Hlavní obsah

Těžkou formu lupénky a ekzému vyléčila změnou stravy

Novinky, das

Sedmatřicetiletou Hannu Sillitoeovou z britského Manchesteru trápila těžká forma lupénky, ekzému i akné více než dvacet let. Musela se vypořádat jak s neustálým svěděním, olupováním kůže, tak s posměchem a pohrdáním okolí. Žádná léčba u ní nezabírala. Jednoho dne, když jí lékař nabídl léčbu chemoterapií, si řekla dost a rozhodla se pro radikální změnu životního stylu.

Foto: Profimedia.cz

Lupénka v oblasti lokte – ilustrační foto

Článek

Problémy u Hanny začaly v pubertě. Nejprve velmi těžkým akné, které v 16 letech doplnila lupénka. Dnes je přesvědčena, že kromě hormonálních změn za to mohl stres ze zkoušek ve škole, z rozchodu rodičů a pak také špatná strava.

„Začalo to drobnými červenými tečkami na břiše. Tehdy mi lékař řekl, že na to neexistuje žádný lék,” svěřuje se Daily Mailu Hanna.

Následující čas tedy zkoušela vše možné, aby se problému zbavila. Používala nespočet krémů na předpis, nejrůznější šampony, změkčovadla, ale i přípravky obsahující uhelný dehet či steroidy. Ale nic pořádně nefungovalo a zánětlivá ložiska pokryla postupně celé její tělo. Neustále tak nosila dlouhé rukávy i nohavice, obličej zakrývala silně krycím make-upem, aby co možná nejvíce skryla svůj problém.

Některé dny prožívala doslova peklo. Kromě bolestí ji trápilo i úporné svědění. Dost často vstávala i desetkrát za noc, aby svou pokožku hydratovala a alespoň na chvíli zklidnila. Jednou si dokonce natřela tělo kokosovým olejem a zabalila se do fólie, aby si na důležitou schůzku mohla vzít šaty bez toho, aniž by se třely o její pokožku.

Foto: mygoodnessrecipes

Hanna Sillitoeová vydala kuchařku se svými recepty a na svém blogu motivuje stejně nemocné lidi ke změně jídelníčku.

Zlom nastal v okamžiku, kdy jí lékař před třemi lety doporučil léčbu methotrexátem, tedy chemoterapií potlačující imunitní systém. „Byla jsem tehdy v naprostém šoku. Stále jsem si říkala, ale já nemám rakovinu, jen kožní problém. Cestou domů jsem si navíc přečetla nežádoucí účinky, mezi něž patřilo i selhání orgánů apod.,“ vypráví Hanna.

Tehdy doma usedla k počítači a na internetu začala hledat nejrůznější alternativní řešení svého problému. Narazila tak i na příběh muže, který svůj problém autoimunitního onemocnění kůže řešil pitím šťáv z čerstvého ovoce a zeleniny.

„Osobně jsem si ale neuměla představit, že bych po celý svůj život už jen pila šťávy. Miluji jídlo, a tak jsem začala tvořit své vlastní protizánětlivé recepty. Bylo to neustále o pokusech a omylech, nicméně i tak se po 14 dnech dostavilo první zlepšení. Mohla za to forma zásadité neboli alkalické diety zaměřená na ořechy, zelené potraviny a semena,” dodává Hanna.

Ve třiceti letech si tak na sebe po několika letech poprvé vzala tričko s krátkými rukávy. Postupně začala i cvičit a chodit více do společnosti. Po čase si založila svůj blog MyGoodnessRecipes.com se svými nejoblíbenějšími recepty a zároveň radami pro lidi se stejnými problémy.

Foto: mygoodnessrecipes

Hanna dnes a její pokožka před třemi lety

Zásaditá dieta

Tělo se svými vnitřními mechanismy snaží udržet stálou rovnováhu mezi kyselinami a zásadami, tzv. acidobazickou rovnováhu. Tyto mechanismy pracují samostatně, ale my je můžeme svým životním stylem ve velké míře ovlivnit.

Podle vyznavačů této diety je dobré v těle udržovat lehce zásadité prostředí. V současné stravě ale ve většině případů převažují kyselotvorné potraviny, které tělo příliš zatěžují. Je to dáno nadměrným hromaděným odpadních látek v organismu a nerovnováhou vnitřního prostředí. Příliš velký příjem kyselin obírá krev o kyslík a bez něj je metabolismus pomalejší.

Alkalická dieta je postavena na preferování příjmu zásaditých potravin a nápojů před kyselými. Mezi zásadotvorné potraviny řadíme např. zeleninu, ovoce, ořechy, luštěniny, produkty ze sóji. Kyselotvorné potraviny pocházejí primárně z živočišného proteinu, patří sem tedy např. červené a průmyslově zpracované maso, smažená tučná jídla, plnotučné mléčné výrobky, výrobky z pšeničné mouky, přislazované pochutiny a nápoje.

Ke zdraví potřebujeme všechny látky obsažené jak v zásaditých, tak v kyselotvorných potravinách. Zásadotvorným potravinám je ale nutné dát přednost. Optimální poměr je 80:20. Toho můžeme minimálně dosáhnout doplněním jídel o zeleninové přílohy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám