Hlavní obsah
Jan Lát se stavebnicí Seva, jednou z hraček, jež společnost Beneš a Lát udržela při životě. Foto: Milan Malíček, Právo

Čeští hračkáři bojují o děti důvtipem

Současné děti nacházejí v obchodech obrovský výběr hraček. Horší to mají rodiče a prarodiče, pokud v záplavě zboží především z dovozu chtějí najít něco čistě českého nebo alespoň s tuzemskou stopou. Přesto zdejší firmy v konkurenčním boji odolávají. O tom, jak se jim daří, vypovídá fakt, že domluvit s jejich zástupci schůzku v předvánočním čase bývá oříšek…

Jan Lát se stavebnicí Seva, jednou z hraček, jež společnost Beneš a Lát udržela při životě. Foto: Milan Malíček, Právo
Čeští hračkáři bojují o děti důvtipem

Petra Kosinová se omlouvá, že na rozhovor nakonec dorazila bez manžela. „Nečekaně dnes přišla zásilka, se kterou jsme počítali zítra, tak musel zůstat ve skladu a nosí krabice,“ směje se třiačtyřicetiletá matka dvou dětí, která dříve pracovala v marketingu firmy produkující stavební chemii. Před devíti lety se vrhla do hračkářského byznysu, kam ji její muž později následoval.

Na naši schůzku dorazila se vzdělávací stavebnicí PIX-IT. Jde o jejich vlastní výtvor, jenž se stal hitem v mateřských školách a za který získávají ocenění doma i v zahraničí.

Kromě něj nabízí v e-shopu Kosáčci.cz další hračky podobného typu, avšak z dovozu. Petře Kosinové nevadí, že bude řeč pouze o jejich „vlajkové lodi“. Vždyť sedmdesát procent PIX-IT se vyváží – do Evropy i do Severní a Jižní Ameriky.

Paní Kosinová a její manžel se tak řadí k bezmála čtvrt tisícovce českých výrobců hraček, vesměs malých a středních podniků bojujících o přízeň dětí s nadnárodními koncerny. Číslo se může zdát obrovské, počítají se však mezi ně i firmy, které mají dětské zboží pouze jako bokovku.

Sdružení pro hračku a hru uvádí, že loni se na celkovém prodeji v Česku v hodnotě 7,2 miliardy korun podílely domácí výrobky čtrnácti procenty.

Pátrání na veletrzích

Nejisté odvětví, do značné míry závislé na vánočních prodejích, nebylo něco, po čem by Petra Kosinová zprvu toužila.

„Když byly synovi, mladšímu z našich dětí, dva roky, začala jsem obrážet různé konkurzy ve firmách, ale když jsem se dostala do finále s nějakým mužem, pokaždé dali přednost jemu,“ vrací se ke zkušenostem, které ji frustrovaly, ale zároveň namotivovaly. „Kašlu na vás, řekla jsem si, jsem pracovitá, tak musím vymyslet něco, čím bych se zabavila a uživila.“

Jako každý rodič s malými dětmi se z ní stala tak trochu expertka na hračky, takže první myšlenka byla dodávat zboží do mateřských škol. Ideálně takové, které bude děti vzdělávat. „Jezdila jsem po veletrzích, ale měla jsem pocit, že všechno už tu bylo,“ konstatuje.

Jeden známý, jenž zastupuje čínské podnikatele v Česku, ji vzal na veletrh do Číny. Tam uviděla výrobky z potravinářského silikonu a napadlo ji, že by se z takového poddajného materiálu dala vyrobit vzdělávací stavebnice.

PIX-IT je určený pro předškoláky. Rozvíjí u nich deset oblastí schopnosti myšlení.
Petra Kosinová

„Původně jsem si představovala, že jen dovezu něco, co tady budu prodávat, ale vrhla jsem se hned do toho nejtěžšího – vlastního výrobku.“

Následovaly stovky e-mailů s vybranou továrnou a opakovaná cesta do Číny. Vymyslela si základní desku ve dvou provedeních – v zeleném a průhledném, s kulatými výčnělky, na které budou pasovat různobarevné dílky, jakési kloboučky.

Děti je pak budou skládat na desku a plnit úkoly podle přiloženého zadání. Při jejich vymýšlení spolupracovala s pedagogy a organizací Mensa ČR, která také stavebnici udělila své doporučení.

Český nápad, výroba v cizině

„PIX-IT je určený pro předškoláky. Rozvíjí u nich deset oblastí schopnosti myšlení, jako jsou abstraktní a logické myšlení, všeobecné znalosti, fantazie, paměť, prostorová představivost, matematické schopnosti,“ vyjmenovává paní Kosinová.

Časem vznikly další varianty stavebnice, třeba s výrazně žlutými dílky pro slabozraké. Autorka plánuje zaměřit se také na autisty.

Petra Kosinová je hrdá na svou vzdělávací stavebnici.

Foto: Petr Horník, Právo

Jedna z pravidelných zásilek silikonových částí stavebnice dorazila z Číny právě v den rozhovoru, čímž se dostáváme k faktu, že PIX-IT není stoprocentně český produkt.

