Hlavní obsah

Michal Suchánek: Nemám potřebu dělat legraci všude

Právo, Dana Braunová

Kdo si myslí, že je s Michalem Suchánkem (52) třeskutá legrace a chrlí jeden fór za druhým, tak se opravdu, ale opravdu mýlí. Diváci Partičky či pamětníci Tele Tele by asi byli překvapení, s jakou nechutí autor bezpočtu drsných a nekorektních humorných skečů komunikuje s veřejností; nemluvě o rozhovorech pro média.

Foto: Michaela Feuereislová

Michal Suchánek

Článek

Zažíváte situace, že když se někde objevíte, čekají lidé, že je začnete bavit?

No jistě. Znají mě takhle z televize přece. A pak se ptají, co mi je, proč jsem přinasranej. Říkám, že nejsem, že takhle prostě vypadám a že nemám potřebu dělat legraci všude. Oni nerozlišují, že mezi televizní iluzí a reálným životem může být rozdíl.

Čemu se smějete vy?

Bavil mě Mr. Bean. Navíc i pro ten geniální nápad dělat své skeče téměř němé a zasáhnout jimi celý svět. Jako Chaplin. Mám rád i Monty Python (britská komediální skupina, proslavená absurdními skeči - pozn. red.), Českou sodu, americkou Saturday Night Live (komediální televizní show vysílaná od roku 1975) nebo Jimmyho Fallona (americký komik a moderátor - pozn. red.).

Máte za sebou titulní roli ve filmu Pepa. Do čeho se teď pustíte?

Asi budu herec. Ještě úplně nevím, ale už mám nakročeno. To si dělám legraci. Mně se na tyhle otázky vůbec nechce odpovídat.

Foto: Petr Hloušek, Právo

S Richardem Genzerem se znají od roku 1982 z pražské konzervatoře a jsou dodnes nerozlučnými tvůrčími partnery.

Proč?

Říkám si, koho to zajímá? Proč bych měl tedy přes noviny sdělovat, co budu dělat třeba v srpnu? Mě to u ostatních nezajímá, takže nepředpokládám, že by to někdo chtěl vědět o mně.

Snažím se vymezovat vůči okolí, hlavně mediálnímu, takže vám nebudu vyprávět o tom, jak si v létě pojedu pročistit hlavu na chaloupku do jižních Čech nebo jak se budu připravovat na těžkou, ale krásnou práci s režisérem Prťkou-Horváthem… Ne, to ode mě neuslyšíte.

Tak se vraťme k Pepovi.

Párkrát mi teď někdo řekl: „Titulní role ve filmu, jseš dobrej, fakt, to jsi mě překvapil…“ Mě ta pochvala samozřejmě těší, ale vlastně vnímám i to podcenění. I když si to třeba myslet nemusím, tak s hraným sebevědomím odpovím: „A proč bych jako neměl být dobrej?“

Jenom proto, že mě ten člověk zná ze „srandovních“ Tele Tele nebo Partičky? Viděl jenom to, co jsem udělal. Ale neví o tom, co jsem nechtěl dělat a neudělal, protože se mi to nelíbilo, nepotřeboval jsem to, styděl jsem se…

Foto: Prima FTV

Oba baví v improvizační show Partička televizní i divadelní diváky už sedmým rokem, v současnosti s nimi vystupují Igor Chmela a Michal Novotný (vpravo).

Vy se fakt stydíte?

Jo. Proto mi je nejlíp, když píšu a hraju ve svých „věcech“, můžu se do nich schovat. Pro mě bylo vždycky zásadní hraní bez klišé, a proto jsem si dělal ty svoje legrace, kde by mělo být všem jasný, že to je jen jako. Navíc být jen herec, to je pro mě málo.

Připomínaly vám Pepovy trable něco z vašeho života?

Takové ty obecné, ty mi hlavou probleskly. Tělocvik ve škole a pro mě potupný a nenáviděný šplh na laně, neopětovaný zájem starší spolužačky nebo snaha vyhnout se marnosti ztracených dvou let na vojně.

