Hlavní obsah
Ženská ejakulace nepředstavuje nějakou vadu, nebo dokonce nemoc. Je obvykle signálem toho, že vaše partnerka prožila velice silný, intenzívní orgasmus. Foto: Profimedia.cz

Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Ženská ejakulace jako pozitivní signál

Některé ženy vyroní během orgasmu nebo těsně před ním z močové trubice průhlednou tekutinu bez zápachu. Může jít o pár kapek, ale také o větší množství. Je to individuální. Nejde ale o mohutné proudy tekutin, jaké známe z pornografie. To jsou výkony z říše pohádek a erotických snů, které nemají nic společného s realitou.

Ženská ejakulace nepředstavuje nějakou vadu, nebo dokonce nemoc. Je obvykle signálem toho, že vaše partnerka prožila velice silný, intenzívní orgasmus. Foto: Profimedia.cz
Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Ženská ejakulace jako pozitivní signál

Ale i těch pár kapek dovede řadu dívek i žen znepokojit, o větším množství ženského ejakulátu ani nemluvě. Mají totiž falešný dojem, že jde o únik moči, za který se stydí.

Pokud nevědí, o co jde, nebo nemají chápavého partnera, mohou se u nich objevit pocity studu, viny a méněcennosti. Místo toho aby si intimní zážitky z milování s partnerem naplno užily, může u nich dojít i k tomu, že začnou odmítat intimní styk, rozejdou se se svým milým a uzavřou se do samoty. Úplně zbytečně.

Ženská ejakulace nepředstavuje nějakou vadu, nebo dokonce nemoc, kterou si musí pacientka léčit. Jde o přirozený, a vlastně pozitivní jev. Je obvykle signálem toho, že vaše partnerka prožila velice silný, intenzívní orgasmus.

Často se totiž objevuje u žen, které jsou při milování velice vzrušené, dokážou se při něm hodně uvolnit a vychutnat si ho. Jinými slovy řečeno, nejde o žádný malér hodný studu, ale o velmi dobrou zprávu pro oba partnery: žena si sex báječně užila.

Statistiky uvádějí, že ejakulaci zažívá asi třetina žen, podle některých průzkumů je jich dokonce polovina. Neznamená to, že bez ejakulace nejsou dámy schopné pořádného orgasmu. Naopak, většina z nich dokáže dosáhnout různých druhů orgasmů různým způsobem.

U některých z nich ho doprovází ejakulace a u jiných ne. Tak to prostě bývá a nemusí to vůbec nic znamenat. Takže je zbytečné i to, aby měly pocity méněcennosti, když při pocitovém vyvrcholení nevylučují ejakulát.

Ženskou ejakulaci znala i řada starověkých kultur

Braly ji jako součást intimního života. Jako projev ženiny sexuální vitality, kondice a plodnosti. Některé ji považovaly za významnou pro zdraví a štěstí ženy. Jiné ji obestíraly hávem něčeho tajuplného, božského, přesahujícího lidské chápání.

V naší kultuře ovlivnila upjatá křesťanská morálka to, že ji řada lidí vnímala negativně, nebo ji dokonce odmítala. S vlivem této morálky a s jejími falešnými představami zápolí spousta z nich dodnes.

Pokud jde o množství ženského ejakulátu, vedli o něm odborníci řadu diskusí. Objektivní výzkumy nakonec ukázaly, že jde v průměru o 10 až 20 mililitrů. Pro porovnání, mužský ejakulát dosahuje obvykle objemu mezi dvěma a čtyřmi mililitry.

Výzkumem ženské ejakulace se kupodivu zabývali specialisté už v bývalém Československu. Doma i v zahraničí se díky němu proslavil profesor Milan Zaviačič, populární patolog z Bratislavy. Dělal ho s několika kolegy a s řadou dobrovolnic.

Zabývali se analýzou orgastických výronů, které od žen získávali v laboratorních podmínkách. Našli v nich řadu látek, včetně kyselé fosfatázy, kterou dnes známe pod zkratkou PSA. Obvykle se s ní setkáváme u mužů. Do jejich ejakulátu a krve ho vylučuje prostata. Profesor Zaviačič proto uvažoval v souvislosti s ženským ejakulátem o existenci nějaké podobné „ženské prostaty“.

Nebyl zdaleka sám, napadlo to i řadu dalších odborníků. Jiná věc je, že se radikální feministky snažily využít této myšlenky jako důkazu, že mezi muži a ženami nejsou žádné velké rozdíly. Protože i výron semene, činnost na výsost pánskou, nedala podle nich příroda do vínku pouze chlapům. Jak právě zjistili vědci.

Ženská orgastická tekutina je jiná než mužská

Dnes už víme, že drobné Skeneho žlázky kolem ženské močové trubice, které se podílejí na vylučování ejakulátu, mají ve svém sekretu i nepatrné množství PSA. Hovořit ovšem o identitě mužské ejakulace a ženských orgastických výronů nemůžeme, bylo by to hodně nepřesné.

A už vůbec není pravda, že by se někde kolem ženského genitálu dal nalézt orgán, který by se podobal poměrně objemné mužské prostatě. Ostatně zdrojem podstatné části mužského ejakulátu není prostata, nýbrž měchýřkové žlázy, které s prostatou sousedí a v ženském organismu je nenalézáme.

Ženská orgastická tekutina má čirý a vodnatý charakter, na rozdíl od ejakulátu muže, který má konzistenci gelovou a zkapalní až desítky minut po výronu.

Někteří odborníci dávají ženskou ejakulaci do souvislosti s takzvaným G bodem. Ten se má nalézat na přední straně pochvy, asi pět centimetrů od jejího vchodu. Nemůžeme to ale potvrdit, protože ho nelze jasně lokalizovat.

Je tedy zjevné, že toho o ženské ejakulaci ještě hodně nevíme. Neznáme například její smysl. Ale určitě víme, že nejde o nic patologického. Už proto, že se, jak bylo řečeno, často objevuje u žen, které jsou silně vzrušivé a při správné stimulaci snadno prožívají silné orgasmy.

K tomu, abychom výrazně podpořili sekrece Skeneho žlázek, je nutné delší, stupňované a v závěru i poměrně vydatné dráždění. Při souloži ji dokáže poskytnout jen dobře ztopořený a přiměřeně rozměrný penis. Což lze považovat za další doklad toho, že se nejedná o nic tajemného ani podivného, naopak, jde o jev velice fyziologický. Tím spíš je zbytečné, aby kohokoliv znepokojoval.

Zneklidňovat ho nemusí ani situace, kdy pochva vytváří tolik poševního sekretu, že po milování zbude na prostěradle velká vlhká skvrna. I to je pozitivní úkaz, který svědčí i o mimořádných lubrikačních schopnostech pohlavních orgánů konkrétní ženy.

Jiná situace je, pokud žena trpí inkontinencí, tedy neschopností udržet moč. Pak ale nejde o žádnou ejakulaci, ale o zdravotní problém, který je potřeba skutečně léčit. Rozdíl se pozná vcelku snadno. Jde obvykle o větší únik tekutiny, která má navíc charakteristický odér.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků