Článek
Bilance kupodivu nebyla tak tragická. Z 42 publikací jich 16 čtenářům doporučili, k osmi dalším měli menší nebo větší připomínky a 16 při hodnocení propadlo.
Ačkoli se autoři těchto knih tvářili jako znalci, vykládali nevědecké bludy, které se neopíraly o žádné seriózní výzkumy. Podrobnější hodnocení všech knih zveřejnili členové Fóra zdravé výživy (FZV) na svých webových stránkách: www.fzv.cz (do hledače musíte dát heslo: Dá se věřit knihám o výživě?).
Tvrzení místo fakt
Pouhé teorie a tvrzení místo lékařsky podložených fakt přináší podle nich například Dělená strava, praktická příručka od Gilly Loveové a Patrizie Diemlingové. Neexistuje žádná studie nebo výzkum, který by dokázal, že dělená strava má nějaký význam pro zdraví nebo pro hubnutí, jak se snaží dokázat autoři těchto knih (u nás se propagováním dělené stravy proslavila hlavně herečka Lenka Kořínková).
„Pokud lidé při dělené stravě hubnou, tak jenom proto, že začnou přemýšlet o svém jídelníčku,“ říká docent Pavel Kohout, člen FZV. „Když pak sní buď maso, nebo přílohu, překonají hlad a nesní tak velká množství stravy naráz. Při úvahách o dělené stravě se začnou zabývat složením stravy, jedí po menších porcích a díky tomu toho také méně spořádají.“
Efekt je podle něj právě v pravidelnosti a malých dávkách (tento postup také odborníci pro rozumné hubnutí doporučují), ale ne v dělení potravy. Pokud by dodržovali dělenou stravu do absurdity, mohli by podle propagátorů této metody sníst třeba půl kila bůčku či bednu sladkostí a vše by bylo v pořádku.
Dalším propadákem byla z odborného hlediska knížka Hubneme podle krevních skupin od Natalie Bogdanové. Nejen že tvrdí nevědecké nesmysly, které nemůže doložit. Ale není žádný důvod ani pro to, proč by se třeba jedinci jedné krevní skupiny měli soustředit na jógu a lidé jiných krevních skupin na joggování, tedy běh.
Poradí přes internet
Je asi příznačné, že věcně správné knihy napsali obvykle odborníci na otázky výživy, případně hubnutí: Pravda o dietách a redukčních zvláště (Hrubý), Jak hubne labužník (Kunová, Poštulka), Co dělat, abychom žili zdravě (Petrásek a kol.), Hubneme s rozumem v praxi (Málková, Štochlová) atd.
Hodně z nás půjde teď před Vánoci koupit svým blízkým jako dárek knihu o hubnutí nebo o zdravé výživě. Podle docenta Kohouta může být varujícím signálem problematické odborné a vědecké fundovanosti knihy například:
* příliš mnoho striktních zákazů (pokud člověk není alergik, netrpí třeba nesnášenlivostí na lepek nebo nemá podobně závažné zdravotní potíže, nebývá důvod ke striktním zákazům),
* výkřiky typu: zázračné diety, rychlé uzdravení apod.
* když se autor chlubí tím, že je v rozporu s oficiálními názory atd.
Ideální je, pokud se laik poradí o koupi konkrétní knihy s někým, kdo se otázkami výživy, případně hubnutí dlouhodobě zabývá. „Člověk, který nikoho takového nezná, se na nás může obrátit prostřednictvím on-line poradny Fóra zdravé výživy,“ řekl nám profesor Rudolf Poledne, předseda FZV.
Poradnu najdete na zmíněné www.fzv.cz, v kapitole FZV radí. Můžete si tak ušetřit nejen zbytečné výdaje, ale také případné zklamání.
Paradoxy trhu
Spousta z knih, které u odborníků z FZV propadly, se přesto dobře prodává. Jsou čtivě napsané. „Čtenář se raději nechá obalamutit příslibem, že někde na hlavě zmáčkne zázračný bod a zhubne díky tomu o 3 kila,“ říká docent Pavel Kohout z FZV. „Takové rady se spoustě lidí líbí víc než fádní doporučení, aby běhali a jezdili na kole nebo chodili cvičit do fitness center, případně do tělocvičen.“ Průměrný čtenář podle něj nechce ani moc slyšet, že každý člověk je svým způsobem automobil, který má svůj příjem i výdej, a že existuje něco jako zákon o zachování energie.