K vysokému tlaku občas vedou nemoci ledvin a nadledvinek. Jeho tvorbu dále může podpořit obezita, vysoký věk, nevhodný životní styl (špatná strava, stres, kouření), svou roli hrají i dědičné předpoklady.

Normální hodnoty krevního tlaku jsou 120/80, postupem času se může nepatrně zvyšovat, příčina většinou není známa. Horní číslo (systolický tlak) značí, jak naše srdce bije. Dolní (diastolický) ukazuje na tlak mezi srdečními údery, když jím prochází krev.

Prehypertenze jako výstraha

Prehypertenzi neboli krevní tlak mírně nad normou (121–139/81–89), můžeme považovat za formu výstrahy. Takoví jedinci podstupují dvakrát vyšší riziko srdečních onemocnění než lidé s nižším tlakem. Lékař by jim měl doporučit konkrétní úpravu životního stylu.

Skutečně nebezpečně se jeví, když je tlak od 140/90 a více. Navíc stále nemusíte mít žádné příznaky. Vlastníte-li na to přístroj a naměříte si doma více než 180/110, okamžitě si sedněte nebo lehněte a odpočiňte si! Pokud číselné hodnoty ani po několika minutách nespadnou, volejte 155.

Tak značná hypertenze může způsobit infarkt, poničení ledvin a ztrátu vědomí. Zde se už příznaky objevují. Patří k nim např. bolest hlavy, úzkost, krvácení z nosu, dušnost.

Komu hrozí nejčastěji

Do 45 let je riziko menší a hrozí zejména mužům. Poté se to vyrovná a většinu těch, kteří od věku 65 let trpí vysokým krevním tlakem, už tvoří ženy. Riziko se zvyšuje také tehdy, pokud hypertenzí trpí blízcí příbuzní. Za zmínku rovněž stojí, že 60 % lidí s vysokým krevním tlakem jsou diabetici.

Stres sice může krevní tlak zvýšit, ale neexistuje důkaz, že by způsoboval trvalý stav. To však neznamená, že našemu organismu prospívá. Na hypertenzi může mít nepřímý vliv, a to nesprávnou stravou a nadměrnou spotřebou alkoholu a cigaret, což může vést nakonec k srdečním chorobám.

K tomu přispívá i nadváha vyvíjející značný tlak na srdce a jeho činnost. Významně pomoci může i malý úbytek hmotnosti. Obézní lidé s vyšším krevním tlakem by se měli vyvarovat konzumace tučných jídel. Ale dietněji (strava zeleninově, vlákninově a bílkovinně bohatá) by v rámci celkové zdravotní prevence měl jíst každý.

Alkohol pochopitelně také neprospívá, doporučují se maximálně jeden (ženy) či dva (muži) nápoje denně. Kofein nás sice může až příliš „probudit”, ale trvalý vliv na krevní tlak nemá, proto 1–3 šálky kávy za den nejsou žádným problémem a odpírat si je nemusíte.

Matky a děti

Gestační hypertenze je druh krevního tlaku postihující ženy ve druhé polovině těhotenství. Bez léčby může způsobit preeklampsii, která ztěžováním průchodu krve a kyslíku ohrožuje matku i dítě. Neblahý účinek může mít i na ledviny a mozek. Po porodu se ale krevní tlak běžně vrací do normálu.

Vysoký tlak se může vyskytovat i u dětí. Jeho „normální” hladiny záleží na věku, výšce a pohlaví. Opět nelze zmínit nic jiného, než že s konkrétním dítětem musí vždy poradit doktor. Rizikové faktory jsou podobné jako u dospělých, těmi nejzákladnějšími jsou obezita a geny. Přesněji řečeno: zda se potíže s krevním tlakem již v rodině vyskytovaly.

Nežádoucí účinky léků

Některé léky proti chřipce a nachlazení mohou zvýšit krevní tlak, totéž medicínské přípravky proti bolesti, různé steroidy, antidepresiva, pilulky na hubnutí a antikoncepce. Pokud vám při užívání zmíněných preparátů stoupne krevní tlak, poraďte se se svým lékařem.

Nežádoucí účinky však paradoxně může mít i lékař, lze to označit slovy „strach z bílých plášťů”. Zkrátka člověk u lékaře nepochopitelně znervózní a vysoký tlak má jen v jeho ordinaci. I proto se doporučuje mít přístroj na měření tlaku. Daleko přesnějších výsledků, které poté můžete konzultovat s lékařem, docílíte doma (a hlavně v klidu) při vlastním měření.

Jak vypadá léčba

Nejdůležitější je změnit stravovací návyky – jíst dostatek ovoce, zeleniny, celozrnné potraviny, nízkotučné mléčné výrobky, ryby, drůbež, ořechy. Naopak je třeba omezit krvavé maso, tučná jídla, sladkosti. A přísun sodíku – jednoduše méně solit. Nadbytek sodíku v těle způsobuje hypertenzi.

Vhodné je i pravidelné cvičení. Dokáže snižovat krevní tlak, jedná-li se o zhruba 150 minut střední intenzity týdně. Sem spadá např. zahradničení, svižné procházky, aerobik či jízda na kole. Posilování svalů se doporučuje aspoň dva dny v týdnu.

Pokud dieta a cvičení nestačí, následující volbou pro snížení krevního tlaku bývají tzv. diuretika. Jedná se o močopudné léky, které zbavují naše tělo nadbytku vody a soli. Je trochu komplikované, že tím zároveň odchází i draslík, tudíž pak hrozí svalová ochablost, křeče v nohou, únava a u diabetiků zvyšování hladiny cukru v krvi.

Díky beta-blokátorům, snižujícím srdeční frekvenci, se naše srdce nemusí tak „dřít”. Slouží k léčbě srdečních onemocnění typu arytmie, lze je kombinovat i s dalšími léky. Mohou však způsobit nespavost, závratě, únavu, studené ruce a nohy i erektilní dysfunkci.

Na prokrvování cév se používají ACE inhibitory. Dokážou tepny rozšířit a snížit krevní tlak, což logicky znamená méně úsilí pro srdce. Vedlejší účinky mohou zahrnovat suchý kašel, kožní vyrážku nebo závratě. Ženy by během léčby ACE inhibitory neměly otěhotnět. Vhodná je i částečná redukce pohybu vápníku, zpomalujícího tok krevní tekutiny. Provádí se blokátory kalciového kanálu.

K ostatním lékům, které uvolňují cévy, patří vazodilatační látky, alfa-blokátory a centrální sympatomimetika. Vedlejší účinky mohou zahrnovat závratě, rychlý srdeční tep nebo bušení srdce, bolesti hlavy či dokonce průjem. Lékař vám je může navrhnout, když jiná léčba nezabírá.

Relaxační techniky

Existují i alternativní terapie, zejména relaxační techniky jako jóga, tchaj-ťi nebo pouhé hluboké dýchání. Meditace má možnost přenést tělo do stavu naprostého klidu, který může snižovat krevní tlak. Měla by se kombinovat s dalšími změnami životního stylu, tedy stravou a cvičením.

Je třeba si také uvědomit, že bylinná terapie může být v rozporu s léky, které užíváte, a některé byliny mohou krevní tlak zvýšit. Informujte svého lékaře, pokud užíváte bylinné nebo jiné doplňky stravy.

Čtěte také
Jan Malíř: Bez hudby nemůžu být, bez kamery už ano

Kameraman, který je podepsaný pod desítkami známých českých filmů, vypráví o své práci i o tom, co by chtěl zažít, když by se podruhé narodil.

Více se dočtete ve čtvrteční příloze deníku Právo.