„Jedinou možností, jak lze v současnosti zbavit epilepsie nemocné, u kterých nezabírají léky, je chirurgický zásah do oblasti mozkové kůry, z níž jsou spouštěny epileptické záchvaty. V České republice podstoupí takový zákrok asi 100 pacientů ročně. U dalších, přibližně 50 pacientů, se snažíme epilepsii ovlivnit stimulací nervových struktur. V obou případech – operační řešení i neurostimulace – jde o finančně velmi nákladnou léčbu,“ upozorňuje docent Petr Marusič, místopředseda České ligy proti epilepsii a přednosta Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Ve skutečnosti tak tuto léčbu potřebuje mnohem více nemocných. Podle statistik žije v ČR asi 100 000 nemocných s epilepsií, u třetiny z nich léky nezabírají a ke stabilizaci jejich stavu by byla zapotřebí jiná forma léčby.

Především pro tyto pacienty tak ministerstvo zdravotnictví připravuje vznik akreditovaných Epileptologických center vysoce specializované péče, kde se nemocní dočkají opravdu špičkové péče od těch nejlepších lékařů v oboru i s nejmodernějším přístrojovým vybavením. Nemocní zde navíc naleznou pomoc i v oblasti partnerských vztahů či v zaměstnání.

Epileptický záchvat může teoreticky dostat každý

Epilepsie se může objevit v kterémkoliv věku. Za krizové období lékaři považují věk do tří let věku a pubertu, kdy děti dostávají svůj první záchvat. Další zlomové období je kolem 20. roku věku, kdy se onemocnění poprvé projeví až u tří čtvrtin nemocných

Podle profesora Brázdila, předsedy České ligy proti epilepsii ČLS JEP (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně), může epileptický záchvat dostat teoreticky každý, a to kdykoliv v průběhu života.

„Lidé si většinou myslí, že epileptický záchvat vypadá jako bezvědomí s křečemi. To je ale pouze jeden typ záchvatů, kterých je mnoho druhů. Nemoc se projevuje například poruchou chování nebo záškuby na polovině těla. Záchvat se také může objevit jen jednou v životě a v budoucnu se nemusí již nikdy opakovat. Takový typ prodělá v životě jedno až čtyři procenta populace,“ dodává profesor Brázdil.

Jak pomoci při epileptickém záchvatu

  1. Odstraňte předměty, které mohou způsobit poranění. Pacienta přesouvejte na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložte mu hlavu, uvolněte oděv kolem krku.
  2. Nebraňte záškubům, křeči ani automatickým pohybům postiženého, pokud nehrozí nebezpečí poranění či poškození věcí. Nerozevírejte násilím ústa pacienta. Vyčkejte na konec záchvatu.
  3. Při trvající poruše vědomí umístěte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřete mu ústa, vyčistěte dutinu ústní a předsuňte dolní čelist. Vyčkejte, až se pacient vrátí do plného vědomí.
  4. Při po záchvatové zmatenosti zkuste pacienta slovně uklidnit. Pokud to není nezbytně nutné, neomezujte jej v pohybu.
  5. Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
  6. Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.
Kdy je nutný převoz pacienta do nemocnice
Při prvním záchvatu
Pokud se záchvaty velmi často opakují nebo trvají déle než pět minut.
Pokud u pacienta přetrvává pozáchvatová zmatenost.
Pokud došlo k poranění, které vyžaduje ošetření.