Hlavní obsah
Přílišné zakazování není ideální, stejně tak přehnaná volnost a absence zdravých hranic. Foto: Profimedia.cz

Časté chyby, kterých se rodiče dopouštějí v komunikaci s dospívajícími syny

Dětská duše je velmi citlivá a nezáleží na tom, zda se jedná o dívčí či chlapeckou. Někdy proto stačí maličkost, špatně myšlená věta, která dokáže napáchat velké škody jak na sebevědomí dítěte, tak jeho chování. Z veselého a energetického kluka se tak v dospělosti může stát uzavřený muž bez emocí. Pokud vám na vašich synech záleží, zkuste se vyvarovat následujících chyb.

Přílišné zakazování není ideální, stejně tak přehnaná volnost a absence zdravých hranic. Foto: Profimedia.cz
Časté chyby, kterých se rodiče dopouštějí v komunikaci s dospívajícími syny

1. „Zklamal jsi mě. Myslel jsem si, že budeš úspěšnější“

Zejména tátové touží mít ze svých synů úspěšné sportovce, ideálně na vrcholové úrovni, aby je sport jednou dokázal uživit. Nejčastěji se tak děje ve sportech, které oni sami dělali a chtějí, aby jejich synové šli v jejich šlépějích. Skrz své syny si tak plní své nenaplněné ambice.

„Hodnotit potomka podle vlastního očekávání může dítěti zcela zničit sebevědomí. Je zapotřebí se dívat nejen na výsledky, ale také na motivaci, proč dítě danou věc dělá,“ upozorňuje psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove Šárka Kučerová.

2. „Tahle práce není pro tebe, ale skutečné chlapy“

Táta sehrává ve výchově syna a jeho zdravém vývoji klíčovou roli. Již od šesti let věku touží syn svého otce ve všem napodobovat a společně s ním dělat i všechny běžné věci. Role táty tedy spočívá od začátku zejména v tom, aby byl svému synovi nablízku.

„Je důležité, aby spolu byli, nemusí si jen hrát. Táta může přizvat syna ke všem aktivitám, které dělá. Měl by s ním žít jeho mužský svět a také vnímat, jak si buduje svou pozici v hierarchii ve skupině svých vrstevníků. Tím se syn nejvíce naučí,“ doporučuje Kateřina Novotná, psychoterapeutka Akademie rodičovství.

Otec se synem tak spolu mohou malovat byt, sekat trávu, umývat auto, ale také hrát počítačové hry nebo vyřizovat věci na úřadech.

Nejdůležitější podmínkou pro správnou výchovu chlapce je přítomnost mužského vzoru.

„Chlapci potřebují zdravý mužský vzor. Pokud to nemůže být tatínek, tak jím může být kdokoliv další, komu maminka věří. Mám na mysli například dědečka, strýčka či vedoucího sportovního oddílu,“ dodává Šárka Kučerová.

3. „To nezvládneš, já to za tebe vyřeším...“

Jedná se o jednu z nejhorších vět, kterou může mladý chlapec slýchat. Samozřejmě mohou nastat situace, kdy to může být i pravda, ale záleží také, jak to otec synovi podá. Rozhodně ale nikomu nepomůže, když neustále uslyší, jak je neschopný.

„Nech to na mně, ty nepřitlučeš ani blbý hřebík,“ – tato slova dítě raní a při častém opakování mohou mít za následek nízké sebevědomí a pocit, že nic neumí.

„Když nastane nějaký problém a vyřešíme to za něj, tak si chlapec může myslet, že to nedokáže. Proto je lepší nechat to ze začátku na něm. Chlapci potřebují obecně ve výchově více prostoru než dívky. Například až moc velké pečování ze strany maminky může naopak uškodit,“ shrnuje Kateřina Novotná.

4. „Brečí jen bačkory, správní chlapi nikdy nepláčou“

Tvrzení, že chlapci nepláčou, je jedním z mýtů, který může být pro budoucí život nebezpečný. Muž se může uzavřít do sebe, což negativně ovlivní nejen jeho zdraví, ale i budoucí vztahy.

Za extrém lze ale považovat i to, když chlapce vedeme k tomu, aby emoce dával najevo pořád a všude. Každý extrém je prostě špatně.

„Proto dávejte dětem možnost projevit emoce, ale zároveň jim zdůrazněte, že jsou za ně plně zodpovědné,“ dodává Kučerová.

Na co je důležité hledět při výchově chlapců?

  • Měli by mít možnost čerpat jak z mužského, tak ženského vzoru.
  • Měli by vnímat a učit se z toho, jak se k sobě rodiče chovají.
  • Důležitý je i ráz výchovy.
  • Přílišné zakazování není ideální, stejně tak přehnaná volnost a absence zdravých hranic.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků