Článek
Hlavní distributory paliv Orlen a MOL už minulý týden ve čtvrtek Babiš vyzval, aby snížili ceny a nezneužívali války na Blízkém východě. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pátek v České televizi řekla, že v úterý a ve středu ministerstvo zaznamenalo výrazné zdražení zejména u pump největších řetězců na dálnicích.
Na pondělní jednání vlády mají dorazit i zástupci pěti největších distributorů pohonných hmot, tedy společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, které ovládají zhruba devadesát procent trhu.
„Průměrná nákupní cena pro ně je v březnu asi 40,70 Kč. Takže je tam prostor,“ avizoval v neděli směrem k pondělnímu jednání na sociální síti X Babiš. Marže těchto firem tak podle něj dosahují až deseti korun. „Jediné, co teď můžeme efektivně udělat, je zastropovat jejich marže. A já myslím, že deset korun je strašně moc,“ dodal.
Nejprodávanější benzin Natural 95 stál minulý čtvrtek v průměru za 41,51 koruny za litr, nafta 47,92 koruny. Oproti konci února byl benzin zhruba o osm korun dražší, diesel skoro o 15 korun, dokládají údaje společnosti CCS, která ceny sleduje.
Babiš v neděli uvedl, že na základě jeho výzvy na dálnicích již hlavní hráči zlevnili naftu z 51,90 na 49,90 Kč za litr. „Jsem rád, že to funguje,“ prohlásil.
Zároveň ale dál prosazuje zastropování marží, i když tento krok šéfka státní kasy Schillerová ještě nedávno označovala za něco, co se v tržní ekonomice rovná „atomovce“.
„Premiér a ministryně financí se dohodli, že regulace marží či další kroky směrem k čerpacím stanicím budou hlavním tématem pondělního jednání vlády. O výsledcích budou ministři po něm informovat,“ řekl v pátek Novinkám mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Pohonné hmoty zdražují od konce února, kdy Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán. Konflikt narušil dopravu v Hormuzském průlivu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Výpadky vedly k růstu cen. Ukončení bojů je zatím v nedohlednu, obě strany odmítají návrhy protivníka na dohodu.
Kontroly marží vláda zavedla v polovině března, výsledky se chystá zveřejňovat jednou za 14 dní. Minulý týden ve čtvrtek ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly.
Schillerová v minulosti nevyloučila další opatření, pokud ceny dál porostou. Stanovení stropu pro marže prodejců by bylo podle ministrů možné na základě zákona o cenách, rozhodlo by o něm ministerstvo financí.
Opoziční ODS vyzvala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty, kabinet ale opatření odmítl jako drahé a neefektivní. „Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun,“ uvedla v pátek po poledni Schillerová na síti X.
O několik hodin dříve Babiš ale snížení spotřební daně jako poslední možnost ke stlačení cen paliv připustil. K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Všechny možnosti otevřené
Schillerová uvedla, že nyní nedoporučuje ani úpravu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty. Do budoucna si ale nechává všechny možnosti otevřené. „Pokud by konflikt eskaloval, nemůžu vyloučit nic,“ zdůraznila.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury vládní strany hned po útoku na Írán řešily na koaliční radě kroky k udržení levných cen pohonných hmot. „Mezi nimi zastropování marží nebo snížení spotřební daně, takže tyto kroky podporuji,“ sdělil Novinkám.
Předseda Motoristů, kteří spolu s ANO a SPD vládní koalici tvoří, Petr Macinka na dotaz, jak by jeho strana proti zdražování u pump zakročila, zatím nereagoval.
Cenu pohonných hmot ovlivňují kromě ropy, marží prodejců a distributorů také daně. Spotřební daň na nejprodávanější benzin Natural 95 činí 12,84 koruny za litr, na naftu 9,95 korun. Součástí koncové ceny je i DPH ve výši 21 procent. Spotřební daň je částečně regulovaná na evropské úrovni. Podle pravidel EU u benzinu nemůže být nižší než v přepočtu 8,80 koruny za litr a u nafty 8,08 koruny.
O úpravě daní kvůli rostoucím cenám pohonných hmot rozhodlo minulý týden Polsko. Sníží DPH na pohonné hmoty z 23 na osm procent. Slovensko kvůli zdražování paliv zavedlo dvojí ceny nafty - motoristé se zahraniční poznávací značkou musí platit víc. Evropská komise ale uvedla, že postup je diskriminační a odporuje unijnímu právu.
