Hlavní obsah

Vozíček bere jako výhru, mohl skončit hůř. V Centru Paraple ho vrátili do života

V jednadvaceti skončil Petr Hubalovský kvůli vážné autonehodě, které se účastnil jako spolujezdec, na vozíčku. Byl ochrnutý od krku dolů. Protože to ale vypadalo opravdu zle, nakonec byl dnes osmatřicetiletý Petr za vozík rád. Se svým osudem se popral a docílil během pár let úplné samostatnosti na vozíku. V Centru Paraple, kterému pomohlo zvládnout svou situaci, působí nyní jako instruktor a pomáhá dalším handicapovaným.

Vozíček bere jako výhru, mohl skončit hůř. V Centru Paraple ho vrátili do života

Petr Hubalovský dnes spolupracuje v Centru Paraple a jako instruktor pomáhá ostatním lidem upoutaným na vozík dokázat se s novou situací smířit a naučit se s ní žít. Za rok po celé republice kvůli nejrůznějším nehodám skončí na invalidním vozíku kolem 150 lidí, přibližně polovina z nich skončí v péči Centra Paraple.

„Většina lidí na vozíku jsou chlapi. Hlavně pro mladý kluky je asi nejtěžší, že mají pocit, že už nikdy nebudou mít například partnerku,“ vysvětluje s tím, že sex a partnerský život je jedním z témat, které s klienty otevřeně řeší.

Spíš výhra, než tragédie

Jeho samotného dostala na vozíček autonehoda před 16 lety. Stačila k tomu jen mladická nerozvážnost. „Vraceli jsme se z nějaké akce s kamarády a řidič byl mladý a nezkušený, tak nezvládl řízení a napálili jsme to do stromu,“ popsal. Přestože skončil ze všech nejhůře, byl to nakonec on, kdo volal záchranku.

„Bylo to tak, že jediný kluk, který mohl z auta vystoupit, byl v šoku, takže byl jen schopen držet telefon. Držel mi telefon u ucha a já řešil tu situaci přes telefon,“ dodal s tím, že on sám věděl, že je na tom špatně. Necítil tělo od krku dolů.

Nejprve skončil v péči benešovské nemocnice, nicméně tam po několika hodinách uznali, že jeho případ je nad jejich síly a Petr byl převezen do Nemocnice Na Homolce. Pravděpodobně i toto otálení mělo na Petrův stav vliv. „Začal takový kolotoč operací, kde mi spravili krční obratle, které byly rozlámané, a snažili se, abych vůbec zůstal při životě,“ vysvětlil.

Petrovi pomáhali nový život na kolech zvládat ostatní vozíčkáři.

Foto: archiv Centra Paraple

To, že zůstal upoután na invalidní vozík, přesto bere spíše jako výhru než tragédii. „Vypadalo to spíš, že budu ležet, budu na nějakých dýchacích přístrojích. Pro mě byl verdikt, že zůstanu na vozíku, spíš vítězstvím.”

Dlouhá cesta

Předcházela mu však náročná cesta. „Ze začátku jsem byl naprosto nesobestačný, nebyl jsem ani schopen se sám najíst, vyčistit si zuby. Šlo to vše strašně pomalu. První dva tři roky jsem se dával dohromady, abych byl schopen nějakým způsobem fungovat,“ uvedl.

Kromě kolektivu přátel a rodiny, kteří ho podpořili i v těch nejtěžších momentech, mu pomohli v centru Paraple. A po několika letech si zde vyměnil místa, kdy se z klienta stal instruktor. Na této pozici zde začíná už druhou dekádu.

Neustále se rozrůstají

„Předávám svoje zkušenosti dalším lidem, kterým se stal úraz. Ukazuji jim fígle, triky, jak se o sebe co nejlépe postarat, aby byli schopni ráno vstát z postele, aby byli schopni se obléknout, aby byli schopni se přesunout na vozík, aby byli třeba schopni řídit auto. Aby byli prostě co nejvíc soběstační,“ vyjmenoval.

Centrum Paraple je nezisková organizace, která pomáhá lidem na vozíku po poškození míchy, a to už od roku 1994, kdy společnost spoluzakládal Zdeněk Svěrák. Jelikož se nejedná o státní zařízení, klienti si pobyt hradí, a navíc se musí spoléhat na podporu dárců.

Dnes se živí jako instruktor v Centru Paraple, kde pomáhá novým vozíčkářům.

Foto: archiv Centra Paraple

„Náš rozpočet za rok je kolem 50 milionů a my musíme půlku peněz sehnat od lidí z darů. Samozřejmě máme nějaké své velké donátory, ale nestačí to, protože jak se rozrůstáme, tak to stojí samozřejmě spoustu peněz a my půlku peněz musíme sehnat od lidí,“ vysvětlil.

Lidé mohou podpořit chod centra například platbou přes platební bránu či zasláním peněz na účet 932932932/0300. Zaslat příspěvek lze i pomocí telefonu, a to zasláním DMS na číslo 87 777, jak jednorázově, tak trvale. Zatímco jednorázová má podobu DMS PARAPLE 30, DMS PARAPLE 60, DMS PARAPLE 90, tak trvalá, kdy se částka odečítá každý měsíc, pak vypadá takto: DMS TRV PARAPLE 30, DMS TRV PARAPLE 60 nebo DMS TRV PARAPLE 90.

„Jednou náš pan ředitel řekl takovou hezkou věc, že za jednu dárcovskou SMS může klient ráno vstát z postele, protože ta dárcovská esemeska zaplatí asistenta, který mu ráno přijde pomoct. To mi přijde takový nejsrozumitelnější připodobnění,“ uzavřel Hubalovský.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků