Jenomže zpozorovat, že vám někdo lže, není tak snadné, jak to vypadá například v kriminálních seriálech a detektivkách.

Samozřejmě lze ale postupem času a speciálním tréninkem vypozorovat a naučit se rozpoznat, když někdo lže. Na to ale spousta obyčejných lidí samozřejmě nemá čas ani potřebný kurz.

Experti ale odhalili několik znaků, díky kterým i obyčejný smrtelník může poznat, že má co do činění s lhářem.

„Je to opravdu jen o tom, svůj protějšek bedlivě sledovat,“ říká pro dailymail.co.uk autorka knihy Liespotting Pamela Meyeriová.

Naučit se poznat lháře

Dovednost poznání lháře může být rozvíjena praxí, řekl David Matsumoto, profesor psychologie a odborník školicí bezpečnostní složky Jak přečíst lidské emoce. V případě, že člověk nemluví pravdu, může jeho protějšek zaznamenat náznaky lži, ale u každého to je jinak, proto se na ně nelze vždy 100% spolehnout, shodují se odborníci.

Zaměřte se na změnu formulací a gramatiky. Lháři mohou během konverzace měnit tón hlasu, odmítat odpovědět na otázku, nebo dokonce nesouhlas demonstrovat pomocí rukou. Zaměřte se také na to, zda protějšek nemluví o nedůležitých nebo zcela vedlejších věcech. I to může být známkou toho, že lže.

„Policie při vyslýchání často odbočuje od časové osy, aby zjistila, zda si člověk nevymýšlí. Fiktivní vzpomínky jsou totiž pro člověka těžce zapamatovatelné v chronologickém pořadí, proto je těžší se vymyšleného scénáře držet,“ dodává Matsumoto.

Existuje mýtus, že člověk lže ve chvíli, kdy se při řeči ošívá. To ale nemusí být pravda. Někteří lidé jsou od přírody neposední a nervózní i v situacích, kdy o nic nejde. Na tento jev se bohužel nedá spolehnout.

Zaměřeno na obličej

Odborníci doporučují zaměřit se na obličej. „Z výzkumu vyplynulo, že většinu lidí lež prozradí právě z výrazu obličeje, a tedy je sdělena, ale neverbálně. Skutečný úsměv je vidět i v očích, ten neupřímný je zahraný pouze ústy.“

Co se týče výrazu tváře, je důležité zaměřit se také na to, zda člověk při úsměvu nepoužívá pohrdavý výraz. Ten se údajně pozná podle toho, že je jeden koutek zdvihnutý více než ten druhý. Jinak se tomuto způsobu může také říkat ironický úsměv.

Někteří lidé při lhaní uměle zdržují, falešně kašlou nebo dělají dramatické pauzy, případně si zakrývají ústa. Často tak získávají čas na to, aby si ještě chvíli promysleli to, co mají v plánu říci.

Obecně lze říci, že znaků, že člověk lže, je nespočet. Nejdůležitější tedy je řídit se selským rozumem a svými instinkty.