Rosbin Syedová, odbornice na audiologii v londýnské nemocnici Central Middlesex Hospital, vysvětluje, že hlasitá hudba pouštěná do sluchátek má na sluch stejný negativní efekt, jako když vzlétá velké dopravní letadlo. Běžně stanovená únosná hranice hlasitosti zvuku po delší dobu je 85 decibelů, při vzletu letadel se pohybuje až u hranice 110 decibelů.

Dokládá to i konkrétními daty, která ukazují na výrazný nárůst pacientů mladších třiceti let s postižením sluchu ve Velké Británii během posledních deseti let. Problém se ale rozhodně netýká jen této země.

„Není tak těžké si představit, jaký vliv na sluch má dlouhodobé vystavení takovému hluku. Podobné sluchové potíže, které nyní řešíme u třicátníků, jsme před deseti dvaceti lety běžně viděli u padesátníků. Jde navíc o globální jev,” cituje odbornici server Daily Mail.

„Nejhorší na tom je, že ve chvíli, kdy k nám lidé přijdou s problémy, už bylo to nejhorší napácháno,” dodává.

Ztráta a poškození sluchu jsou navíc nevratné – u mnohých lidí, kteří se s tímto problémem potýkají, je pak hlavním viníkem právě dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku, respektive hlasité hudbě.

V každém uchu se nachází oblast zvaná kochlea – tzv. hlemýžď, který přijímá zvuk ve formě vibrací a má až 15 tisíc vláken. Tyto senzory sehrávají hlavní roli v zachycování a přenášení zvuku a jsou ale velmi citlivé. Pokud dojde k jejich poškození, dochází ke ztrátě sluchu.

Záměrné vystavování hlasité hudbě

„Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2015 varovala, že se téměř polovina mladé populace ve věkovém rozmezí 12–35 let vystavuje opakovaně příliš vysokým hladinám zvuku,” dodává k problematice Ayla Ozmenová, odbornice na zdravotní politiku v charitativní organizaci Action on Hearing Loss.

Syedová dodává, že by k možnému zmírnění dopadů poslechu hlasité hudby ze sluchátek mohlo přispět i varování, které by bylo umísťováno na každém balení sluchátek všech druhů.

„Musí existovat určitá regulace, která by zajistila, aby všechna sluchátka vyhovovala akceptovatelným standardům,” dodala. Jak zároveň uvádí, hlasitá hudba může být v mnoha případech rovněž spouštěčem tzv. tinnitu – tedy šelestu, pískání či zvonění v uších.

Nebezpečná není ale jen hlasitá hudba poslouchaná přes sluchátka. Stejně nebezpečné hlasité bývají i hladiny hudby v nočních klubech, kde rovněž přesahují hranici 100 decibelů. V takových podmínkách je pro kvalitu sluchu bezpečné setrvávat maximálně 15 minut.

Pokud chce člověk udělat něco dobrého pro svůj sluch, hned to neznamená, že je třeba odložit sluchátka a nechodit do klubů. Jednoduchou volbou pro zmírnění případných potíží mohou být i kvalitní špunty do uší, které jsou pohodlné a rozhodně neznehodnocují zážitek z poslechu hudby například na koncertech, jak si mnozí myslí. Variantou mohou být i kvalitní sluchátka s potlačením okolního šumu, když chce člověk zmírnit hlučnost okolí, například v dopravních prostředcích. Hlasitost pouštěné hudby pak nemusí být nastavena automaticky na maximum.

„Je lepší učinit co nejdříve tyto preventivní kroky, protože poškození sluchu je opravdu nevratné,” varují na závěr odborníci.