Hlavní obsah

Kojení delší než půl roku zlepšuje kognitivní funkce mozku

Není pochyb o tom, že mateřské mléko je tím nejlepším zdrojem potravy novorozenců. Otázkou doposud zůstávalo, jak dlouhá doba je pro kojení optimální. Podle dlouhodobé studie českých a slovenských vědců, kteří sledovali děti z Českých Budějovic a Karviné, je ideální, když jsou děti kojeny déle než půl roku. Příznivě to ovlivňuje jejich psychiku a kognitivní funkce mozku.

Foto: Profimedia.cz

Psychický vývoj dětí a jejich kognitivní funkce významně ovlivňuje i délka kojení.

Článek

Kognitivní funkce mozku ovlivňují, jak člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kromě paměti i koncentrace zahrnují tyto funkce i pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.

Vliv má délka kojení, znečištění ovzduší i vzdělání matek

Předchozí studie ukázala, že psychický vývoj dětí a jejich kognitivní funkce velmi významně ovlivňuje znečištěné prostředí.

„Naše studie na pětiletých dětech tento fakt potvrdila. U těchto dětí je velmi riziková zvýšená koncentrace jemných prachových částic PM2,5,“ vysvětluje jeden z autorů studie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

I z tohoto důvodu se vědci rozhodli sledovat skupiny novorozenců z okresů Karviná a České Budějovice, které se významně liší mírou znečištění ovzduší.

Polovina matek nekojí své dítě ani šest měsíců

Žena

Kognitivní funkce přitom vědci hodnotili u pětiletých dětí použitím Bender-Gestaltova testu (BG), jenž diagnostikuje percepčně-motorické funkce a neurologická poškození na základě testů prokazujících, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce.

Zároveň provedli i tzv. Ravenovy barevné progresivní matice (RCPM), což je v podstatě nonverbální inteligenční test, který měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.

Z mateřských dotazníků vědci zjišťovali informace o kojení a vývoji dětí. Zjistili, že kojení delší 6 měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky obou uvedených testů. „Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká Radim Šrám.

Když je kojení problém

Děti

Z výsledků dále vyplynulo, že kvalitu vývoje kognitivních funkcí ovlivnila také úroveň vzdělání matek. Děti matek-vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.

Na studii se podíleli vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (Radim Šrám, Barbora Blažková, Anna Pastorková) ve spolupráci s kolegy ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice, a. s., a z Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám