Zemřel poslední bělošský prezident JAR De Klerk

De Klerkova nadace v prohlášení uvedla, že bývalý prezident bojoval s rakovinou a ve čtvrtek ráno zemřel pokojně ve svém domě v Kapském Městě.

V březnu byl u něj zjištěn mezoteliom, což je agresivní forma rakoviny napadající především tkáň kolem plic.

Když De Klerk nastoupil v roce 1989 do funkce, legalizoval Africký národní kongres (ANC) a další strany a v únoru 1990 nechal propustit z vězení vůdce ANC Nelsona Mandelu, který byl vězněm 27 let.

Do země se začali vracet političtí uprchlíci a v září 1990 přistoupil De Klerk na do té doby doslova vlastizrádnou zásadu „jeden občan – jeden hlas“.

V červnu 1991 ohlásil oficiální konec segregačního režimu apartheidu, který byl zaveden v roce 1948.

Jednání mezi De Klerkem a Mandelou, o kterých bylo známo, že se příliš v lásce neměli, o dalším uspořádání země dospěla přes překážky k prvním multirasovým volbám v dubnu 1994.

Pragmatický De Klerk se již v dubnu 1993 vůbec jako první běloch omluvil za apartheid, když prohlásil, že lituje ztráty svobody a důstojnosti, uvalené na černé Jihoafričany.

Po volbách, ve kterých přesvědčivě zvítězil ANC, převzal Mandela od De Klerka prezidentský úřad. De Klerk pak zastával do června 1996 s Thabem Mbekim úřad viceprezidenta.

De Klerkův otec byl ministrem a generálním tajemníkem Národní strany (NP) a jeho strýc J. G. Strijdom byl v 50. letech premiérem.

De Klerk se už jako mladý angažoval v mládežnické organizaci NP. V roce 1972 byl poprvé zvolen do parlamentu, ve kterém zastával rozvážné, opatrné a smířlivé postoje, které však nikdy nevybočily z rámce zásad jeho strany.

Ještě v roce 1975 hlasoval pro zákon, který zakazoval manželství lidí různých ras, a čtyři roky nato jako ministr sportu neváhal obětovat účast sportovců JAR v mezinárodních soutěžích za zachování politiky apartheidu.

Jeho proměna začala v roce 1982, kdy se od NP odštěpilo konzervativní křídlo. Ještě tehdy věřil, že na území JAR „bude možné vytvořit separovanou malou Evropu a černošské národní státy“.

Realita ale byla jiná, a proto v roce 1986 společně s kolegy předložil stranickému sjezdu vizi nové Jižní Afriky: konec apartheidu a všech forem rasové diskriminace a rovné volby.

S takovým programem vyhrál v roce 1989 volby předsedy strany, údajně s nejmenším možným poměrem hlasů 61:60.

V srpnu 1997 odstoupil z čela NP a odešel z politiky. „Bez ohledu na chyby, kterých se dopustil, a je možné, že se jako mnozí z nás dopustil podstatných chyb, doufám, že Jižní Afrika nezapomene na roli, kterou sehrál,“ uvedl tehdy Mandela.