„Zázrakem ne, ale látkou, která dovede mnoho, určitě ano,“ říká RNDr. Vladimír Erban, CSc. z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze, který se kromě jiného léta zabývá i účinky glukanů. „Například dokáže necíleně stimulovat lidskou imunitu. Potvrzují to seriózní výzkumy a klinické studie.“

Nic záhadného

Beta-glukany nelze podle něj považovat za něco tajemně exotického. Najdeme je například v řadě běžných potravin. Na naše zdraví mají celou řadu pozitivních vlivů:

Jsou součástí vlákniny, tedy prebiotik. Patří k sacharidům, které trávicí enzymy tenkého střeva nedokážou strávit. Rozštěpit je umí teprve bakterie žijící v tlustém střevě. Díky těmto vlastnostem vytvářejí v trávicím traktu živnou půdu pro probiotické bakterie, které pomáhají udržovat v dobré kondici střevní mikroflóru.

Podílí se také na ochraně střevní stěny a jsou tak dobrou prevencí proti rakovině tlustého střeva i konečníku.

Vážou na sebe žlučové kyseliny. Ty pak nemohou rozpouštět tuky, které se v tenkém střevě míň vstřebávají do organismu, společně s těmito kyselinami. Smlsnou si na nich až bakterie v tlustém střevě.

Ztrátu žlučových kyselin nahrazuje organismus na úkor cholesterolu v krvi, takže ho může snižovat.

Pomáhají také stabilizovat krevní cukr tím, že zpomalují jeho vstřebávání. Podobným způsobem na sebe váží i různé toxické látky.

Obranný systém ve vyšších obrátkách

Beta-glukany zvyšují zároveň výkonnost imunitního systému. Působí na něj jako antigeny, tedy látky vyvolávající určitou imunitní reakci. Stimulují například makrofágy. Ty tvoří první linii obrany našeho imunitního systému a hrají důležitou roli i při odstraňování poškozených nebo odumřelých buněk.

Vědci také prokázali, že betaglukany zlepšují hojení ran pacientů po operacích a pomáhají zlepšit stav organismu po ozařování nebo chemoterapii.

V současné době je testují při léčbě rakoviny zažívacího traktu, plic i žaludku a při léčbě neurologických nádorů. Používají je souběžně s nejmodernějšími biologickými léky. Zatím s velmi slibnými výsledky.

Mezi odborníky se vedou spory, jsou-li účinnější betaglukany z kvasnic, z hub, anebo z extraktů hlívy, šitake, outlovky, případně lesklokorky. Jednoznačné závěry zatím neexistují. Mnohé napoví i výzkumný projekt, na kterém v současné době pracují vědci ve Výzkumném ústavu potravinářském v Praze.

Daň civilizaci

Beta-glukany nejsou jen v houbách a v kvasinkách, ale i v obilninách. Zvýšené množství jich obsahuje například oves a ječmen (zejména jeho nové bezpluché odrůdy). Hodně jich je rovněž v kvasnicích určených pro pečení nebo pro výrobu piva a v dalších druzích potravin.

„Beta-glukany byly a jsou přirozenou součástí tradiční vyvážené stravy,“ vysvětluje doktor Erban. „Problém je například v tom, že jsme se při průmyslovém zpracování potravin, třeba při vymílání bílé mouky, zbavili těch částí, které je normálně obsahují. A teď, když nám chybí, máme potřebu je zpátky doplňovat. Třeba ve formě potravinových doplňků. Ale vlastně jde jen o daň za to, že jsme se odchýlili od přirozené stravy.“