Spousta z nich si myslí, že ušetří kalorie. Když si však budou zapisovat, co během dne snědí, a sečtou večer kilojouly, uvidí to černé na bílém: spořádají nakonec víc a někdy o hodně víc.

Přibírat pak začnou nejen kvůli tomu, že ve spěchu nebo v záchvatu hladu zhltnou cokoliv, často bez ohledu na kalorie, ale i z toho důvodu, že jejich vystresovaný organismus ukládá kilojouly, které by normálně spálil, daleko víc do tukových zásob.

Nesmyslné nárazy

V praxi to znamená, že po hromádce jídla, kterou budeme jíst pomalu a pravidelně (aspoň pětkrát denně), nepřibereme, nebo po ní začneme pomalu hubnout.

Když ale budeme první polovinu dne hladovět a pak zhltneme to samé množství odpoledne a večer, snadno můžeme začít tloustnout.

Je typické, že většina obézních lidí vynechává snídani případně i svačinu a nejvíc toho do sebe nacpe v druhé polovině dne, zejména večer. V krátkém čase se pak jídlem nacpou mnohem víc, než když jedí klidně a pravidelně v průběhu celého dne.

Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy vysvětluje proč: "Můžeme to přirovnat k jízdě autem. Pokud pojedeme měkce a pravidelně, spotřebujeme mnohem méně benzínu, než když budeme neustále dupat na brzdu nebo na plyn a pojedeme, zjednodušeně řečeno, jako cvoci."

Alarmující čísla

Kdo se podívá do nejrůznějších výzkumů o snídaních, bude možná zaskočený čísly: 14 procent lidí nesnídá nikdy nebo jen výjimečně a 21 až 22 procent to zvládne jen občas. Dalších zhruba 15 procent snídá podle posledního výzkumu společnosti Ahold pouze v neděli. To znamená, že třetina až polovina lidí nesnídá vůbec nebo mizerně.

Je také otázka, kolik z těch 49 procent údajně snídajících považuje za snídani kafe a cigaretu, případně čaj se sušenkami, které spolykají v letu do práce.

Výzkumy odborníků o tom, co nám může způsobit ráno bez snídaně, jsou docela alarmující. Podle vědců z Harvardské univerzity v Bostonu hrozí takovým lidem třikrát větší riziko obezity. Nemluvě o větším nebezpečí dalších zdravotních potíží, jako je cukrovka, infarkt nebo různé infekce včetně zdánlivě banální chřipky.

Proč je tak důležitá

Snídaně je prvním jídlem po několika hodinách spánku, který bývá nejdelší pauzou, během níž nic nejíme a nepijeme. Pomáhá doplnit energii a stabilizovat hladinu krevního cukru, která dokáže při poklesu vyvolat záchvat hladu.

Pokud se nenasnídáme nebo dokonce ani neposvačíme, nutíme tělo fungovat z rezerv. Kolem jedenácté dopoledne se pak dostaví krize: hlad, nervozita, ztráta soustředění a další nepříjemné pocity, u někoho dokonce lehčí deprese.

Noční dluh se však netýká jen kalorií, ale také tekutin. Dospělý člověk jich za noc ztratí zhruba půl litru, hlavně kvůli pocení. Další přibližně půllitr vymočí, jen co vstane. Proto je potřeba hned po ránu začít pít. Dobré je vypít ke snídani, kromě čaje či kávy, aspoň dvě deci vody a pak ji průběžně popíjet během celého dopoledne.

Rozhodně nevynechat

Řada lidí argumentuje tím, že po ránu nedokážou nic sníst. Tak ať si snídani posunou na devátou, na dobu jakési časné svačiny. Jíst by však v té době určitě měli. Čím víc toho odborníci o fungování našeho organismu vědí, tím víc si uvědomují, jak je pro nás snídaně podstatná.

"V poslední době se přiklánějí k názoru, že je pořád lepší, když si dáme přijatelnou porci müsli, nejlépe celozrnných, které mohou mít poměrně dost kalorií, než když nebudeme snídat vůbec," říká Pavel Suchánek.

Jak by mělo vypadat rozložení jídla během dne? Snídaně 25-30 % z celkové denní spotřeby, přesnídávka 15 %, oběd 25-30 %, svačina 10 %, večeře 20-25 %. Výhodnější je přesunout víc jídla (asi 60 %) do první poloviny dne, tedy včetně oběda. Realita však bývá opačná: jíme spíš odpoledne a večer.

Více se o správném rozložení jídla dočtete třeba na adrese: www.iSTOB.cz, v kapitole Hubneme s rozumem. Můžete zavolat také odborníkům na bezplatné informační linky: 800 402 402 (Zdravá Pětka), 800 116 116 (Merrylinka) a 800 175 324 (infolinka Flóry).