Pomáhal prý dívkám v tom, aby se zbavily negativní energie ze svých předchozích vztahů. Tvrdil, že nejrůznější problémy těchto žen jsou způsobeny háčky, které v nich zanechali minulí sexuální partneři. Znemožňovaly jim to, aby žily plnohodnotný život. Dobeš tyto takzvané háčky ženám údajně uvolňoval prostřednictvím soulože. Ale nebyl to obyčejný pohlavní styk.

Asistentky uložily dívky v místnosti, kde byla tma, a hrála v ní hlasitá hudba. Jedna z asistentek přitom hladila dívky na prsou a v rozkroku. Pak přišel Jára. Kolem beder měl omotaný kus látky a těkal od jedné dívky k druhé. S tou, která měla podle jeho odhadu zrovna nejlepší energii, uskutečnil pohlavní styk. Řada dívek prý trpěla po tomto zážitku posttraumatickou stresovou poruchou.

Tento proces se svérázným sexuologickým léčitelem vzbuzuje otázku: Jak je možné, že tak neracionální procedura mohla být přitažlivá pro vzdělané dívky, které mají sexuální či partnerské problémy? Proč věří magii a ezoterice víc než seriózní sexuologii? Ten případ ukazuje, že ani moderní mladý člověk není imunní vůči pseudofilozoficky motivovaným obřadům a procedurám. Zvlášť když využívají módních rekvizit.

Ale vlastně to není nic až tak nového. Pokud jsou lidé v úzkých, mají odedávna sklon hledat řešení svých problémů v různých nadpřirozených postupech, které přesahují běžné smyslové a rozumové schopnosti. Tedy aspoň někteří z nich.

Vlastně je to něco podobného jako aktivity spousty přírodních léčitelů. Často své služby nabízejí pacientům, kteří trpí nějakým velmi vážným onemocněním. Třeba rakovinou. A řada lidí, kteří jsou jinak velice racionální, investuje nemalé peníze do léčby a do obřadů, které údajně využívají léčivé imaginární energie nebo tajemné medikamenty. Prostě to chtějí vyzkoušet. Co kdyby na tom něco bylo.

Výsledek se málokdy dostaví rychle

Lidé, kteří mají problémy v pohlavním životě, se samozřejmě mohou obrátit na lékaře nebo na psychology. Z pohledu pacienta spočívá někdy problém v tom, že léčba skutečných odborníků je v současné době suše racionální. Často také vyžaduje práci na sobě a výsledek se jen málokdy dostaví hned nebo rychle.

Nemluvě o tom, že oficiální medicína zpravidla nedokáže uspokojit potřebu pacientů po zmíněných magických a transcendentálních obřadech, tedy rituálech, které prý přesahují běžnou všední skutečnost a poznání. Proto mají šanci léčitelé, kteří nabízejí rychlé zázraky. Pacient při nich nemusí dělat nic.

Zmínění šamani navíc využívají ty tolik působivé tajemné síly. Někteří z léčitelů jsou velice úspěšní. Například odháčkování u gurua Járy absolvovalo za zhruba tři roky asi 350 mladých žen.

Nedostatek skutečných odborníků

Úspěchy léčitelů nepochybně souvisejí také s tím, že dnes není snadné sehnat odbornou zdravotnickou a psychologickou pomoc. Průměrný lékař, který musí za den ošetřit třicet nebo čtyřicet pacientů, pracuje pod značným tlakem času. Proto mívá ve většině ambulancí na jednoho pacienta spíš jenom pár minut nežli půlhodinu, nebo dokonce hodinu, kterou by k podrobnějšímu rozboru zdravotních potíží klienta někdy potřeboval.

Ten pak sleduje lékaře, jak zápasí se svým počítačem a naštvaně civí do obrazovky, na různé výkazy pro pojišťovnu, elektronické recepty a další často zbytečně komplikované doklady, které mu otravují život. To určitě není tak působivá podívaná jako nadpřirozené postupy léčitelů.

Mladé ženy mají na rozdíl od mladých mužů své odborníky, gynekology. Ti jim však nemohou věnovat v běžné praxi dost času na to, aby spolu analyzovali jejich problémy z minulosti nebo partnerské potíže. Oficiálně se o tom moc nemluví, ale je to tak.

Tato situace samozřejmě nahrává léčitelům, kteří to se svými pacientkami umějí

Obvykle je dokážou přesvědčit, že jejich problémům rozumějí a mají dost schopností, aby jim svými magickými procedurami pomohli. Nemluvě o tom, když se tyto procedury odehrávají v exotickém prostředí. Nepřekvapuje mě, že řada žen cestovala za guruem Járou až do jihovýchodní Asie, kde také působil.

Pravda, takový přístup už začíná připomínat spíš náboženskou sektu než léčitelskou aktivitu. Ostatně podstoupit namáhavou pouť ke zbožštělému objektu je v různých náboženských společnostech docela rozšířený způsob, jak prohloubit svou víru.

Je ale pravda, že i v našem sexuologickém oboru se vzácně najdou lékaři, kteří se snaží řešit sexuální problémy svých pacientů a pacientek tak, že přiloží k dílu své ruce i tělo. Naštěstí jde o jev hodně ojedinělý.

Pokud pominu případy, kdy pohlavně zneužijí pacientku, případně i pacienta, jde o snahu léčit klienta pomocí stimulace genitálu nebo o snahu zprostředkovat mu náhradního partnera či partnerku. Tyto postupy však zpravidla nekončí moc úspěšně. Každý sex za peníze má totiž blízko k prostituci, se všemi jejími negativními dopady. Sexuální terapie, která využívá praktický nácvik a zvládání určitých situací, má smysl pouze tehdy, pokud ji využívají dvojice, jež žijí ve fungujícím partnerském vztahu.

Často propagovaný sexuální koučink, při němž terapeut nebo terapeutka zasahuje do párového sexu svými vlastními aktivitami, může být pro většinu lidí velmi problematickým počínáním. Hranice mezi poučeným souhlasem a zneužitím důvěry klienta je totiž v těchto případech velice těsná.