„Byli bychom hrozně rádi a pyšní, kdybychom jej mohli vyrábět v Česku celý, ale naše firmy bohužel nedokážou konkurovat cenou,“ povzdechne si. Tento čistě ekonomický přístup volí mnoho výrobců, zdaleka nejen hraček. V Česku nicméně vzniká zbytek komponentů stavebnice a zde se také kompletuje.

Petra Kosinová řadu svých kolegů hračkářů zná a nedomnívá se, že by mezi nimi panovala rivalita, to spíše soudržnost.

„Vždycky když se potkáváme na veletrzích, třeba na tom největším v Norimberku, hlásíme se k sobě a je to moc příjemné.“

Pohovor se stavebnicí

Uchazeči o zaměstnání ve společnosti Beneš a Lát mohou být zaskočeni neobvyklým testem zručnosti. „Položíme před ně kostičky stavebnice Seva, ze kterých se dá postavit lavička do parku, dostanou její obrázek a patnáct minut na složení,“ popisuje ekonom společnosti Jan Lát.

„Zcela běžně se nám stává, že lavičku v časovém limitu postavit nezvládnou. Přitom je to podle mě úkol pro pětileté dítě do pěti minut,“ stěžuje si Jan Lát, jenž je zároveň jedním z majitelů rodinné firmy, v níž působí už třetí generace Benešů a Látů.

K většině stavebnic ani nedáváme návody, za což nás někteří rodiče nemají rádi.
Jan Lát

Josef Beneš společnost založil v roce 1934. Její setrvalou doménou je produkce odlitků ze slitin hliníku a zinku, dnes se širokým záběrem od automobilového průmyslu přes telekomunikace, vlaky, potravinářské stroje až po ruční nářadí.

Před akvizicí lisovny plastů v Sutici na Semilsku před čtrnácti lety byste hračky v portfoliu firmy Beneš a Lát hledali marně.

„Čím dál víc si uvědomujeme, jak lidé ztrácejí technické schopnosti. Ale opravdu brutálně,“ objasňuje Jan Lát jeden z důvodů, proč se rozhodli hračky včetně stavebnice Seva ponechat ve výrobním programu lisovny.

„Stavebnice půjčujeme do školek, ať je tam mají, ať si s nimi hrají. Některé firmy vysazují stromy, my máme svůj způsob, jak být společensky zodpovědní a jak naši republiku nevést k tomu, že z nás bude montovna. K většině stavebnic ani nedáváme návody, za což nás někteří rodiče nemají rádi. U několika sad už jsme k tomu sice byli ‚donuceni‘, ale odmítáme je dělat ve stylu tuhle kostičku sem a pak tam. Nechceme vychovávat cvičené opičky, snažíme se vést děti k vlastní kreativitě,“ vysvětluje Jan Lát.

Buďme na sebe hrdí

Seva je zkratkou výrazu semilské váhy, což vychází z původního zaměření podniku Kovozávody Semily. Časem k váhám přibyly i hračky: nejen Seva, ale také plastové stavebnice Blok, Seko či Disco, skládací modely aut Monti system nebo vědomostní hra Ukaž! Co víš?. „To se ještě vyrábí?“ je obvyklá reakce pamětníků, když se s tradičními hračkami v novém kabátě setkají.

Ve firmě si hýčkají především Sevu, která tvoří sedmdesát procent prodejů v sortimentu pro děti. Jan Lát připouští, že většina firem by „nechtěnou“ produkci hraček po koupi lisovny nejspíš odepsala jako nerentabilní. „Nám přišlo škoda nechat ji umřít. Řekli jsme si, že zkusíme najít způsob, jak ji udržet při životě.“

Seva, kterou před čtyřiceti lety nakreslil konstruktér Josef Prokeš, vypadá na první pohled pořád stejně: podlouhlé modré kostičky, bílé křížové spojky a barevné výplňové čtverce. Ale když výrobce spoléhá na nostalgii, bývá to krátkozraká strategie. Seva prošla proměnami včetně plastu, z něhož je vyrobena.

„Pamatujete, jak všechny modré kostičky mívaly ulámané špičky? Použili jsme měkčí a přitom pevnější materiál,“ říká Jan Lát. Přibyla spousta barev, nové sady včetně vesmírných plavidel a v neposlední řadě sjednocený design obalů.

Hračky dnes tvoří kolem čtyř až pěti procent obratu této strojírenské firmy, která má centrum v Poříčanech nedaleko Českého Brodu. Jan Lát přiznává, že teprve loni se s hračkami vyhoupli do černých čísel. Kromě inovací je za tím cenová politika:

„Vzdali jsme se myšlenky, že musíme být nejlevnější a držet krok s čínskou konkurencí. Nebudeme se podbízet. Stavebnice dělají čeští lidé z českého materiálu, tak na to buďme hrdí! Cena na pultech tomu ale musí odpovídat.“

Vánoční hity do Ameriky

„Vánoce, které počítáme od září do prosince, tvoří asi padesát až šedesát procent našeho obratu,“ říká zvýšeným hlasem Jan Šlemín, ředitel společnosti Dino Toys, když nás provází po rušné výrobní hale v Mnichově Hradišti.

