Pro Novinky nejčastější nepravdy pronášené na adresu dětí s nadváhou komentovala obezitoložka MUDr. Ulrika Barčáková.

MUDr. Ulrika Barčáková

MUDr. Ulrika Barčáková

FOTO: archív Novinky

1. Z toho vyroste!

Mnoho rodičů (a zejména prarodičů) se stále domnívá, že oplácané dítě = zdravé a šťastné dítě. Maminky růžolících Otesánků jsou obvykle chváleny za příkladnou péči a nejčastěji v této souvislosti zaznívá: však on/ona z toho vyroste...

MUDr. Barčáková: „To bohužel není pravda. Více než 80 procent dětí z obezity jen tak samo nevyroste a nese si ji s sebou se všemi zdravotními důsledky do dospělosti“.

2. Přece nebudeme dítě trápit hlady!

Jakmile lékař začne mluvit o úpravě jídelníčku, řada rodičů začne své robátko bránit. Přece ho nebudeme trápit hlady. A navíc – ono stejně nic jiného jíst nebude. Zeleninu do něj nedostanete, je zvyklé na sladké a tučné...

MUDr. Barčáková: „Léčba dětské obezity je založena na spolupráci, a to pokud možno s celou rodinou. Je úkolem odborníka srozumitelným způsobem vysvětlit dítěti a jeho rodině rizika vyplývající z obezity s nesmírně závažným dopadem na jeho zdraví a tím i s předpokladem zkrácené délky jeho života. Dítě je možné naučené zlozvyky odnaučit a přeučit je na zdravější životní styl, a to pokud možno na celý zbytek života“.

3. Má to po mně, s tím nic neuděláme!

Na genetickou zátěž, předávanou z generace na generaci a tedy hluboce zakořeněnou v rodinné anamnéze, se vymlouvá mnoho obézních. Je to jednoduché a velmi pohodlné. Zakládá se ale tato argumentace na pravdě?

MUDr. Barčáková: „Na tom, jestli se jedinec setká ve svém životě s obezitou anebo ne, zcela jistě participuje i jeho genetická výbava. Rodiče v ambulanci lamentují, jak je to nespravedlivé, že sousedovic Karlík sní osm knedlíků a nic se neděje a jejich Honzík si dá jeden a má kilogram navrch. Většina z nás je totiž nositelem tzv. „úsporného genu“, který nám pomáhal překonat období nedostatku a hladomorů.

V současnosti jsme ale naopak vystaveni soustavnému přebytku, a tomu se náš organismus nedokáže bránit, a tak ukládá všechny přebytky do tukových zásob. Ale na tom, jestli se vyvine obezita, se podílí hlavně náš životní styl, a to jak stravování, tak pohybový režim. Proto hlavně u rodin se zvýšenou genetickou zátěží je nejdůležitější prevence obezity, a to již od útlého dětství.“

Obézní děti jsou častěji šikanovány.

„Trošku při těle“ je pro některé rodiče i dítě vážící 80 kilogramů.

FOTO: fotobanka Profimedia

4. Je trošku při těle, ale hlavně, že je zdravé!

„Trošku při těle“ je pro některé rodiče i dítě vážící 80 kilogramů. Už při nadváze a mírné obezitě ale dítě nelze označit za zdravé.

MUDr. Barčáková: „Toto je velmi častý mýtus, často provázený představou, že dítě ze své oplácanosti vyroste. Zvýšit pozornost bychom měli už v případě, že je dítě na horní hranici normy hmotnostního grafu, aby se nám do pásma nadváhy a následně obezity pokud možno vůbec nedostalo. Protože o co jednodušší je řešit kilogram nadváhy, o to těžší je řešit třicet kilogramů navíc.“

5. Tak bude jíst jen zdravé věci – a bude vyhráno!

Úprava jídelníčku je sice jedním ze základních opatření, která je v boji s dětskou obezitou nutné přijmout, sama o sobě ovšem nestačí. Pohyb je pro dítě s nadváhou či obezitou naprosto nezbytný. Tlusté dítě bývá ale neohrabané, takže se brzy ocitá v začarovaném kruhu: nechce sportovat, protože je tlusté a je tlusté, protože nesportuje. Jak z něj?

MUDr. Barčáková: „Pravdou je, že bez pohybu to nepůjde. I pro děti s těžkou obezitou je možné najít vhodný druh pohybové aktivity. Nejvhodnější a nejdostupnější je pro každého obyčejná chůze. Doporučujeme denně ujít aspoň čtyři kilometry. U starších dětí, které se straní pohybu v kolektivech, jsou vhodné domácí sportovní aktivity, jakými jsou jízda na ortopedu či orbitreku s hudbou.“

6. Kdo je při těle, bere život s nadhledem!

Mýtus dobrosrdečného tlouštíka bohužel stále žije. Pravda bývá ale zcela opačná – dětský kolektiv je nemilosrdný a štíhlé děti si vůči těm s kily navíc servítky neberou. Dětští pacienti z ordinace doktorky Barčákové by o tom mohli vyprávět...

MUDr. Barčáková: „Ano, většina dětí zažívá výsměch ze strany svých vrstevníků a spolužáků a ne zřídka i různé formy šikany. Padají výrazy jako "tlustoprd, koule či sádlo". Psychika dětí tím samozřejmě velmi trpí, i když to někdy na první pohled tak nemusí vypadat.“

K obezitě přispívá nedostatek spánku, nekvalitní tučná strava a nedostatek pohybu.

K obezitě přispívá nedostatek spánku, nekvalitní tučná strava a nedostatek pohybu.

FOTO: fotobanka Profimedia

7. Zvládneme to sami!

Proč chodit k odborníkovi – prostě začneme držet dietu a trochu se hýbat a bude to. Nemusí také každý vědět, že se snažíme, aby dítě zhublo...

MUDr. Barčáková: „U těžších forem obezity se rodina bez odborné pomoci neobejde. Součástí péče o dětského obézního pacienta je i podrobné lékařské vyšetření, při kterém se vyloučí jiné příčiny, které by se mohly na obezitě podílet a podchytí se i potenciální vážné zdravotní komplikace související s obezitou.

Nedílnou součástí ambulantní léčby je léčba lázeňská. Lehké formy nadváhy je možné u vysoce motivované rodiny zvládnout někdy i svépomocně. Někdy stačí u dítěte vypustit jen sladké pití a nahradit ho pramenitou vodu, místo koukání na televizi trávit čas na hřišti a tím že dítě roste, hmotnost se upraví do normy.“