Foto: Michaela Feuereislová

S otcem, bývalým populárním sportovním komentátorem Jaroslavem Suchánkem.

Tak nepovedený život, jaký vaši postavu potkal, však nevedete.

Byla by pitomost vůbec něco takového vyslovit. Nepovedený život. A i kdybych ho žil, určitě bych to neroztruboval přes noviny.

Co se vám tedy povedlo?

Že jsem třeba na natáčení ani jeden den nezaspal! Ohromný úspěch, nikdo to už nečekal. Překvapil jsem všechny. Hercům tleskají po posledním záběru, mně tleskali, že jsem přišel včas.

Foto: ČTK

Loni pobavil televizní diváky v Manéži Bolka Polívky.

Máte na svém kontě desítky scénářů. Co teď píšete?

Honza Novák (režisér filmu Pepa - pozn. red.) mě trochu navedl, a tak jsem začal psát film o sametové revoluci - z mého, ironického pohledu na svět kolem mne.

Shodli jsme se, že některé revoluční okamžiky, jak jsme je prožívali, byly až komicky absurdní. Ale asi bych o tom neměl vůbec mluvit. Párkrát už jsem řekl, co chystám, ale párkrát už jsem se na to i vykašlal, protože mě začalo bavit něco jiného…

Nenabídli vám, abyste se pustil do pokračování veleúspěšného Tele Tele?

Nabídli a několikrát. Jenže mně už se nějak nechce. Tehdy jsme skončili, protože už jsme se vykrádali a ty principy byly hodně očekávatelné.

Kdybych chtěl teď dělat něco podobného, muselo by to být ve velkém stylu. Jenže mediální trh se digitalizací a internetem tak změnil, že rozpočet, který bych na to chtěl, by se soukromým televizím nevyplatil. A navíc by mohl být i tlak některá politická témata raději vynechat.

Foto: Michaela Feuereislová

Rodina, která drží spolu: s manželkou Renátou, dcerou Berenikou a synem Jáchymem.

Kdy podle vás byla zlatá doba české televizní zábavy?

Já, který se prezentuju nekorektními, vulgárními pitomostmi, si nedovolím hodnotit a nazývat něco zlatou dobou. Jako diváci a posluchači to navíc máme spojené s obdobím, které nás v nějakém věku formovalo. Pro mě to třeba byl Šimek s Grossmannem (humoristická dvojice spojená s divadlem Semafor na přelomu 60. a 70. let - pozn. red.). Dnes by jejich povídky a scénky svojí délkou a neagresivitou třeba vůbec nemusely obstát.

Pro ty, kteří vyrůstali v 90. letech, může být takovou legendou vaše Tele Tele.

Tak se vůbec necítím. My jsme vždy chtěli hlavně pobavit sami sebe. Ale to neznamená, že nemyslím na to, jak to „prodat“ divákům. Jak pracovat s načasováním, střihem, zvukem. Pak se i téměř z ničeho dá udělat pointa.

Foto: DonArt

V hořké komedii Pepa představuje jeho mladší „já“ sedmnáctiletý Vlastimil Kaňka.

Jak dlouho už spolupracujete s Richardem Genzerem?

Známe se od roku 1982 z konzervatoře. Já studoval herectví, Geňa tanec. Po konzervatoři se naše cesty rozešly, on jezdil po světě s taneční skupinou Uno, já hrál v divadle.

Pak jsme se sešli u Daniela Landy v muzikálu Krysař, kde jsme představovali dvojici vrahů. V tu dobu jsem dostal od Novy nabídku na zábavní pořad. Začali jsme ho psát spolu. Je to dvacet let.

Stále pokračujete?

Pořád spolu děláme Partičku. Překvapuje mě, že i po šesti letech si to publikum užívá. Nemám ani tak na mysli televizi, ale divadelní představení, se kterým objíždíme republiku. Je to jistě i tím, že nás to pořád baví, protože pokaždé to je jiné. Žádné vyhoření se ani po těch letech nedostavilo.