Jeden ze strojů, takzvaná kašírka, zrovna slepuje vrstvy hracích plánů deskových her a puzzle. Jiné zařízení opodál na chvíli stojí a pracovnice jej láduje hnědými kostkami, jako by to byla polínka do kamen. „To je lepidlo – klíh,“ vysvětluje ředitel.

„Naše výrobky musejí splňovat bezpečnostní normy, takže používáme klíh přírodního původu. Když dítě náhodou spolkne dílek skládačky, nic se mu nestane.“

Dino Toys Jana Šlemína chrlí hry doslova na běžícím páse.

Foto: Milan Malíček, Právo

Dino Toys patří v deskových hrách, skládačkách, kartách a kostkách k předním producentům v Česku a významným hráčům v Evropě. Ve zdejší kartonážce vznikají hračky, které mají co dočinění s papírem, a to nejen pod firemní značkou, ale i pro jiné, de facto konkurenční firmy z Česka i ze zahraničí.

Závod je celoročně vytížený z devadesáti procent. „Slabší měsíce jsou únor a březen, vánoční sezona ve výrobě začíná už v červenci. Kontejnery do Ameriky odcházejí v srpnu, poslední pak koncem září, aby do Vánoc včas dopluly,“ říká Jan Šlemín.

Právě do USA ve velkém míří třeba celosvětově populární společenská hra Krycí jména. Vymyslel ji Čech Vladimír Chvátil pod hlavičkou společnosti Czech Games Edition. Jana Šlemína těší, že fyzicky vzniká v jeho podniku.

Pomoc od tchána

Dino Toys založil před šestadvaceti lety Ladislav Mareš, tchán současného ředitele a zároveň autor legendární hry Dostihy a sázky, která byla za minulého režimu variací na „kapitalistické“ Monopoly. Jan Šlemín do firmy nastoupil přestože stejně jako jeho žena vystudoval psychoterapii. Jenže po narození druhého potomka záhy zjistil, že se vystudovaným oborem pořádně neuživí.

„Už je to dlouho, co jsem tu práci dělal, ale možná jsem díky ní frustračně odolnější,“ uvažuje, jestli se mu původní profese k něčemu hodí. Dnes šéfuje firmě se sto třiceti zaměstnanci, která pod vlastní značkou vyrábí kolem 650 položek.

Ladislava Mareše dění ve firmě, kterou zakládal, stále zajímá. „Tchánovi je sedmdesát šest let, ale každý den sem dochází, udržuje ho to v kondici. Důležitější rozhodnutí s ním můžu probrat. Je dobré poslechnout si názor zkušeného člověka,“ těší Jana Šlemína.

Dino Toys se snaží ve spolupráci s českými autory a ilustrátory vyvíjet vlastní společenské hry. V poslední době uvedlo na trh rodinné Farao nebo tituly pro děti Diamantový les či Louka jak vyšitá. Jenže nic naplat, v čele hitparády se drží klasika.

Mohlo by se zdát, že Dostihy a sázky už musí mít doma každá rodina, přesto se jich ročně prodá asi padesát tisíc kusů. Skvěle jde na odbyt i Člověče, nezlob se! nebo krtečkovské Pojď si hrát.

Jediným nepapírovým produktem firmy Dino Toys zůstává plastová Tatra 148, typická retro hračka, která je v novém pojetí odolnější než ta, s níž si hráli rodiče současných dětí. Zhotovena je z kvalitního potravinářského plastu a vyrábí se celá v Česku.

„Myslel jsem si, že Tatra bude tak na dva roky a pak půjde prodej dolů, ale musím zaklepat, pořád se drží. Vyrobí se jí kolem osmdesáti tisíc kusů ročně,“ říká ředitel a hrdě dodává, že firma zvažuje, zda pro neutuchající zájem o hračky neinvestovat do rozšíření závodu.

České hity stále v prodeji

Merkur

Foto: archiv, Právo

Už skoro sto let vzniká kovová stavebnice v Polici nad Metují.

Krteček

Na plyšového Krtečka a jeho kamarády narazíte v každém hračkářství. Výhradní licenci na ně drží podnik Moravská ústředna Brno.

Kovový traktor

Auta z kovu, nejen slavný traktor s přípojným valníkem, putuje ze semilského Kovapu i do Japonska.

Dřevěné hračky a korálky

Na výrobu zaniklého podniku Tofa v Semilech navazuje Detoa v Jiřetíně pod Bukovou.

Cheva

Stavebnice Chemoplastu Brno, populární především v 90. letech, se nevzdává ani mezi známějšími konkurenty.

Igráček

Foto: archiv, Právo

Bytelnější konstrukci i nové profese figurek přinesla jejich reinkarnace společností EFKO-karton z Nového Veselí.

Smolíček pacholíček

EFKO oživilo také oblíbenou společenskou hru, a to v původním designu a s dřevěnými prvky.

Modely Škoda

Foto: archiv, Právo

…a další značky v různých měřítkách navrhuje a zhotovuje firma Abrex. Část výroby už přesunula zpět z Číny do své provozovny v Divišově.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků