Obětí se přitom může stát prakticky každý, od toho nejníže postaveného zaměstnance po vysoce vážené manažery. Ve větší míře se tak děje ale u podřízených, kde nemá nadřízený mnoho zkušeností anebo neumí řídit lidi. Někdy se ale na kolegu může domluvit celé oddělení.

Nejčastěji se tak děje, když se na pracovišti vyskytnou neřešené konflikty, pocit moci u manažera, závist u podřízených nebo kolegů. Ve firmě může být také až nezdravě soutěživá atmosféra, nejasné cesty k povýšení, finanční úniky apod.

Někdy je to dáno i frustrací jedince obvykle ve vedoucím postavení, jemuž se z nějakého důvodu nedaří a vinu za své neúspěchy potřebuje delegovat na někoho jiného.

Odborníci se ale často setkávají i s případy, kdy je hlavním důvodem šikany snaha donutit zaměstnance k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru dohodou nebo k podání výpovědi. Dít se tak může i po vlastním podání výpovědi ze strany zaměstnance s cílem znepříjemnit mu zbývající dobu trvání pracovního poměru. Dalším důvodem je snaha nátlakově podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru a odejít takzvaně "na hodinu".

„Občas to může být ale i tím, že si se zbytkem týmu nesedneme nebo jsme z vlastní zkušenosti na některé věci citlivější,“ upozorňuje Michaela Švejdová z Mobbing Free Institut (MFI).

Nejedná se přitom o jednorázovou záležitost. „Šikana se vyznačuje tím, že trvá déle než půl roku, opakuje se minimálně jednou týdně. Často se přitom setkáváme s tím, že agresor vůbec netuší, že jeho chování je nepřijatelné. Jakmile ho upozorníme, že toto už je zbytečná šikana, přestane,“ vysvětluje Švejdová.

Co může vést k šikaně ze strany vedoucího
Nerovné zacházení - jedním z hlavních znaků bossingu je nevhodné chování s prvky nerovného zacházení ze strany nadřízeného. Mohou se s ním setkat muži i ženy všech věkových kategorií. Důvody nerovného zacházení ze strany nadřízených jsou různé, může jít o osobní antipatie, pohlaví, vzdělání, věk, sexuální orientaci, náboženské vyznání či vlastní přesvědčení nebo konkrétní názory jednotlivých zaměstnanců.
Zadávání nesplnitelných pracovních úkolů - dalším způsobem může být přesvědčování oběti o její neschopnosti, což se v praxi projevuje stanovováním nereálných termínů či úmyslným zadáváním nesplnitelných úkolů často přesahujících kompetence a schopnosti dotčených. Strategie však může nabírat i opačnou podobu – zadávání úkolů podřadných.
Nepřiměřené kritické hodnocení - hranice mezi ostrou, leč konstruktivní kritikou a nepřiměřeným kritickým hodnocením je často velmi tenká. Bezdůvodná či vystupňovaná kritika nadřízených, stížnosti, šíření pomluv v tomto ohledu mohou motivaci zaměstnance snadno snížit a daného zaměstnance velmi psychicky rozhodit, a skutečně nemusí jít ani o citlivější povahy.
Ignorace a bagatelizace problémů ze strany nadřízeného - někdy může mít šéf jen špatnou náladu, ale pokud dochází systematicky, opakovaně a dlouhodobě k přehlížení vašich problémů a vše, co uděláte, podléhá kritice, není něco v pořádku. Důsledkem může být vyřazení z pracovních aktivit či dokonce fyzická izolace – např. přidělení pracovního místa do samostatné místnosti na konci chodby, s čímž často souvisí i rozvoj psychických problémů šikanovaného zaměstnance.
Ponižování před ostatními zaměstnanci - špinavé prádlo by se nemělo nikdy prát na veřejnosti. Toto přísloví neplatí pouze pro rodinné vztahy, ale též pro pracovní záležitosti. Pokud na vás šéf ostentativně křičí před ostatními kolegy, nebo v jejich blízkosti trousí urážlivé poznámky na vaši adresu, měli byste popřemýšlet, nakolik se toto chování ještě slučuje s pravidly slušného chování a případně zda se již nejedná o cílenou šikanu vůči vaší osobě.
Sexuální obtěžování zaměstnance - nepříjemné otázky na soukromý život, sexuálně podbarvená konverzace, okukování či blízký tělesný kontakt mohou být už pouhou špičkou ledovce dokazující zastrašující a nepřátelské chování ze strany zaměstnavatele v této citlivé otázce. Největší hrozbou je kumulativní charakter tohoto jednání – méně vážné formy obtěžování často přecházejí ve formy závažnější.

Jak se šikana podepisuje na oběti

Dlouhodobá šikana často vede k psychickým i závažným zdravotním problémům. „Časté jsou poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta sebejistoty. Dalšími projevy mohou být trvalé bolesti hlavy, poruchy spánku, chronická únava, deprese, potíže s trávením nebo žaludeční problémy. Obvyklým vyústěním těchto problémů je dobrovolné ukončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a pravidelná sezení v ordinaci psychoterapeuta nebo psychiatra," upozorňuje Alice Kubíčková z advokátní kanceláře LP Legal.

Šikana může být také spouštěčem deprese. „Mnozí lidé pak svou situaci řeší pomocí alkoholu nebo užíváním léků, což ale často přispívá k dalšímu prohlubování depresí. Jedinec se tak dostává do začarovaného kruhu,“ varuje klinický psycholog PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.

Jak z toho všeho ven?

Šikana sama odezní jen málokdy. Postarejte se hlavně o vlastní zdraví, vyhněte se dalším konfliktům či násilí. Můžete se zkusit dohodnout, stěžovat si písemně u vedení. „Ne každé řešení je cestou pro každého. Prohrou není ani odchod do jiného oddělení nebo výpověď,“ upozorňuje Švejdová.

Může to být těžké, ale snažte se zachovat si nadhled, sledujte a předvídejte vývoj. Jakmile začnete situaci řešit, může se to i zhoršit. Přiznejte si však důsledky šikany a vážnost situace.

Veďte si deník, kde si dokumentujte všechny útoky na svou osobu. Vždy si odpovězte na otázky - co, kdo, kdy, kde, jak a proč. Vypište i všechny důsledky události - na vaši psychiku, zdraví, vztahy, další práci. Ukládejte si jakékoli důkazy, dokumenty, nahrávky, které pomohou dokázat problémy.

Nezůstávejte se svými problémy sami. Svěřte se rodině, přátelům i kolegům. Dejte vědět vedení firmy. Nebojte se obrátit na odborníky. Pomoci by mohl i inspektorát práce nebo magistrát. V extrémních případech lze případ řešit s právníky před soudem.

Průběžně se zamýšlejte, kam situace směřuje a jaké máte ještě osobní rezervy. „Na žádné práci nezáleží tolik jako na vašem životě a zdraví,“ doplňuje Nataly Žáčková, ředitelka MFI. „Dlouhodobý stres se na vašem zdraví podepíše a jsou na to data z mnoha výzkumů. A i když si myslíte, že bez výplaty se neobejdete, uvědomte si, jak rodina dopadne bez vašeho příjmu, pokud skončíte v dlouhodobé pracovní neschopnosti.“

Jak šikaně předcházet?

Nejlepší prevencí šikany je sebejisté jednání a zdravé sebeprosazování v kolektivu. Pomáhá i otevřená komunikace a schopnost se vůči náznakům šikany okamžitě vymezit. Nebojte se opřít o svá práva.

Dobré je také zbytečně nevyvolávat konflikty a problémy řešit hned s prvními náznaky. Mimo jiné to znamená i nešířit tak oblíbené firemní šuškandy, pomluvy, naopak nevynechat společné teambuildingové aktivity. V podstatě jde o to nebýt lhostejný a snažit se, aby se to odrazilo i v práci.