„Každý rok léčíme 350 dětí s novým nádorovým onemocněním. To se zdá proti 80 tisícům dospělých možná málo, ale čísla se rok od roku zvyšují. Nejvíce, 30 procent, onkologicky nemocných dětí postihne leukémie,“ řekl David Sumerauer, lékař Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol v Praze.

„Ovšem některé typy leukémie mají šanci na vyléčení až 90procentní. Druhé nejčastější nádorové onemocnění u dětí a mladistvých je nádor mozku, ten zabírá dvacet procent onemocnění. To je rovněž nejčastější důvod úmrtí dětí na rakovinu, přestože leukémie je častější,“ přiblížil ortel, kterým je diagnóza nádoru mozku, David Sumerauer.

„Přestože naše úspěšnost léčby dětských onkologických pacientů je přes osmdesát procent, sedmnáct až dvacet procent dětí stále ztrácíme,“ dodal onkolog.

Dva neoperovatelné nádory

Naštěstí Sebastian, který se na motolskou kliniku dostal jako jedenáctiletý se dvěma nádory na mozku, pomohl vylepšit procenta přeživších dětí. I takto kruté diagnóze se postavil tak, až lékařům vyrazil dech.

„Ke mně na ambulanci přišel tehdy zlomený kluk. Tichý, stydlivý. To, jakou proměnou za necelý rok léčby prošel, je až neuvěřitelné. Musel zvládnout neurochirurgické zákroky, cykly chemoterapie, ozařování. Po tom všem přede mnou stál jiný kluk. Silný, statečný, mezi vrstevníky takový king, král. Vykvetl, nakoplo ho to. Dokázal to a nádory porazil,“ popsala výsledek léčby ošetřující lékařka z kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol Lucie Hrdličková.

Nádor na mozku je nejčastější důvod úmrtí dětí na rakovinu. David Sumerauer, onkolog

Nejstaršího ze čtyř sourozenců se podařilo zachránit, i když na začátku rodiče netušili, proč si stěžuje na bolest hlavy a očí.

„Až zpětně jsem si uvědomil, že to byly ty stížnosti na horší zrak, bolesti očí, hlavy. Říkal jsem mu, že málo pil a moc koukal do počítače. Až se u něj objevila neutuchající chuť pít. Nádor mu tlačil na centrum žláz s vnitřní sekrecí, což mělo za následek, že byl schopný vypít téměř deset litrů za den,“ popsal první zásadní příznak tatínek Sebastiana.

Sebastian (vlevo dole) s celou svou rodinou

Sebastian (vlevo dole) s celou svou rodinou

FOTO: archiv rodiny

Po dvou měsících padl nezvratitelný verdikt, kdy už rodiče nemohli před synem dál mlčet.

„Ze začátku jsme o nádorech vůbec před synem nemluvili. Až jednou v nemocnici jsme to už říci nahlas museli, a on taky kápl božskou. Řekl nám, že si to vyhledával na internetu a už to téměř jistě tušil,“ vzpomíná pan Robert, který se svou rodinou žije ve středních Čechách.

Zlom podle něj přišel v momentě, kdy si ho poprvé vzali z nemocnice do domácí péče a on se začal učit se spolužáky. V tu chvíli jako by se rozhodl nevzdat.

„Měl za sebou operaci, první chemoterapii. Pustili ho domů a díky jeho třídní učitelce jsme zrealizovali, že se učil s ostatními ve třídě přes počítač. On viděl je, oni jeho. Psali testy, pracovali v hodinách, přes tu obrazovku jako kdyby byl s nimi,“ popsal otec změnu po třech měsících léčby.

Hrdiny oslaví Den dětské onkologie

„Sebastian se změnil i povahově, to je pravda. Ale to asi my všichni. Po tom skoro roce po nemocnicích jako by chtěl využít druhé šance, žít nový život. V tuhle chvíli chodíme na kontroly, musí brát doživotně lék, který omezuje tu strašlivou chuť k pití, to způsobil ten tlak, ale jinak žije normálně. Ty dva nádory nejsou operabilní, ale podařilo se je zmenšit, podle lékařů zapouzdřit, a nic už od nich nehrozí. Teď je tak můj syn normální osmák, který už sice nehraje fotbal a sem tam je ještě unavenější než jeho vrstevníci, ale i to časem přejde,“ věří šťastný tatínek Sebastiana.

Díky stále účinnějším lékům, obětavější péči lékařů a statečnosti malých pacientů přibývá hrdinů, jako je Sebastian. Ti všichni, jejich rodiny, přátelé, ale i lékaři, uctí pacienty, jež nemoci podlehli, a oslaví vítěze nad ní 18. února na třetím Dni dětské onkologie v Praze na náměstí Václava Havla. O dalších akcích se zájemci dozvědí více na webu www.dendetskeonkologie.cz.