání dotací a veřejným zakázkám. „Babiš nestojí v čele žádného úřadu, který by do toho spadal. Byl by z toho úplně venku,“ komentoval Bezouška pozici premiéra Babiše.

Právě jeho střet zájmů a proplácení dotací holdingu Agrofert jsou dlouhodobě předmětem právních i politických sporů. Po znovuzvolení vložil Babiš část svého byznysu do svěřenského fondu, ale doposud není zcela jasné, jestli je takové řešení dostatečné.

Předkladatelé navrhované změny vysvětlují nejasnostmi ve výkladu současných pravidel, která jsou podle nich navíc příliš přísná.

Podle Bezoušky by se ale Česko u evropských dotací ocitlo v problematické situaci. Podle českého práva by stát musel dotace vyplácet, ale zároveň by hrozilo, že je následně neproplatí Evropská unie. „Ve chvíli, kdy by EU podle svého práva došla k závěru, že tam je problém, tak by dané dotace neproplatila,“ vysvětlil. Stejný scénář předpověděl i Preuss.

Další problematická pasáž je podle právníka zkrácení lhůty pro zpětné vymáhání neprávem proplacených dotací ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu. Poslanci navrhují, aby se zkrátila z deseti na čtyři roky. „Současná desetiletá lhůta se jeví jako neúčelně dlouhá,“ stojí v návrhu.

Pod stůl by definitivně spadlo vymáhání miliardových dotací vyplacených Agrofertu mezi lety 2017-2021, kdy byl Babiš premiérem, míní Bezouška. Zkrácení lhůty má totiž platit zpětně. Věc by tedy byla promlčená. „Byla by vyloučená možnost zpětného vymáhání,“ řekl právník.

„Není žádný důvod, aby se takto procesně zamezilo jejich refundaci dotace, která byla udělena neoprávněně,“ doplnil Preuss.

Novela jde Babišovi na ruku i podle ředitele české kanceláře protikorupční organizace Transparency International Davida Kotory. „Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, byla zde zřejmá snaha vyhnout se meziresortnímu připomínkovému řízení, a bezpochyby tak pomoci zejména premiéru Andreji Babišovi, který se z našeho pohledu nachází ve střetu zájmů,“ uvedl pro Novinky.

Proti návrhu se vymezil pirátský poslanec Ivan Bartoš: „Právní stát se otřásá v základech! Zákon by už Agrofertu nebránil čerpat miliardy korun z dotací a zakázek, i kdyby byl Andrej Babiš dál premiérem. Omezení by se už nevztahovalo na nárokové dotace. Zavádí se nesmyslná čestná prohlášení.“

„Premiér Babiš odmítl vyřešit svůj střet zájmů, jeho firmy dál přijímají dotace. A aby to nebylo nelegální, navrhují vládní poslanci změnit zákon o střetu zájmů. Podle jejich návrhu by už nebyl problém, že premiér čerpá dotace z resortu ministerstva zemědělství,“ napsal na síti X poslanec STAN Karel Dvořák.

Současná pravidla ošetřující střet zájmů před lety vznikala právě kvůli Babišovi. Ten na přijetí tzv. Lex Babiš reagoval vložením svých firem do svěřenského fondu.