1. Stanovte si společně s dítětem cíl

Stanovte si dopředu den, odkdy budete chtít, aby dítě spalo ve své postýlce samo. V ten den to i dítěti oznamte a to ideálně tak, že bude od nynějška spinkat ve své postýlce, jako spinkají velké holky a kluci, protože si myslíte, že už je velké a že to zvládne. Vysvětlete mu, že když se všichni dobře vyspíte, budete druhý den víc odpočatí a tím pádem budete moci podnikat mnohem víc zábavných věcí.

I když to asi ze začátku pro dítě nebude jednoduché, je možné, že se bude i trochu bát, ale pokud bude od vás rodičů cítit, že mu věříte, že to zvládne, určitě výzvu neodmítne.

2. Vytvořte si s dítětem malé rituály, díky nimž se mu bude v jeho postýlce lépe usínat

Takovými rituály může být čtení pohádky či oblíbený plyšák na spaní apod.

3. Poskytněte dítěti vhodné pomocníky, aby dokázalo znovu samo usnout, když se v noci probudí

Pokud se dítě v noci probudí, má tendence se vracet k rodičům do postele. Aby se tak nestávalo, je zapotřebí v něm posilovat víru, že je schopno znovu usnout, a to tak, že mu řeknete: „Když se v noci probudíš, máš tady u postýlky světýlko, aby ses mohl rozkoukat. My jsme vedle v ložnici, nemusíš mít strach. Zavři oči a zkus znovu usnout. Uvidíš, že to půjde.”

V tento okamžik je důležité, pokud dítě nebude chtít v postýlce zůstat samo, aby rodiče nesvolili k tomu, aby dítě spalo opět s nimi, ale musí vstát a jít s dítětem do jeho pokojíčku a tam počkat, až znovu usne.

Pro rodiče to bude sice zprvu náročné, ale pokud si budou trvat na svém, velmi brzy získají opět soukromí.

4. Podporujte a oceňujte v dítěti vědomí toho, že to dokáže

Dítě si potřebuje své vítězství osahat. Proto může být užitečné jeho snahu ocenit vizuálně. Například vyrobte tabulku, kterou zavěsíte na zeď a za každou úspěšnou noc v postýlce vymalujete políčko hvězdičkou. Na obrázku všichni uvidí, že už je velké a spinká samo.

5. Povzbuzujte dítě, že se mu to podaří navzdory všem neúspěchům

Doba, která je zapotřebí k dosažení spaní ve vlastní postýlce, je u každého dítěte jiná. Čím pevnější ale bude vaše přesvědčení, že dítě zvládne počáteční frustraci, tím větší je pravděpodobnost, že se dítě s touto výzvou vypořádá za kratší dobu.

Je čas jít do hajan, Alberto Pellai a Barbara Tamborini - publikace s půvabnými ilustracemi zbaví děti strachu a rodičům ukáže, jak tento nový návyk svým potomkům co nejvíce zpříjemnit a usnadnit.

Je čas jít do hajan, Alberto Pellai a Barbara Tamborini - publikace s půvabnými ilustracemi zbaví děti strachu a rodičům ukáže, jak tento nový návyk svým potomkům co nejvíce zpříjemnit a usnadnit.

FOTO: Nakladatelství Omega

Čeho se vyvarovat
Uspávací rituál zbytečně neprotahujte.
Nenechávejte dítě usnout ve vaší posteli s tím, že ho potom přenesete.
Neměňte často uspávací rituál - dítě musí mít jasnou představu, co se bude dít.
Před spaním se vyhněte divokým hrám a činnostem.
Nepouštějte dítěti strašidelné pohádky.
Nevykládejte si protesty dítěte jako jeho neschopnost tuto výzvu zvládnout. Dejte mu prostor vyjádřit negativní emoce, uvolní si tak prostor pro nové myšlenky. 
Nebojte se, že by tato hranice byla pro dítě škodlivá. Jakmile dítě ucítí vaší vlastní nejistotu, vše se jen zhorší.