Hlavní obsah

Mít dítě je biologická výsada s časovým rámcem, ani IVF není zárukou úspěchu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

18. 6. 2021, 10:03

V posledních čtyřiceti letech došlo k obrovskému pokroku, jak ve vědě, tak v technologiích, což způsobilo, že mnohé ženy začaly opomíjet biologické hodiny. V domnění, že mají na mateřství času dost a v případě problémů pomůže umělé oplodnění, tak daly přednost kariéře či zábavě a svobodnému životu. Podle psychiatra Maxe Pembertona se ale obcházení přírodních zákonitostí nemusí vyplatit. Mít dítě není právo, ale biologická výsada s krátkým časovým rámcem a ani možnost umělého oplodnění není zárukou úspěchu.

Po čtyřicítce je šance na otěhotnění poměrně nízká.

Článek

Přestože se lékaři z reprodukčních klinik chlubí obrovskými úspěchy, kterých ve svém oboru dosahují, mnoho dalších lékařů je v tomto směru zdrženlivější. Jejich praxe ukazuje, že ne u všech žen, které oddalovaly mateřství a sázely na metody umělého oplodnění, se podařilo otěhotnět a porodit zdravé dítě.

„Jako psychiatr jsem se setkal hned s několika ženami, které oddalovaly mateřství v domnění, že v nejhorším případě si prostě zaplatí umělé oplodnění, ale to zklamání pak bylo obrovské, což se samozřejmě negativně odrazilo na jejich duševním zdraví,” varuje na Daily Mailu Max Pemberton.

Zmrazení vajíček nezaručuje, že v budoucnu otěhotníte. Úspěšnost je méně než pětinová

Děti

Jak ukazují statistiky úspěšnosti IVF ve Velké Británii, jen 3 % žen ve věku 42-43 let se podaří otěhotnět a porodit zdravé dítě. U žen starších 44 let je pak úspěšnost jen 1 %. Spoléhat na umělé oplodnění po čtyřicítce se tak skutečně nemusí vyplatit.

I z tohoto důvodu pokyny NHS (britské Národní zdravotní služby) doporučují, aby ženy do 40 let absolvovaly 3 cykly IVF, ženy ve věku 40-42 jen jeden cyklus a ženy nad 42 let už žádný.

V České republice je IVF hrazeno ze zdravotního pojištění do dosažení 39 let. Úhrada je možná nejvíce třikrát za život, případně čtyřikrát za život, bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy. Do limitu 3x, resp. 4x za život se nezapočítává pouhé zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy (intrauterinní inseminace – IUI), které je druhou metodou umělého oplodnění. Nicméně pokud si jsou ženy ochotny cykly platit samy, mají možnost tak učinit do 49 let věku.

Mnohé reprodukční kliniky ale na tato doporučení nehledí a za mnohdy nemalé peníze poskytují ženám cyklů mnohem více a ve vyšším věku.

Samozřejmě zejména bezdětným ženám po čtyřicítce nabízí IVF alespoň nějakou naději, byť malou, ale pořád lepší než nemít žádnou a tuto možnost jim nelze upírat. Nicméně je zapotřebí, aby k tomu všemu přistupovaly racionálně a neměly velká očekávání, aby je případné zklamání tzv. nesrazilo na kolena.

V každé třídě je aspoň jedno dítě ze zkumavky

Styl

Málokdo si podle Pembertona uvědomuje, jak moc je celý proces umělého oplodnění psychicky náročný a vyčerpávající, natož pak v okamžiku, kdy se úspěch nedostaví.