Hlavní obsah
V roce 2019 na spalničky zemřelo ve světě zhruba 140 000 lidí, většinou dětí mladších pěti let. Foto: Profimedia.cz

Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí. Není radno je podceňovat

Řada nebezpečných infekčních nemocí dětí, proti kterým lékaři celá desetiletí úspěšně očkovali, téměř vymizela a lidé je přestali znát. A nejen to. Přestali z nich také mít strach a začali očkování odmítat. Teď se tyto choroby vracejí a některé s nečekanou rychlostí. Co mohou způsobit třeba spalničky, černý kašel, tetanus a další?

V roce 2019 na spalničky zemřelo ve světě zhruba 140 000 lidí, většinou dětí mladších pěti let. Foto: Profimedia.cz
Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí. Není radno je podceňovat

Například spalničky nebyly v roce 2010 hlášené v ČR žádné. V roce 2018 se objevilo 203 případů a loni do začátku prosince už 585.

Světová zdravotnická organizace kvůli tomu Česku zrušila status země, kde byla tato choroba vymýcena. A to jsme břídilové třeba proti Ukrajině, kde evidovali 57 000 nemocných.

Na vzestupu je i černý kašel. A nedávno brněnští lékaři zachraňovali malé dítě, které ohrožoval na životě tetanus, protože nebylo očkováno. „V ČR se očkování stalo obětí svého úspěchu,“ řekl profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti.

„Lidé, kteří tyto infekce nezažili a neznají je, z nich přestali mít strach. Myslí, že moderní medicína už všechno vyřešila nebo vyřeší.“

Neuvědomují si také, že očkování nesnižuje jen počet infikovaných a úmrtnost na infekční nemoci. „Klesá díky němu i počet zdravotních komplikací, často celoživotních,“ doplňuje doktorka Vilma Marešová, přední odborník na infekční choroby.

Torpédují kolektivní imunitu

Mnozí lidé navíc podle profesora Chlíbka netuší, že kromě samotných vakcín je chrání i kolektivní imunita, kterou vytváří vysoká povinná proočkovanost populace.

„V případě vysoce infekčních spalniček by měla dosahovat 95 %. Jinak se nemoc začne znovu šířit,“ dodává docentka Marešová. A přesně to se děje, protože proočkovanost klesla v ČR až k 88 %.

Hlavní příčinou je to, že řada rodičů očkování svých dětí odmítá nebo odkládá do pozdějšího věku kvůli možným vedlejším účinkům. Ty ale nejsou tak časté ani nebezpečné, jak se domnívají. Dokázala to řada vědeckých studií i faktů. Obavy řady rodičů přesto nerozptýlily.

Mezi nemocnými dětmi, které nákazu obvykle šíří dál, je přitom naprostá většina neočkovaných. Situace je o to absurdnější, že zatímco u nás někteří lidé očkování odmítají, v rozvojových zemích by matky daly nevím co za to, aby očkovací látku pro své dítě získaly. Infekční choroby tam totiž děti nemilosrdně zabíjejí.

Na to už u nás nejsme zvyklí. Padesátá léta minulého století, kdy k tomu ještě docházelo, si již několik generací nepamatuje.

Roli u nás hraje i to, že účinnost očkování proti této chorobě není celoživotní. Po určité době je ho potřeba zopakovat, což většina lidí nedělá. Stávají se tak méně odolní vůči návratu infekcí i vůči nákazám zavlečeným do ČR z ciziny, zejména z Ukrajiny. Pojďme si tedy říct, čím mohou spalničky a další infekční choroby, proti kterým chrání očkování, hrozit.

Spalničky

Tato virová nemoc se přenáší kapénkovou nákazou. Loni na ni zemřelo ve světě zhruba 140 000 lidí, většinou dětí mladších pěti let. To bylo o 16 000 víc než předloni. I počet nakažených stoupl z 7,6 milionu (2017) na 9,8 milionu (2018).

Nemoc je na vzestupu v rozvojových zemích i v Evropě nebo v USA. V průmyslově vyspělých zemích je však případů výrazně méně díky očkování, byť klesajícímu.

Typické příznaky

Jak můžete poznat, že má vaše dítě spalničky? Projevují se horečkou (až 40 °C), rýmou, kašlem, zánětem spojivek a na sliznici v dutině ústní se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý den se při horečce objevuje za ušima a na obličeji zarudlá vyrážka, která se pak rozšíří na krk, trup a končetiny. Přetrvává obvykle 5 dní.

„Komplikací může být dlouhotrvající horečka, zánět hrtanu, virový zánět plic s těžkou dušností, horečnaté křeče nebo zánět mozku,“ upozorňuje docentka Marešová.

Vakcinaci je nutné obnovovat zhruba každých 15 let. I dospělý může na nemoc a její následky zemřít, nejvíc však choroba ohrožuje na životě děti do 5 let.

Černý kašel

V roce 2011 bylo v ČR kolem 300 případů černého kašle, v roce 2018 už 752. Tato nemoc se přenáší hlavně kašláním, kýcháním a smrkáním. Ohrožuje na životě zejména kojence, proto lékaři doporučují jejich rodičům, ale také prarodičům, aby se nechali očkovat i oni.

U ženy to bývá nejlepší v průběhu těhotenství, ale je to možné i před otěhotněním nebo těsně po porodu. Protilátky, které se v prvním případě přenášejí z matky na dítě, chrání nejen maminku, ale i děcko v prvních měsících života.

Typickými příznaky nemoci jsou teploty, které mohou dosáhnout až 40 °C, rýma a kašel. Ten začne být brzy záchvatovitý a dávivý. Postižený při něm lapá po dechu. „Kojencům hrozí zástava dechu,“ říká docentka Marešová.

„Pacient může kašlat tak silně, že se pozvrací nebo si zlomí i žebra, případně si způsobí další vážné komplikace. Hrozí mu také zánět plic, křeče, poškození mozku, krvácení do rohovek a víček, ale i do mozku. Malé dítě může na řadu těchto problémů umřít.“

Tetanus

Typické je pro něj zvýšené napětí svalů a nemožnost otevřít ústa. Pak i strnutí šíje, ztráta koordinace pohybu a schopnosti svalů uvolnit svůj stah. Postižený člověk se může udusit nebo mu selže srdce.

Nemoc se šíří skrze poranění, a to i drobná, která infikují bakterie Clostridium tetani. Ty se dostávají do půdy, na silnice a na další místa obvykle ze zvířecích výkalů.

Případů tetanu, proti kterému se také povinně očkuje, je naštěstí zatím minimálně. Kromě zmíněného dítěte v Brně se jím v roce 2015 nakazil jediný pacient, který bohužel zemřel.

Proti čemu jsme zatím chráněni?

Infekční choroby, jako je záškrt, na který ještě v roce 1952 umřelo 300 lidí, se dnes spolu se zarděnkami, příušnicemi a dětskou přenosnou obrnou daří díky povinné vakcinaci držet na uzdě.

Pokud by proočkovanost populace dál klesala, začaly by se nemoci znovu objevovat ve vyšších počtech. A s nimi i vážné zdravotní komplikace a v mnoha případech také smrt. Děti na ně umíraly ještě v 60. letech minulého století.

Záškrt - jde o bakteriální kapénkovou nákazu, která způsobí těžkou angínu i další komplikace. Nemoc dokáže postihnout srdce a vyvolat obrnu měkkého patra. Umíralo na ni 30 % nemocných.

Zarděnky - jsou vysoce nakažlivou virovou infekcí, která se šíří prostřednictvím kapének. Projevují se zduřením uzlin, teplotou, zimnicí a výsevem charakteristické vyrážky. Komplikací bývá například bolestivý zánět kloubů, tečkovité krvácení do kůže, pokles krevních destiček, prasknutí sleziny a zánět mozku nebo srdečního svalu.

Nebezpečné jsou zarděnky pro těhotné ženy, protože dokážou vážně poškodit plod. Také mohou nechat vážné trvalé následky: ztrátu sluchu, šedý zákal, poškození jater a ledvin atd.

Příušnice - po nákaze kapénkami obsahujícími viry dochází ke zduření příušní slinné žlázy. Komplikací je zánět varlat a nadvarlat, ale také slinivky břišní, mozku a míchy. Vzácněji pak i vaječníků. Trvalým následkem může být třeba poškozený sluch a u mužů ztráta plodnosti.

Dětská přenosná obrna - nezpůsobí u naprosté většiny lidí infikovaných virem žádné příznaky. Asi 5 až 10 % pacientů postihne horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v rukou i nohou.

U asi 0,5 % případů se objeví svalová slabost a neschopnost pohybu. Část pacientů se zotaví, část jich zemře nebo mají trvalé následky: ochrnou jim různé části těla. Nemoc se šíří hlavně prostřednictvím kontaminovaných tekutin a potravin.

Žloutenka - u virové hepatitidy typu B se lékaři teprve snaží vytvořit kolektivní imunitu. S povinným očkováním dětí proti ní se začalo v roce 2000. Virus, který nemoc vyvolává, napadá játra a člověka dokáže i zabít (ročně zlikviduje 2 miliony lidí na celém světě). Šíří se prostřednictvím slin, spermatu, poševního sekretu a krve.

První příznaky choroby připomínají chřipku (teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, celková slabost). Pacient může mít i kloubní, kožní a nervové potíže. Nemusí u něj dojít k zežloutnutí kůže a sliznic, stejně jako nemusí mít ani žádné příznaky.

Kromě selhání jater může virus vyvolat i jejich tvrdnutí (cirhózu) a následně rakovinu jater. Častým zdrojem nákazy jsou injekční stříkačky (mezi narkomany), ale i špatná sterilizace nástrojů v piercingových a tetovacích studiích.

Hemofily - hemofilové bakteriální infekce se šíří prostřednictvím kapének a dovedou vyvolat hodně nemocí, počínaje zápalem plic a meningitidou přes otravu krve, záněty středního ucha a obličejových dutin až třeba po zánět hrtanové záklopky, kvůli kterému se pacient může udusit.

Záněty mozkových blan navíc často provázejí vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, zvracení, spavost, světloplachost i poruchy vědomí. Meningitidy také někdy zanechají trvalé následky na zdraví pacienta, například poruchu sluchu.

Povinné očkování se dnes týká:
spalniček
zarděnek
příušnic
záškrtu
tetanu
černého kašle
dětské přenosné obrny
hemofilových infekcí
 virové hepatitidy typu B

Rodičům, kteří nenechají své děti očkovat, hrozí pokuty až 10 000 Kč. Jde o zdraví celé populace. Několik jich už bylo uděleno. Neočkované děti navíc nesmějí do kolektivních zařízení (třeba do školek) a na veřejné akce.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků