Pieter napsal jeden kratičký inzerát, v němž vyjádřil přání najít svobodnou ženu bílé pleti, která by měla vztah k farmě. Každé písmeno je velké patnáct metrů a tvoří ho stonky kukuřice.

Poté, co se o jeho záměr začala zajímat americká média, začala být také tučnější úroda. Otec dvou dětí už prý dostal 700 odpovědí od žen, které by o něj měly zájem. Dokonce se o něj uchází i jedna kandidátka z Jihoafrické republiky.

Některé se o jeho přízeň ucházejí obdobně rafinovaným způsobem - žena z Kalifornie mu poslala pizzu, v níž Pieter nalezl vzkaz s jejím jménem a telefonním číslem. "Byl to celkem dobrý nápad," zhodnotil DeHond, který ženě následně zavolal a poděkoval jí. Od té doby si vzájemně píší dopisy a telefonují si, na obzoru je rovněž osobní setkání.

I když se farmáři nakonec nepodaří životní družku najít, všechny dopisy i novinové články si schová. "Za dvacet let se na ně budu moci podívat a pořádně se tomu všemu zasmát. Třeba řeknu - podívejte se, co jsem vyprovokoval," uzavřel.