Cukr, díky kterému jsou mnohé sladkosti tak neodolatelné a chutné, je bezpochyby spojován s váhovými přírůstky, různými chronickými chorobami, cukrovkou či některými druhy rakoviny.

Některé studie i přesto naznačují, že sladké jednou za čas může prospět. Například v nedávno vydané studii, která byla publikována v odborném časopise Journal of Experimental Psychology: Applied, zaznělo, že si lidé vybírají mnohem méně kalorická hlavní jídla, pokud si dají právě před tímto jídlem jako první nefalšovaný dezert. Konzumace dezertu v rámci studie nebyla nutná, ale jen fakt, že si lidé mohli takovou dobrotu dát, měl výrazný vliv na jejich volbu.

„Když si jako první zvolíme něco výrazně zdravého, máme pocit, že si později můžeme dát něco více kalorického. Pokud to otočíte, pak taková volba padá,“ cituje server Time spoluautora studie, profesora Martina Reimanna z arizonské univerzity.

Volba sladkého hned na začátku nejen uspokojí touhu po sladkém, ale i ve výsledku ovlivní to, jaké hlavní jídlo si lidé následně zvolí. Podle jeho vyjádření po sladkém rozjezdu lidé více dbají na to, jak kalorické hlavní jídlo bude a více se „krotí“.

Univerzitní průzkum 

Reimann a jeho tým v rámci studie testovali 134 lidí z univerzity včetně zaměstnanců a studentů. Během čtyř dnů dostali na výběr různé varianty stravování – zdravou variantu (čerstvé ovoce) před hlavním jídlem, méně zdravou variantu (citronový cheesecake) před jídlem, to samé ve stejném složení pak až po hlavním jídle.

Téměř 70 % těch, kteří si zvolili cheesecake jako první, pak vybrali výrazně zdravější variantu hlavního pokrmu (v průměru až o 250 kalorií méně) oproti těm, kteří jako první zvolili ovoce.

Lidé, kteří si dali cheesecake až po hlavním jídle, zkonzumovali v průměru o 150 kalorií více než ti, kteří si ho dali jako první.

Správné načasování dezertu 

Výše uvedená studie není první, která zdůrazňuje, že načasování konzumace dezertu je důležité nejen z fyziologického, ale také psychologického hlediska. Někteří odborníci také doporučují dát si dezert po náročnějším cvičení, kdy tělo potřebuje vyšší porci cukrů, aby se lépe zotavilo.

Strategicky načasovaná konzumace sladkého může dokonce změnit i každodenní stravovací návyky, naznačují vědci. Jistý dokument z roku 2012 tvrdil, že obézní lidé, kteří dodržovali dietní plán, jenž v menším množství zahrnoval i dezerty, jako jsou čokoláda, sušenky nebo koblihy k snídani, měli později méně chuť na sladké než ti, kteří dodržovali striktně nízkokalorickou dietu.

I nutriční dietoložka Felicia Stolerová z amerického New Jersey souhlasí s tím, aby sladké bylo jednou za čas součástí jídelníčku. A to i u lidí, kteří striktně dodržují stravovací plán. Varuje ale před domněnkou chápat takové dezerty jako zdravé.

„Měly by (dezerty) být součástí každého jídla? Rozhodně ne. Dokonce si nemyslím, že by měly být konzumovány denně. Pokud si pak chcete občas dopřát něco sladkého, zaměřte se na obsažené kalorie. Později téhož dne pak zvolte jídla méně kalorická,“ dodává.

Může se vám hodit na Zboží.cz: