Střední věk začíná v pětatřiceti a trvá zhruba 23 let, myslí si průměrný Brit. Vyplývá to z poslední studie, kterou zveřejnil server The Daily Telegraph. V ní se vědci ptali různých věkových skupin a národností na to, kdy podle nich končí mládí a začíná stáří.

"Být označen za ´příliš mladého´nebo ´moc starého´ člověka považovalo za velmi citlivé 63 procent respondentů. Proto je samozřejmě důležité vědět, jaký věk tato označení vymezují," řekl vedoucí studie psycholog Dominic Abrams, který v rámci sociologického výzkumu sebral data od 40 tisíc respondentů z celé Evropy.

Britové jsou mladí do 35 let, Kypřané do dvaačtyřiceti

Limity pro konec mládí byly napříč národnostmi různé. Například Britové uváděli, že mládí končí v 35 letech a stáří přichází v 58. Období mezi těmito lety je tedy onen střední věk.

Nejkratší dobu je člověk mladý podle Portugalců - podle nich přechází do středního věku už ve 29 letech. Portugalci také uvádějí nejnižší věk jako začátek stáří, a to 51 let.

Nejdéle si mladých let podle svých slov užívají Kypřané, a to až do pětačtyřiceti. Belgičané zase označují za "staré" až osoby starší 64 let.

Názory se však lišily i podle pohlaví. Podle mužů končí mládí v průměru o dva roky dříve než podle žen. Stejně tak i stáří podle nich začíná o dva roky dříve, než kolik uváděly ženy.

Podle teenagerů jsou padesátníci staří

Odpovědi se různily také podle věku. Respondenti od 15 do 24 let uváděli, že mládí bere za své dokonce už v osmadvaceti letech, zatímco stáří přichází už ve čtyřiapadesáti.

Lidé ve věku kolem osmdesáti let byli naopak mnohem velkorysejší. Uváděli, že člověk je mladý až do dvaačtyřiceti let. Stáří pak podle nich přichází až v 67 letech.

"To ukazuje, že označení za mladého či starého je subjektivní a z velké části závisí na věku pozorovatele, " vysvětlil Abrams.

V teplejších zemích prý stárnou dříve

Podle Abramse uváděli respondenti z teplejších zemí, jako je Portugalsko nebo Slovensko, dřívější nástup středního věku i počátek stáří než lidé ze zemí s chladnějším klimatem, jako například Británie nebo Norsko.

Psychologové poukazují na to, že na respondenty nemělo vliv jen klima, ale také povolání nebo úroveň vzdělání. Čím vyšší vzdělání, tím se prý člověk cítí mladší.