Znečištěný nábytek, závěsy a textilie nasáklé cigaretovým kouřem, potahy na křeslech a židlích, to vše v sobě dokáže zadržovat nikotinový kouř po několik týdnů. A to i když se zde několik týdnů nekouřilo a místnost byla větraná. Pobyt v takto zakouřeném prostoru může být pro člověka škodlivý, ač je sám nekuřákem. Ohroženy jsou především malé děti, citlivé na veškeré toxické látky.

Nikotin se udrží týdny až měsíce

„Zbytky spáleného nikotinu se mohou hromadit na téměř každém povrchu. Na stěnách, nábytku, v kobercích a záclonách. Vydrží tam poměrně dlouhou dobu – dny, týdny, dokonce i měsíce. Látky zvané N-nitrosaminy, které jsou obsaženy ve znečištěném prostředí, tedy ve vzduchu, ale i na nábytku, mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny,“ tvrdí Hugo Destaillats v odborné studii pro Národní akademii věd v americkém Berkeley.

Jak pasivní kouření, tak pobyt v zakouřených prostorách je pro nekuřáky spojen s řadou závažných zdravotních následků. Mezi ně patří diskomfort pramenící z obtěžujícího zápachu, jenž může vést k vývoji chronického stresu.

Kouřící matka

Nikotin je obsažen i ve vlasech malých dětí ze silně kuřáckých domácností.

FOTO: fotobanka Profimedia

Jak zdůrazňují odborníci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, pasivní kouření má negativní vliv na vývoj imunitního systému dětí pobývajících delší dobu v zakouřeném prostoru, s čímž je spojený častější výskyt některých typů leukémií. Pobyt v zakouřeném prostředí má podíl na vzniku chronické obstrukční plicní nemoci, karcinomů plic a infarktu myokardu.

Co ještě obsahuje jedna cigareta

Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, jehož je v cigaretě jeden až čtyři miligramy. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory. Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu: vzestup produkce slin a trávících šťáv a vzestup aktivity hladké svaloviny.

V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, inhibuje syntézu estrogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic. Při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů.

Podle serveru Kuřákova plíce je nikotin vysoce návyková psychoaktivní látka. Asi deset až 15 procent nikotinu je z organismu vylučováno v nezměněné formě, ale 70 % nikotinu je v organismu kuřáka transformováno na kotinin, který se spolu s nikotinem používá nejčastěji jako ukazatel toho, zda člověk kouřil. Kotinin je do těla vylučován velmi pomalu, a tak lze kouření zjistit i 30 dní poté.

Nikotin obsažen i ve vlasech dětí z kuřáckých rodin

Ukládá se zejména ve vlasech, kde se dá prokázat ještě po dlouhé době. Byl například obsažen i ve vlasech malých dětí ze silně kuřáckých domácností, respektive u těch dětí, jejichž matky nepřestaly kouřit ani během těhotenství. Dalšími alkaloidy tabákového kouře jsou anatabin a anabasin. Oba se vylučují močí a mohou také sloužit jako marker kouření. Minoritním alkaloidem tabákového kouře je také anatallin.