Lékaři i novináři, kteří přišli na kardiologické dny do jednoho z olomouckých hotelů, soustředěně sledovali přímý přenos z operačního sálu kardiologické kliniky FN v Olomouci. Na projekční ploše viděli tým specialistů vedených docentem Milošem Táborským, přednostou kardiologické kliniky FN v Olomouci. Lékaři dělali zákrok pacientovi s těžkou hypertenzí, na kterou nezabírala ani kombinace pěti léků.

Operatér zavedl klientovi do stehenní tepny speciální katetrizační systém skrz malý vpich v kůži. Katetr vystoupal až do ledvin. Jeho cestu a správnou pozici si lékaři kontrolovali pomocí operačního rentgenu a díky vyšetření na computerové tomografii (CT).

V jedné z hlavních tepen začal hrot katetru vydávat radiofrekvenční impulsy o nízké intenzitě, navíc podle speciálního vzorce. Impulsy vyřadily z činnosti část nervových zakončení sympatického nervového systému ve stěnách tepny.

Zabrzdit kaskádu poplašných reakcí

Tento systém se účastní například poplašných reakcí našeho organismu. Ten jimi reaguje na stresy. Sympatikus přispívá k jeho mobilizaci. Na rozdíl od parasympatického systému, který ho naopak tlumí. Smyslem zákroku je snížit dráždivost sympatického systému a podstatně přitlumit signály, které do CNS vysílají nervová zakončení nacházející se ve stěně tepny v ledvinách.

Odborníci mluví o tzv. renální denervaci, tedy o jejich vyřazení z funkce. Tím se významně přibrzdí mechanismus, který ve finále vyvolává stažení cév a těžkou hypertenzi. Tedy i sklon nemocných k nepřirozenému zvětšování levé srdeční komory, inzulínové rezistenci a k dalším problémům doprovázejícím špatně kompenzovaný vysoký krevní tlak.

Přístroj také velice přesně balancuje mezi tím, aby eliminoval nervová zakončení a zároveň nezpůsobil v tepně krevní sraženinu. Radiofrekvenční vlnění totiž vyvolává teplo. Citlivá čidla sondy hlídají správnou intenzitu vln působících na stěnu cévy.

Zatím pouze pro těžké pacienty

Lékaři využívají novou metodu hlavně u pacientů, kteří berou pět nebo i více léků na hypertenzi, a ta na ně nereaguje, nebo jen velmi špatně. Odborníci ji označují jako rezistentní hypertenzi. Zákrok zlepšuje stav choroby i reakci organismu na léky, respektive na antihypertenziva.

Pacient jich potom užívá méně. To samozřejmě znamená i menší zátěž pro organismus a méně vedlejších účinků způsobených pilulkami. To byl také případ muže, jemuž olomoučtí kardiologové udělali tento zákrok. Místo pěti léků začal užívat dva, navíc v nižších dávkách. A nemoc na ně dobře reagovala.

Měření domácím tonometrem pomáhá sledovat účinnost léčby.

K rozšíření metody by mohl přispět rovněž fakt, že se náklady na zákrok (zhruba 80 000 Kč za speciální materiál) vrátí během dvou až tří let. Sníží se totiž spotřeba léků a zlepší stav pacienta, kterému pak hrozí menší riziko stupňujících se komplikací vysokého krevního tlaku.

Pojišťovny zatím tuto katetrizaci nehradí. Lékaři s nimi jednají. V Olomouci ji dělají díky prostředkům, které kardiologická klinika získala na vědecký výzkum. Průkopníky nové radiofrekvenční metody se v ČR stali lékaři z kardiologické kliniky pražské Nemocnice na Homolce.

Jejich zkušenosti ji pomohly zavést do kardiologické praxe. Lékaře z Olomouce ale zaškolili jejich kolegové z Německa.

Nejčastější léčba

Rozhodujícím způsobem léčby hypertenze zůstanou i nadále moderní farmaka, přesněji řečeno, jejich kombinace.

U zhruba poloviny pacientů se však nedaří dostat krevní tlak do potřebných hodnot ani pomocí těchto účinných léků a změnou životosprávy. Zůstávají v různé míře zvýšené. Obvykle to bývá důsledek špatného způsobu života, který postižený člověk vedl tak dlouho, až to vyvolalo vážné, a někdy nevratné, změny v organismu. Dalších 15 až 20 procent nemocných se potýká s různě závažnou rezistentní hypertenzí.

Malá skupina s dramatickými riziky

Lidí s vysokým krevním tlakem je u nás kolem 700 000. Novou metodu využije zatím jen malá část z nich. Je však pro ně velice důležitá. Pacienty s těžkou hypertenzí, na kterou neúčinkují ani moderní léky, ohrožují totiž daleko víc vážná zdravotní rizika. Těmi jsou zejména mozková mrtvice, která postižené lidi často těžce invalidizuje, ale také infarkt, srdeční arytmie, selhávání srdce, onemocnění ledvin a další vážné zdravotní potíže.
Vysoký krevní tlak se navíc velice výrazně podílí na kardiovaskulárních chorobách. A ty se v ČR staly nejčastější příčinou úmrtí lidí.

Jak změnit jídelníček
Pacient s vysokým krevním tlakem by se měl vyhnout přehnanému solení jídel a udělat ve svém jídelníčku několik dalších změn. Jakých, to se můžete dočíst v knize Dieta při hypertenzi (nakladatelství Triton), kterou napsal přední odborník na výživu doc. MUDr. Lubomír Kužela, CSc., a Eva Patlejchová. Vedle praktických doporučení v ní najdete také stovku zajímavých receptů. Z různých druhů pohybových aktivit bývá obvykle efektivní cvičení typu jógy nebo tajči. Nejen proto, že pro organismus představují plynulou zátěž bez prudkých výkyvů. Ale také proto, že významně přispívají k jeho celkové relaxaci a zklidnění. Mnohem efektivněji pak čelí stresům nebo dalším zátěžím.