Jasně že se mi pokaždé nechce jet 200 kilometrů, odehrát tam dvě představení a pak jet zase domů, ale na jevišti mě to pokaždé zase chytne. Nedovedu si představit, že bych takhle jezdil s činohrou. I kdyby to byla úžasná hra, ten stereotyp by mě zničil. S Partičkou to je pořád živé.

Foto: Prima FTV

V seriálu Ohnivý kuře hraje poněkud nepraktického Jardu Slepičku, který opustil úřednickou kariéru a otevřel si hospodu. Oporou mu je manželka Malvína v podání Lindy Rybové.

V poslední době spolupracujete i se svými dětmi. Jste na ně pyšný?

No jasně že jsem. Jenže čím jsem starší, tak ty rodinné věci považuju za intimnější a zdráhám se o nich mluvit. Ale bylo by dobrý, abych je pochválil, že jsou oba šikovní, protože opravdu jsou. A to je práce manželky. Vždycky je budu obhajovat a vždycky jim pomůžu, když budu přesvědčený, že na to mají.

Nepředhazují vám protekci?

No a co? Ve chvíli, kdy vím, že mě Jáchym podrží jako asistent režie na place nebo že mi udělá dobrý záběry, tak chci, aby to dělal on. Neurazí se, když mu řeknu: „Ty vole, tohle se mi moc nelíbí, udělej to jinak…“

Naučil se všechno, co je třeba, je svědomitý a při práci přemýšlí i za jiné. To samé Berča (dcera Berenika - pozn. red.). Jsem rád, že se s ní teď potkám v jednom seriálu. Je jí líto, že se naše postavy neprotínají, ale na druhou stranu bude klidnější, protože jí furt nebudu dávat připomínky. Když se mnou Geňa hrál v Ohnivým kuřeti, určitě tím trpěl. Protože chci, aby moje děti byly dobré a on je taky takové moje dítě.

Foto: archív ČT

V komediálním seriálu autorské dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko Trpaslík hráli s Marikou Procházkovou (vlevo) manžele z maloměsta nespokojené se životem, který vedou.

Loni vás televizní diváci viděli v seriálu Trpaslík, který získal i několik uznání ve světě. Podobně jako v Pepovi jste tam hrál ňoumu, se kterým všichni ořou.

Na rozdíl od Pepy Nováka si ale Jarda Staněk myslel, že je drsnej a sebevědomej. Ale životní situace ho poměrně dost vyváděly z míry.

Vy to ale ve skutečnosti máte pevně v rukách.

Někdy se stane, že to ve svých rukách nemám, přestože vím, že bych mít mohl.

Foto: Bontonfilm

V úspěšné komedii Karla Smyczka Sněženky a machři (1982) hráli s Václavem Koptou (vlevo) a Antonínem Duchoslavem gymnazisty na povinném lyžařském výcviku.

Teď jste hodně tajemný. Vysvětlete to prosím.

Když máte vnitřní jistotu a sílu a víte, že by mohlo být po vašem, můžete z dobré vůle umožnit ostatním, aby bylo po jejich. Bohužel si ovšem lidé někdy zaměňují vaši shovívavost a slušnost za vaši slabost.

Herec i plodný autor zábavních pořadů

Začal hrát v osmi letech, jeho nejznámější rolí je nesmělý Karel ze Sněženek a machrů (1982).

Po absolvování herecké konzervatoře hrál v Národním divadle, v Divadle F. R. Čecha a Činoherním klubu. 

Popularitu mu přinesl parodický zábavní pořad Tele Tele, který se na Nově vysílal od roku 2000 do června 2007.

V následujících letech moderoval s R. Genzerem talk show Mr. GS.

Již sedmým rokem vystupuje v improvizační show Partička.

Účinkoval v muzikálech Krysař, Tři mušketýři, Angelika a Ať žijí duchové!

S manželkou Renátou, tanečnicí a choreografkou, má syna Jáchyma (27), který měl v týmu Slávie nakročeno k hokejové kariéře, nyní pracuje jako asistent režie, a dceru Bereniku (21), bývalou dvojnásobnou mistryni světa ve skupinovém stepu, nyní se prosazuje jako herečka a zpěvačka zejména v muzikálech.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám