Většinou však mají smůlu. Až na výjimky podmíněné fyzickým a psychickým traumatem si musí počkat na své 18. narozeniny. Plastičtí chirurgové totiž estetické zákroky provádějí pacientům až po završení plnoletosti, časnější výjimky jen se souhlasem zákonného zástupce.

Je velmi důležité zjistit, proč takto mladí lidé chtějí podstoupit plastickou operaci. Jestli se jedná o problém, který vážně narušuje jejich psychiku, či jsou jen posedlí touhou po dokonalém vzhledu.

Podle profesorky Markéty Duškové z kliniky GHC se na jejich lékaře obracejí náctiletí, kteří chtějí upravit nos, zvětšit prsa a v hojné míře také touží po liposukci. Novinkám však řekla, že pokud jim ještě není 18 let, vyhoví se jim „spíše výjimečně, když nález musí být velmi přesvědčivý. Navíc v případě výkonů pod 18 let, je vždy nutný souhlas rodičů“. Všem takto mladým by lékařka doporučila „před 18 rokem se raději dvakrát rozmyslet, poradit se s okolím i rodiči a v neposlední řadě vybrat si zkušeného a zodpovědného lékaře“.

Až plnoletý člověk o sobě může sám rozhodovat

„Obecně se u nás začíná se zákroky estetické plastické chirurgie až po 18. roce života, kdy i co se týče legislativy, může pacient sám o sobě rozhodovat. Ve věku do 18 let se jedná spíš o zákroky rekonstrukční plastické chirurgie, to znamená zákroky odůvodněné zdravotním stavem (např. esteticky neúnosné vývojové deformity). Počet náctiletých pacientů je minimální,“ sdělil Novinkám MUDr. Peter Žiak z Kliniky a institutu estetické medicíny Asklepion.

Náctiletým se nejčastěji operují odstáté boltce, případně se provádí korekce ušních lalůčků. V této věkové skupině se setkáváme i s požadavky na nosní operace. „Náctiletí jsou ale i 18letí a 19letí lidé a my se skutečně setkáváme i s nárůstem požadavků např. na zvětšení poprsí u dívek už i v tomto věku,“ dodává.

Vysvětlil, že „zákroky estetické plastické chirurgie jsou rezervovány pro věkovou skupinu od 18 let a já s tím musím jen souhlasit“. Dodal, že předpokladem úspěchu je pacient s realistickými očekáváními. „Pokud jsou tato očekávání nerealistická, má plastický chirurg plné právo takovou operaci odmítnout. U nezletilých pacientů se vyžaduje samozřejmě souhlas zákonného zástupce,“ řekl lékař.

„Zcela výjimečně před dovršením plnoletosti provádíme operace nosu či korigujeme vrozené vady prsu, které omezují jejich nositelky v prožívání a vnímání jich samých a ony tak mají problémy například s navazováním partnerských vztahů,“ říká plastický chirurg z Perfect Clinic Lukáš Frajer.

Motivy vedoucí k operaci jsou důležité

Celkově patří u mladých žen mezi tři nejčetnější zákroky kromě operací prsou ve smyslu zvětšení či korekce jejich asymetrie také operace nosu a liposukce. Tyto zákroky ostatně zajímají právě už i dívky zhruba okolo 15. roku, stejně jako operace genitálu neboli labioplastika.

Mladé muže, také často už ve věku 15 let, trápí gynekomastie neboli tzv. ženská prsa na mužském hrudníku. Problém obvykle vzniká vlivem hormonální dysbalance v dospívání, anebo u obézních mladistvých, kdy dojde k nárůstu prsní žlázy. Své nositele často stigmatizuje. Vedle gynekomastie také žádají mladí muži operaci fimózy neboli zúžené předkožky.

V rámci předoperační konzultace plastický chirurg mj. prochází s pacientem jeho motivy, proč touží po tom kterém zákroku. U mladých dívek a chlapců je to bezesporu velmi důležité.

Chorobná posedlost vlastním tělem

„Podle mých zkušeností se obvykle nejedná o rozmary z nudy, spíš žádají zákroky, které pramení povětšinou z nespokojenosti s přírodou (případně úrazem) věnovanými tvary, které svého nositele stigmatizují, tropí mu větší či menší psychický problém a handicapují jej v sociální oblasti,“ popisuje lékař.

„Kde ale vnímám nebezpečí, je tenká hranice, kdy jsou mladí lidé často na svůj problém až moc fixováni. To znamená, že jejich tělesný nedostatek přerostl do psychické roviny. Například dívka má pocit, že si nemůže najít vhodného partnera jen proto, že má ošklivý nos. A proto je přesvědčena, že operace její problém zcela vyřeší,“ popisuje chirurg s tím, že s touto skupinou pacientů je nutné obzvlášť citlivě pracovat a uvádět věci na pravou míru. I zde, stejně jako u jiných generací, je riziko dysmorfofobie (neboli chorobné posedlosti vlastním tělem). Těmto pacientům se pak lékaři snaží plastickou operaci rozmlouvat.